XIX. Mistrovství Evropy historických modelů ve slovenské Nitře.
Úvodník editora.
Letošní 19. ročník ME historických modelů uspořádal realizační tým SAM119 Slovakia na letišti v Nitře v termínu 26 – 30.6.2023.

Logo ME 2023

Realizační tým ME 2023.
Zaregistrovalo se 102 soutěžících z deseti států, kteří přivezli celkem 380 historických modelů…
Z našeho spolku KHMM se zúčastnili tři borci: Petr Knob, Petr Hrubý a Miroslav Vaněk, kteří si nevedli vůbec špatně (viz výsledkové listiny v následujícím článku). Rád bych jim touto cestou poděkoval za skvělou reprezentaci KHMM.
Všichni členové české výpravy nakonec vybojovali 1. místo v pomyslné soutěži národů a absolutním vítězem ME se stal Květa Štorek! Gratulujeme !!!
V roce 2024 se v Maďarsku uskuteční 1. ročník MS. Viz následující pozvánka na MS.
Ladislav Kulhavý
A nyní nám již předkládá svůj pohled na průběh ME Petr Knob.
Mé účasti na Mistrovství Evropy samozřejmě předcházela dlouhá příprava, které jsem věnoval celou zimu a jaro. Chystal jsem nové tři modely, z nichž se mi podařilo dokončit a hlavně zalétat pouze jeden. Takže jsem létal víceméně se starými, ale spolehlivými stroji ve čtyřech kategoriích.
Na Slovensko jsem se svým 90-ti letým otcem dorazil do Nitry už v neděli 25.6. a zaregistroval jsem se.

