Vosy na Vysočině – 12. ročník je minulostí.
Nádherné, až přímo luxusní, počasí přivítalo všechny nadšence s volnými modely Vosa na 12. ročníku jediné soutěže volných modelů Vosa na svahu. Nejstarší způsob letu se školními kluzáky na Českomoravskou vysočinu přilákal letos k soutěži rekordní počet účastníků. Ukazuje se, že soutěž, kterou jsme před zhruba 13 lety vymysleli, jako zpestření činnosti v KHMM, si postupně našla skupinu příznivců i mimo náš klub a dnes vlastně převažují soutěžící z jiných modelářských klubů.
Podzimní krajina při pohledu z Velké Boule nám byla tentokráte odměnou za naši dlouholetou vytrvalost ve snaze zalétat si se školními kluzáky na svahu tak, jako v době počátku padesátých let, kdy bylo hození modelu „z kopce dolů“ nejběžnějším způsobem letu těchto a obdobných modelů.
Tradičně jsme se sešli na kopci v 10.30 hodin ke společném nástupu a tradiční fotografii. Sešlo se nás hodně. Netuším, jestli se v nějaké soutěži historických leteckých modelů dokáže sejít tolik účastníků v jedné kategorii….
Jak vidět ve tvářích účastníků, nálada byla vynikající a postupně jsme se přemístili do optimálního místa startu. Pravidla byla jasná: všichni musí startovat z jediného startoviště v blízkosti zapisovatele výsledků. Této funkce se letos ujala Jana Kulhavá. S časoměřením jsme se vzájemně vystřídali. K dispozici byly asi troje stopky a tak mohla soutěž začít. Vítr byl velmi slabý a občasný termický závan dělal divy. Některé lety byly nádherné a dlouhé…
Občas se na startovišti tvořila i fronta ale je vidět, že jsme si dlouhé lety vychutnávali a mimořádný pokus byl vždy sledován většinou nadšenců na kopci…. K dlouhým letům obvykle patřily i dlouhé návraty do kopce, často spojené s dohledáním modelu v nepřehledném terénu. To je ale právě ta radost ze spojení volně letícího modelu a návratu s ním v krásné krajině. Je to prostě radost z klasické a hlavně nenáročné „volné modelařiny“ ke které není třeba ničeho speciálního. A ta trocha fyzické námahy neuškodí ani nám, dříve narozeným.
Pojďme si vychutnat několik snímků ze startoviště. Každý máme při startu modelu jinou techniku a zachytit okamžik odhození na fotografii je vždy, tak trochu, náhoda…
Toto je asi nejkrásnější snímek startu Vosy S v letošním ročníku soutěže. Ale vzniklo i několik dalších podobných….
Na kopci bylo i několik diváků, kteří nelétali. I jim se musely líbit pohledy na onu klasickou modelařinu se sluníčkem prosvítajícím přes obyčejné papírové potahy. To je něco, co dnešní „průmyslová modelařina“ již téměř nezná… Rovněž „cvrkot na startovišti“ bylo zajímavé sledovat. Všechny letošní záběry však umocňuje pohled na krásnou, podzimní, udržovanou krajinu v okolí Studence. To je jeden z faktorů, proč nás stále láká podobnou akci pořádat.
Podívejme se na některé záběry letící Vosy a krajiny. Za mě prostě paráda bez všech vymožeností dnešní techniky. Dokonalý duševní relax v překotné a neklidné dnešní době…
Letošní ročník soutěže byl opravdu rekordní. Vše uvidíte v přiložených výsledkových listinách. Za zmínku ale stojí skutečně mimořádný jednotlivý let Pavla Šrámka v délce 133 sekund. Na snímku se vrací z rekordního letu, který jsme všichni sledovali s napětím zda uvidíme místo kam model zalétl. Vše dobře dopadlo… Pavel se stal i celkovým vítězem soutěže s náletem 545 sekund. I toto je rekordní výkon všech ročníků soutěže. Kdo umí, tak umí….
Jak vše dopadlo celkově můžete vidět z přiložené výsledkové tabulky. Zároveň v další tabulce vidíte přehlednou statistiku letošního ročníku.
Všech 230 soutěžních letů bylo odlétáno a změřeno zhruba po 14. hodině. Po spočítání výsledků a napsání diplomů jsme se sešli k vyhlášení výsledků na vrcholu kopce u lesa. Každý účastník obdržel pamětní diplom a nálepku letošního ročníku. Překvapením pro všechny byl dárek od firmy Hiesbök s.r.o. Miniaturní upomínková stavebnička Vosy V byla vyrobena jako pamětní dárek pro všechny účastníky letošního ročníku. Zbylé stavebničky využijeme pro náš zimní vosí seriál na plzeňském Sylvánu. Za tuto milou podporu panu Hiesbökovi, jako hlavní organizátor svahových vosích akcí, velmi děkuji.
Následovalo vlastní vyhlášení vítězů. Odměněni byli první tři soutěžící s nevyšším počtem nalétaných sekund, dále byl vyhlášen Rekordman letošního ročníku, neúspěšnější žena soutěže a nejúspěšnější žák, tentokrát žákyně. Všichni obdrželi tradiční ceny a samozřejmě diplomy za vítězství, žáci potom obdrželi drobnosti za účast od hlavního sponzora. Dva vítězové obdrželi unikátní kalendář sponzorovaný Láďou Kulhavým s výtvarnými nákresy modelů se kterými jsme v průběhu let létali na klubové akci v Chřibské a které vytvořila manželka majitele letiště a člena našeho klubu Víta Frimla.
Následovalo ještě závěrečné foto všech účastníků společně s vítězi, přání pevného zdraví s příslibem setkání v dalším ročníku přesně za rok.
Velké množství fotografií z celé akce pořízených Michalem Šimkem a Karlem Slupským můžete shlédnout v naší fotogalerii.
Jako hlavní pořadatel si závěrem dovolím poděkovat všem, bez kterých by nebylo možno akci uspořádat a jejichž práci si ani neuvědomujeme: Janě Kulhavé v roli zapisovatelky, Radku Loukotovi za rychlý výpočetní servis a počítačové zpracování výsledků, Vlastě Loukotové za profi vypsání diplomů (po mě by to nikdo nepřečetl), panu Hiesbökovi. Láďovi Kulhavému za originální kalendáře pro vítěze při jejichž vydání byl sponzorem a paní Frimlové z Chřibské za sestavení klubového kalendáře z vlastních kreseb. Diplomy, pamětní diplomy, nálepky s ročníkem soutěže a tradiční ceny poskytla moje ordinace.
12. ročník Vos na Vysočině byl rekordní a zároveň asi s nejlepšími letovými podmínkami, které jsme v průběhu let zažívali. Touto akcí začala v KHMM vlastně zimní letová sezona. Ještě jednou děkuji všem , kteří neváhali přijet a doufám, že se ve zdraví opět sejdeme za rok.
Fotogalerii naleznete ZDE.
Psáno v Plzni 18. 10. 2026 Dr. Karel Slupský