Modelářské motorky značky PERU

S pomocí Jaromíra Pipka předkládám pojednání o motorech konstruktérů Pečiva/Ruml aneb motory značky PERU. Děkuji Jaromírovi za poskytnutí dobového materiálu a za spoustu fotografií.

Ladislav Kulhavý

P.S. málokdo z Vás asi ví, že pan Karel Pečiva – spolutvůrce těchto motorů byl tatínkem Jaromírovo manželky.

 

První zmínka o motorech PERU byla otištěna v článku časopisu Mladý letec č.6 ze dne 25.2 1938.

 

Karel Pečiva, konstruktér továrny Letov.

V minulém ročníku „Mladého letce“ byl podán popis naší amatérské práce v oboru malých benzínových motorků. Slíbili jsme, že budeme informovat naše modelářské pracovníky o dalších pracích o které, když se chce, není nikdy nouze.

Dnes uvádíme nový, již sériový, motorek PERU – VI o objemu 10 ccm, který vyšel zdokonalením předcházejících typů I – II a V. Při konstrukci všech předcházejících motorků snažili jsme se vytvořiti typ, který by byl schopen soutěžiti s výrobky cizími nejen kvalitou, ale i cenou. Hned od počátku výroby bylo patrno, že motorek musí býti vyroben těmi nejlepšími výrobními metodami, hlavně při sériové výrobě. Po mnoha pokusech a složitých přípravných pracích dostali jsme se již i k sérii a jak výsledky ukázaly, byl postup zkoušek i výroby zvolen správně.

Poslední předvedení dvou modelů Buškovy konstrukce opatřených motorky PERU – V a novým sériovým motorkem PERU – VI na posledních modelářských závodech v Odolené Vodě, podalo potvrzení, že naše motorové modelářství je na správné cestě.

Technický popis:

Motorek je konstruován jako tříkanálový dvoutakt o obsahu 10 ccm. Vrtání válce je 23 mm, zdvih je 24 mm. Válec je vyroben ze speciálně tvrdé, tepelně zušlechtěné litiny. Je vytvořen jako pouzdro, na které jsou nalisovaná duralová žebra. Po výbrusu je uzavřen uzavírací duralovou hlavou na kterou je svíčkou přichycena litá žebrovaná hlava chladící, která velmi dobře chladí svíčku i horní část válce, takže motorek lze dlouhou dobu brzditi na plný výkon, aniž by se přehřál. Kanály jsou vyfrézovány v plášti válce, přepouštěcí komora, výfuk a vyústění karburátoru je provedeno dvěma manžetami, které objímají válec. Hladký válec se velmi osvědčil a vcelku je lehčí. Příruba oválného tvaru je přichycena dvěma šrouby ke klikové skříni z lehké slitiny odlité do kovové formy. Kliková skříň je vzadu uzavřena zašroubovaným víkem. V přední části je ložisko pro uložení klikového hřídele. Hned za klikou je kuličkové ložisko, zachycující jak radiální tak i axiální tlaky. Dále je hřídel uložen v bronzovém pouzdře.

Píst je stejného materiálu jako válec, a to bez kroužků. Karburátor speciální úpravy je spojen současně s nádrží, která pojme palivo na 8 až 10 minut letu. Karburátoru leze použít jako sacího, nebo spádového bez nejmenší úpravy. Je-li benzín přiváděn spádem, odejme se nádrž a na trubičku pro sání se navleče gumová hadička pro přívod od nádrže. Chod motorku se řídí jedině otevřením vzduchové klapky. Předstih a tryska se nastaví hned před spuštěním a další chod se obstarává jen vzduchovou klapkou, což má veliké výhody. Zvláštní úpravou trysky a přívodu vzduchu, leze otevřením klapky docíliti rozsah téměř 4000 otáček, při použití lehčí vrtule i více, aniž by bylo nutno manipulovat s předstihem. Přizavření klapky motor točí asi 800 až 1000 otáček, takže při závodech a podobně, může býti předem spuštěn a model ponechán úplně volně, aniž by se hnul, což působí dojmem spuštěného skutečného letounu. Na daný povel jen otevřením klapky má motor okamžitě plný výkon. Chod motorku v malých otáčkách je velmi dobrý a spolehlivý, bez jakéhokoliv vynechávání nebo kolísání otáček.

Ostatní součástky, jako ojnice, vrtulová hlava, zapalování a podobně, byly po dřívějších zkušenostech a příslušných úpravách použity z předchozích typů.

Váha motorku s karburátorem obnáší 280 g, s nádrží 300 g. K tomu přistupuje váha zapalovací svíčky 43 g a vrtule 40 g. Celková váha za letu je 383 g. Není tedy těžší než Baby – Cyclone při obsahu o dvě třetiny větším a lze je namontovat do modelu, kde byl Baby – Cyclone, bez nejmenších úprav v posuvu těžiště. Jen výkon je nutno omeziti klapkou. Motor byl náležitě zaběhán a dán k dispozici známému modeláři Gustavu Buškovy, který pro něj postavil model celobalzové konstrukce o váze 1530 g. Předvedl jej na závodech v Odolené Vodě. Model překvapil velikou stoupavostí při polovičním otevření plynu. Podle odhadu účastníků vystoupal s tímto omezeným výkonem do 800 až 1000 metrů a proletěl trať 8 km.

Převzato s časopisu Mladý letec, ročník XI, číslo 2/1940

Z  Jaromírovo bohatého archivu přikládám několik dalších fotografií:

Karel Pečiva se jako sportovní pilot zúčastnil závodu Grosvenor Chllange Trophy v Birminghamu, který se konal 1.8.1949. Létal zde s letadlem Sokol M1D jež měl na směrovce číslo 54. Imatrikulace byla OK – DHR. Později byl tento Sokol (výrobní číslo 277) jako jediný osazen plováky a někdy kolem roku 1953 byl prodán do Finska. Více  se o tomto eroplánu lze dočíst v nádherné knize „Československé a české hydroplány“ z roku 2014.

Netuším, kolik motorů značky PERU je ve sbírkách sběratelů historických modelářských motorů. Nicméně vím, že jeden z těchto motorů měl ve své sbírce i Jaromír. Koukněte se na ten skvost:

Začátkem letošních letních prázdnin jsem se díky různým okolnostem stal majitelem nekompletního motoru PERU. Motor byl v žalostném stavu. Ulomená část upevňovací patky, chybějící díly palivové soustavy a zapalování. Postupem času následovalo rozebrání motoru a jeho proměření. Vrtání  je 22,1 mm a zdvih je 24 mm. Tedy objem motoru vychází na cca 9 ccm. Jako první na řadě přišla oprava ulomené patky navařením hliníku. V hlavě motoru byl nezvyklý rozměr pro zapalovací svíčku, tedy vyrobit pouzdro tak, aby to vypadalo jako originální díl. V dobové literatuře se dočteme, že některé hlavy motorů byly ploché a jiné měli žebrování,

Následně jsem se věnoval výrobě dílů karburátoru a palivové nádrže.Netvrdím, že je v případě tohoto motoru vše tak, jak bylo, ale býti to tak mohlo. Nebo podobně.

Pokračuji výrobou dílů zapalování a upevnění vrtule.

Po cca doby délky prázdnin to dopadlo následovně.

Co říci závěrem?

Jednoznačně jsem si užil repasování tohoto modelářského motorku a jsem moc rád, že rozšířil moji sbírku.

Historikům třikrát zdar !!!

Ladislav Kulhavý