McCOY 0.49 Duro-Glo

Aneb článek ze starého webu.

Při konstrukci motorového modelu Skipper, jsem uvažoval o tom, že tento model bude pohánět detonační motor McCOY 0.49 Duro-Glo. Tento motor mám ve své sbírce. Bohužel měl tento motor rozlomený karter, tedy je jako pohonná jednotka k ničemu. Proto nastalo brouzdání na netu a objeven byl od prodejce z Nového Zélandu za osmdesát dolarů. Následně se objevil i náhradní karter včetně klikovky z USA. Tak to pomalu doputovalo z těch dálav k nám domů …Nejdříve si dovolím několik řádek o konstrukci tohoto motoru a jeho výrobci:

• Vrtání 10,2 mm
• Zdvih 10 mm
• Hmotnost 42 gramů
• Zdvihový objem je 0.49 cu. in

Motor má sání pomocí klikové hřídele, dva přefukové kanály jsou v karteru a ocelové vložce. Tři výfukové kanály jsou taktéž vyfrézovány v ocelové vložce. Motor se upevňuje za dva šrouby, které drží spolu karter a zadní víko motoru. Když v roce 1945 prodal Dick McCOY svou firmu společnosti Duro-Matic Products Co. sídlící v městě Culver City, nadále zde pracoval jako konstruktér. Vyvíjel motory a jejich příslušenství. Zde, okolo roku 1953, vzniká nejmenší motor z produkce, McCOY 0.49 Duro-Glo. V roce 1954 vzniká pak další verze, která má karter s bočními patkami a palivovou nádrž a ten je vyráběn jako diesel i jako žhavík. U obou typů byla vždy velice nápadná červeně eloxovaná hlava motoru, nakonec tak, jako i u ostatních motorů této značky. Tyto motory můžete sehnat i v dnešní době na různých aukcích.

Motor jsem umístil na lože a osadil jsem jej nejdříve vrtulí Top Flite 6/3. Do nádrže jsem natankoval třetinové palivo. Jehlu jsem  otevřet o tři otáčky a dal několik kapek paliva nad píst.

Motor chvíli vzdoroval, ale následně chytl a běžel. Doladil jsem palivovou jehlu a kompresi. Motor ječel a já si beru otáčkoměr: 10550 otáček/min. Tak to tedy koukám! Osazuji vrtuli Graupner (poctivou šedivou) 7/3 a opět spouštím motor – 8760 otáček, také pěkné. Co se týká spouštění: tak MP-Jet to není, ale pokud si vzpomeneme na naše modelářské začátky, tak to je pohoda. Následně dávám z dílů dohromady i ten druhý motor, který mám rozložen. Nakonec mám tedy tyto motory dva.

Co říci závěrem: opět jsem se přesvědčil, že motory staré padesát a více let jsou i nadále funkční a spolehlivé. Jenom to chce chtít je používat.

Historikům třikrát zdar!!!

Psáno v listopadu 2011