Úspěšný tým otce a syna Knobových.
Ubytování jsem letos vyřešil penzionem a to byla velice dobrá volba. Stejné ubytování mělo i pár českých kolegů a tak se i tady sešla dobrá parta.
Podle časového rozvrhu jsem měl létání každý den s jedním modelem. Tím pádem jsem měl mít klid a pohodu. Nicméně i tak jsem našlapal každý den skoro 20 km jen chozením na startoviště a zpátky.
Pondělí mi začalo začalo kategorií TEXACO Classic. Tady si dovolím poznamenat, že létám s modelem Lanzo Bomber. Je to už 18 roků starý model a pohání ho můj oblíbený Ohlsson ,60 Custom z roku 1941. Motor mi kdysi nechal kamarád Michael Vosika s tím, že je neopravitelně poškozen a že s s ním několik věhlasných motorářů neví rady. Já jsem po jeho získání použil jen selský rozum a svěrák. Zmačkl opatrně karter, nasadil přední víko a povolil. Ono to jemně cvaklo a, bylo opraveno. Od té doby motor chodí naprosto famózně až doposud. Nedám na Ohlssony dopustit.
Měl jsme před sebou tři starty, z nichž se započítává ten nejdelší. První se mi povedl 22 minut. Nebylo to dlouhé, ale bylo to dost. To bylo dopoledne. Já většinou kolem poledne nelétám a tak jsem nechal zbývající dva starty na odpoledne. Druhý start 12 minut – nebylo tam nic. Na třetí start jsem čekal déle a vyplatilo se. Motor mi na víc jak tříkilového Bombera jde kolem 5 ti minut. Celkově jsem naletěl 44 minut. Za ten let jsem prošel asi šesti stoupáky, které se postupně buď rozpadly a, nebo odešly daleko a nedalo se s nimi jít po větru. Už po přistání jsem věděl, že by to nemuselo být špatné, ale ještě neodletěli všichni.
Sláva Štorek, také patřil k favoritům odstartoval. Naletěl obrovský stoupák, musel vypnout motor dřív, model naplno natlačit na trimu a 22 minut jsme spolu sledovali jeho boj. Já jsem mu radil a měřil jeho let. Jeho Berryloyd jezdil po obloze jako nějaké F3Béčko. Nakonec se nu zřejmě odtrhl potah z jednoho křídla, jež po té asi odpadlo, nicméně stále to nějak letělo a dalo se řídit. Postupně se odtrhl potah i na druhém křídle a celé se to řiditelně řítilo k zemi. Náraz o zem model ještě poškodil, ale už ne tolik. Nebyl to hezký pohled.
Ve stejném stoupáku jako Slávek létal i slovenský Vojta Antonák s Lanzo Racerem a tan nakonec odletěl 42 minut! A skončil druhý. To bylo tedy o prsa!
Úterý bylo pro mě znamenalo kategorii OTMR AB, kde létám s Playboy-em Junior 54“ s OR, 23 SP a palivo je benzin. Tak že originál je i nádržka. Model i motor nechodí špatně, ale vím, že na umístění to není. Nicméně jsem byl s devátým místem spokojen. Úterý bylo poměrně větrné a tak o třísky nebyla nouze. Kamarád Petr Hrubý létal s maďarským Pelikánem. Jeho model už je hodně olétán, ale McCoy, 29 je to velice dobrý motor. Petr po prvním letu při přistání s Pelikánem ošklivě havaroval. Prasklé křídlo ve středu, odlomený konec výškovky, rozpadlá klapka výškovky svědčilo o konci modelu. Jenže Petr je bojovník. Při cestě do popelnice si to rozmyslel a zkusil to slepit. Díky 5-timinutovému epoxidu a vteřinky se mu to podařilo a jeho Pelikán soutěž dolétal a dostal se dokonce na druhé místo! Petře, opravdu veliký respekt! Jsi borec!
Středa byla pro mne ve znamení NMR. Dost jsme na to sázel, můj nový speciál Playboy Senior létá skvěle. Jenže bylo větrno, a tak jsem po přistání nedokázal vyzvednou model včas, a tak mi ho vítr převrátil tak nešťastně, že se odlomilo lože křídla. Tak jsem šel i já lepit. 5-timinuťák pomohl a po půlhodině schnutí v autě jsem zjistil, že mi praskl bambusový kolík na poutání křídla jak to bylo přitažené gumou. Naštěstí jsem s sebou měl i půlku dílny a tak vyvrtat novou díru pro nový kolík (díky Zděňku Sýkorovi) a vše zalepit. Další start bylo maxo. Jenže jsem zazmatkoval a zapomněl oddělat žhavení. Žhavení absolvovalo celý let a neodpadlo ani při přistání. Bohužel odešla svíčka a byla prázdná baterka. Oboje jsem vyměnil, ale další maxo už nebylo. Krásné šesté místo.
Čtvrtek poslední letový den. Pro mne kategorie OTMR C. Můj Playboy Senior s 1800 g a motorem McCoy, 49 chodí velice dobře. Vítr se chvilkami i mírnil či dokonce ustával, a tak jsem začal taktizovat. Jeden start dopoledne a bylo maxo. Mezi tím odlétal Petr Hrubý se svým Playboy-em a maxa nebyla. Po obědě jsem přidal já ještě dvě maxa a bylo to jasné. Jdu do rozletu. Domluvil jsem se Petrem, že mu budu radit s druhým modelem a že bychom mohli spolu do rozletu. A nám se to podařilo. Petr byl statečný a poslouchal na slovo. Jeho Saiplane a McCoy ,60 chodí velice dobře.
Ještě si neodpustím, že jsme několikrát museli důrazně upozornit Italy, že létáme na 35 vteřin motorového letu a ne kolik se jim líbí. Hoši z nás začínají mít respekt.
Finále jsme si s Petrem užili. Vtipkování, popichování a problémy s motory nás před startem potrápily oba. Starty se nám nakonec podařily a skončilo to tak, že já jsem tam vydržel o něco déle. Bylo to jasné. Oba jsme byli velice šťastní a spokojení. Na bedně jsme nakonec stáli tři Češi. Sláva Štorek skončil na třetím místě, všichni, co létáme pohárovou soutěž. Krásná tečka za celým týdnem.
Na závěr musím poděkovat celému českému týmu bez ohledu na kategorie. Myslím, že jako Češi, jsme světu ukázali, že to umíme!
Výsledkové listiny:
Poděkování patří i Slovenskému pořadatelskému týmu, že dokázali uspořádat v několika lidech velkou modelářskou akci. Vše dokázali ve svém volném čase!
Fotogalerii od Petra Hrubého naleznete ZDE.
Videa od Standy Knoba naleznete ZDE, ZDE, ZDE a ZDE. Videa jsou rozděleno podle jednotlivých dnů.
Za všechny zúčastněné z KHMM si dovolím prohlásit, že jsme důstojně reprezentovali náš klub.
Děkuji pořadatelům za poskytnutí fotografií.
Petr Knob, sepsáno v Blatnici 2.7.2023