Příklad úpravy modelu Vosa pro letošní jubilejní ročník slétávání Sylvánu.

 Aneb jak jsem předělával Vosu na řízení směrovku.

Letošní ročník seriálové soutěže budeme moci na Sylvánu létat pouze RC s řízenou směrovkou. Rozhodl jsem se, v předstihu, si tuto úpravu provést.  U mně to bylo jednodušší v tom, že Vosu RC vlastním a létal jsem s ní i na našich klubových srazech.  Moje Vosa má ale řízenou směrovku i výškovku. Nechtělo se mi blokovat pohyblivé plochy výškovky a tak jsem zvolil jiné řešení.  Vyrobil jsem nové ocasní plochy, tedy směrovku a výškovku tak, aby šly podle potřeby přehazovat. Na Sylvánu 2023/2024 tedy jen s řízenou směrovkou.

Používám velmi jednoduché zapojení kormidel tím způsobem, že konec bowdenové struny  je ohnut v délce asi jeden centimetr do pravého úhlu a k udržení v páce kormidel využívám jen její pružnosti.  Je to jednoduché řešení a rychle se rozebírá.  Navíc  nepřidává váhu ocasní části modelu.  Na servu je struna ohnuta do tvaru písmena Z.

O hlavici mé Vosy se zmíním jen krátce. Nijak jsem jsem ji nepředělával.  Létám Vosy SG, tedy s  gondolkou.  Uvnitř je dostatek prostoru  jak na servo, tak i přijímač a baterii. Napájení zajišťuje jednočlánek Lipol.  Baterii jsem k hlavici přilepil tavnou pistolí a létám tak několik let.  Předek trupu mám potažený papírem. V případě výměny čehokoliv uvnitř hlavice, musím udělat v papíru montážní otvor. Pak ho zase přelepím.  Je to ale tak řídký případ, že to neřeším.

Akumulátor nabíjím přes konektor, který jsem vyvedl do  pod křídlo. Přijímač zapínám pomocí konektoru, vyvedeného za křídlo.  Není to sice na pohled krásné, ale je to naprosto přehledné a spolehlivé.

Struna k ovládání směrovky je vedena vnitřkem trupu.  Prochází trupovými přepážkami a kvůli zmenšení tření jsem do přepážek dal kousek plastové trubičky.  Od třetí přepážky, dle původního plánku, jde struna nahoru  a právě ten konec umožňuje využití jeho pružnosti k zaháknutí do páky směrovky.  Páky kormidel vyrábím z překližky, ale není to podmínkou.

Výškovku jsem zhotovil podle původního plánu  ze smrkových lišt a pediku. Pokud se týká směrovky, tak je zde smrková náběžná lišta a diagonální výztuha. Horní oblouk je pedik.  Pohyblivé části směrovky a drobné výkližky jsou z balzy.  Myslím, že toto nepatrné použití nepůvodního materiálu je tolerovatelné.  Ocasní plochy  potáhnu slabým modelspanem.

Nyní něco  ke tvaru mé pohyblivé části směrovky.  U velkých letadel by se jednalo o aerodynamické odlehčení sil v ovládání směrového kormidla. Zde to jen zvětšuje plochu pohyblivé části směrovky  Má to tu výhodu, že když potřebuji rychle zatočit, například když po poryvu větru letí model na křoví, či jinou překážku,  model rychleji reaguje na řízení.  Pohyblivou část směrovky přišívám nití. Důležité je provádět šití až po potažení a nalakování směrovky. Na nit nesmí lak přijít.  Používám vedení nitě ve tvaru ležaté osmičky  několikrát za sebou. Místo křížení nitě také párkrát obtočím.  Je to lehké a spolehlivé přidělání malých otočných ploch. Vzhledem k tomu že používám překližkovou páku směrovky s malou podstavou, tak ji přilepuji  natupo až po nalakování kormidel.

Popsal jsem zde, jak jsem problematiku řešil já. Samozřejmě existují i jiné možnosti. Pokud by něco z článku pomohlo při realizaci konstrukce ovládané směrovky u modelu Vosa, tak budu jenom rád.

František Beránek Klatovy, 24.9.2023.