Částkovice 09/2015
A uteklo to, jako voda. Když jsme zde byli v polovině července tohoto roku, tak jsem si říkal, že v září přijedeme opět. Nicméně před námi byla více jak polovina prázdnin, čekal na nás Slet v Mýtě a v Chřibské a prostě spousta času. A najednou… Jsme opětně na letišti v Částkovicích, malebné to vesničce poblíže městyse Nová Cerekev v okrese Pelhřimov. Ve vsi sídlí bezmála stovka obyvatel žijících ve třiceti šesti domech. Toliko říká Wikipedie. Já jsem tuto akci opětně pojal, jako prodloužený modelářský víkend a již od čtvrtka jsme s moji ženou a naším pejskem ubytováni poblíž letiště a to ve vesničce Myslov. Počasí toho večera nevěstí nic pěkného. Obloha je zatažena, jako černá opona a vítr, který funí silou menší vichřice ohýbá stromy… V noci začíná pršet. V pátečním ránu procitáme do uplakaného dne, šedá obloha nevěstí nic pěkného. No nic, jedeme se podívat po okolí, kouknout do lesa po houbách, kterých zde loni byla spousta. A… v lese nic není, nezakopneš ani o prašivku, chladno, mrholí, prostě nic moc. Jedeme se podívat na letiště. A zase překvapení. Plocha je zahrazena páskou a cedule říká, že vjezd na plochu není dovolen… To to tedy pěkně začíná!
Spojuji se mobilním aparátem, s majitelem letiště a pokládám několik otázek. Nakonec, po vyjasnění a objasnění situace dostávám svolení, abychom zde zítra odlétali naši plánovanou akci. Nicméně bude potřeba ohlídat letový provoz, neboť je oznámený přílet několika velikých a jednoho menšího skutečného eroplánu. Tedy se s tím musíme nějak popasovat.
Jinak stále mírně prší, přesouváme se do pohodlí našeho penzionu a …prší více a radostněji.
Procitáme v sobotním krásném ránu. Nebe je vymetené, slunko svítí od samého rána a nefouká. Ani tomu nemůžeme věřit, prostě začínající nádherný sobotní den. Přesouváme se na letiště, kde je již několik účastníků, kteří si nedovolují překonat zábranu a čekají. Téměř v zápětí přijíždí majitel letiště, který nás v koloně doveze do prostoru runway, a vytyčíme si naše pozice.
A tak se nás na ploše částkovického letiště objevilo třináct členů KHMM, kteří přivezli ukázat a prolétnout dvacítku svých historických modelů. Musím s radostí konstatovat, že byť je stavební období teprve před námi tak se objevilo několik horkých novinek, ale popořádku. Role řídícího létání se ujal Petr Knob, který se po zahajovacím brífinku ujal této činnosti. Po společné fotce do památníku se začalo pilně poletovat a přiznám se, že jsem občas ztrácel přehled, neboť na obloze bylo najednou i několik modelů. Není divu, počasí se opravdu vydařilo. Slunečno s mírným větrem vanoucím v ose dráhy a teplo. Prostě perfektní den. Jak jsem se již zmínil, tak se objevilo několik novinek.
Jednou z nich je Buzzard Bombshell Antonína Mitísky. Konstrukce Joea Konefese z roku 1940. Model o rozpětí 72 palců, váze 2200 gramů pohání osvědčený motor Ohlsson .60 SP. Perfektně zpracovaný model v pěkném markingu byl ozdobou dnešního dne, jeho letový projev je tím, proč mnozí z nás tyto modely stavějí. Majestátný motorový let a nádherný kluz.
Další novinkou byla Myš Františka Kohouta. Model Mouse od konstruktéra C. E. Bowdena pochází Velké Británie, ale již z roku 1935. Rozpětí modelu je 58 palců, váha 1920 gramů a o pohon se stará benzínový motor Atwood Triumph .49. Jo, a je to dvojplošník… Chvilka napětí a model se pilně šine k nebesům. Neuvěřitelné, ten úhel náběhu, ten tlustý profil… a éro stoupá jako z praku! Další téměř neznámý model a precizně postavená replika v našem klubu. Jenom jsem nějak nepochopil, proč konstruktér tento model nazval Myší. Fakt nevím!
No, a třetí novinkou byl Hepcat Josefa Havelky. Křídlo na pylonu, kruhový průřez trupu dělá z tohoto modelu štiku pro kategorii OTMR-AB. Eroplán z roku 1942 z konstrukčního pera Paula M. Marchala pohání benzínový motor McCoy .29 BH. Další třešnička na dortu.
V průběhu odpoledne se dostalo ještě na jednu záležitost. A to pokus o zálet modelu Twin Motored Model od Franka Ehlinga z USA. Konstrukce o rozpětí 1830 mm pochází z roku 1938 a o pohon se starají dva (ano, dva) motory Ohlsson .23 SP z roku 1945. Bohužel právě pro závadu na jednom z motorů, tak nebylo možno model zalétnouti. Tak snad příště. Ono není kam spěchat a než přijít o nádherný model… jak se říká: ráno je moudřejší večera!
Pilně se poletovalo, klábosilo se, vyměňovaly se zkušenosti a občas jsme uhnuli dospělým přistávajícím, či snad vzlétajícím polétadlům. Osobně mne zaujal Piper Jardy Konvičky, který je poháněn motorem Volkswagen. Zvuk motoru byl opravdu impozantní a letový projev… prostě Piper!
Kolem šestnácté odpolední hodiny začaly naše řady řídnout a pomalu a jistě jsme se začali přesouvat ke svým domovům. Co říci závěrem? Osobně si myslím, že se naše dnešní akce moc povedla! Poděkování si zaslouží všichni účastníci tohoto Sletu, přinejmenším za to, že přijeli a společně dokázali vykouzlit pěknou kulisu tohoto dne. Nikdo nic nerozbil, nikdo nic neztratil… Co více si přát?
Historikům třikrát zdar !!!
Přílohy: