Modelářské motory značky RUPPERT.
Šťastnou náhodou se mi podařilo dostat k staršímu článku v německém časopisu, kde jsem objevil tak zajímavý příspěvek , že jsem se ho rozhodl pro své přátele přeložit. Jde o průřez tvorbou německých stavitelů modelářských motorů, otce a syna Ruppertových. Oba se narodili na území dnešní České republiky v sudetech a po válce odešli do Německa …. Ponechme stranou politiku a pojďme se věnovat motorům po stránce technické. Za mě jde o úžasný příběh …
V období po 2. světové válce byly soutěže leteckých a lodních modelářů velkou atrakcí a dnes si umíme jen těžko představit, jak velké množství diváků je navštěvovalo. V této době Ing. Franz Ruppert vyvinul pro letadla svůj vlastní boxermotor . Na jeho vývoji pracoval cca 12 let a byl korunován mnoha sportovními úspěchy. Ale pěkně po pořádku…
Po 1. světové válce vyráběl ve Františkových Lázních Franz Ruppert sen. modely parních strojů a svému synovi pak předal své nadšení a lásku k motorům a technice všeobecně.
Jejich první motor byl vodou chlazený boxer, nejprve o zdvihovém objemu 5 cm3, později 6,4 cm3. Tento benzinový motor používal zapalování stejné jako známý motor Kratmo a startoval se pákou, obdobně jako u motocyklů. Motor byl vyroben pouze v jednom exempláři.
Dochovaný výkres a foto:
Vzduchem chlazené motory pro letadla – počátky – 1949-50
Letecký motor Typ D302 – byl dalším pokračováním vodou chlazeného motoru a v 50. letech ovládl soutěžní pole. Zásadní změnou byl přechod od koncepce benzinového motoru se zapalováním jiskřivou svíčkou k detonačnímu motoru. Ty se začaly používal od roku 1940 a byly označovány také jako diesely. Na výkrese je motor o zdvihovém objemu 6,4 cm3 (vrtání 16, zdvih 16) s křížovým systémem vyplachování a karburátorem pro každý válec zvlášť. Z původního benzínového, vodou chlazeného motoru, byla použita koncepce dělené klikové skříně, dělená klika a její uložení v kluzném pouzdru. Díky koncepci boxer s protiběžnými písty měl motor velmi dobré parametry vyvážení a klidný chod.
Další vývoj spočíval v uložení kliky v kuličkovém ložisku na straně k vrtuli. Zajímavostí na tomto motoru byla pumpa se třemi listy, navržená nejprve jako kompresor.
Tuto záležitost s kompresorem používali již ve 20. a 30. letech závodní motocykly BMW s boxermotory a dosáhly s ní řadu rekordů. Rovněž NSU a DKW zkoušeli tento prvek ke zvýšení výkonu svých motorů. Franze Rupperta, mimo jiné také motocyklového nadšence, zaujala myšlenka použití kompresoru ke zvýšení výkonu jeho modelářských motorů.
Následně si kompresoru povšiml tehdy nejznámější německý modelář K.H. Steckmaier a napadlo ho, že tato pumpa by mohla být využita jako zdroj podtlaku pro tehdejší vybavovače, předchůdce dnešních serv. Poprvé předvedl tento systém v srpnu 1951 při soutěži mistrovství Německa a v následujícím roce si dal tento pneumatický systém řízení modelů dokonce patentovat.
Další vývoj-motory z let 1952-1955
Začátkem roku 1952 začal F.Ruppert junior studovat na technické škole v Darmstadtu. V tomto období pokračoval vývoj boxermotorů, vyvinuli velmi dobře fungující regulaci otáček a zlepšili startování. Zhotovili první serii motorů, kde byla odlévána pouze kliková skříň. Ostatní díly, jako těleso kompresoru, hlava válce a kryt ložisek byly soustruženy a frézovány. Ruppert junior chodil v této době každý víkend na letiště, kde pozoroval létání místních modelářů. Jeden z nich, Dr. Engelbert Franz byl prvním, který začal ve svém modelu používat motory zn. Ruppert, kterým nahradil málo výkonný motor zn Kratmo. Brzy byl tímto motorem vybaven i další kolega z Darmstadtu.
Nejúspěšnější soutěžní léta – 1956 a dále:
Tehdy jeden z nejznámějších modelářů, Karl-Heinz Stegmaier , vítěz mistrovství Evropy v Antverpách 1954 , nebyl spokojen s chodem svého jednoválcového motoru zn. Fischer 7 cm3, velké vibrace neprospívaly podtlakovému systému řízení s citlivými ventily. Motor Ruppert se mu zalíbil pro jeho klidný chod a vysoký výkon. Navíc zamontovaný kompresor se snadno předělal na zdroj podtlaku pro řízení.
Na mistrovství Německa v srpnu 1956 létal K.H.Stegmayer poprvé s boxerem zn. Ruppert a vyhrál. Také druhé místo obsadil kolega s motorem Ruppert. Tím začala éra zájmu o motory této značky.
Většina dílů motorů byla vyráběna z duralu, hlavy válců pak z hořčíku, postupně přešli na odlévání do kokilových forem. Po letech dojde u hořčíku k zčernání povrchu. Tyto motory jsou k vidění v technickém Muzeu v Mnichově a muzeu na Wasserkuppe..
Začátkem roku 1957 došlo k vylepšení motorů Ruppert. Byl zvýšen zdvihový objem na 7 cm3 a výkon a díky novému karburátoru pracoval motor stejně dobře při 800 ot jako při 8 000 ot/min. Na motoru byla použita běžná vrtule průměru 360 mm. Tento motor se rovněž odlišoval zvětšenými chladicími žebry na hlavě, která byla nyní odlita z duralu namísto hořčíku. S tímto vylepšeným motorem vyhrál K.H.Stegmayer v roce 1957 mistrovství Německa.
Pro mistrovství Evropy v Antverpách v září1957 připravil F Ruppert opět další zvýšení výkonu. Zdvihový objem se zvedl na 7,7 cm 3 a motor již začala vyrábět známá firma Webra v licenci jako typ DB7 (Diesel-Boxer –Typ 7). K.H Stegmayer s tímto motorem vyhrál, Belgičan Gobeaux byl druhý a další motor se umístil na 4 místě.
F.Ruppert jun stále své motory vylepšoval, zvedal jejich výkon a také motory opravoval díky častým haváriím v počátcích RC létání. V roce 1958 došlo k zvýšení zdvihového objemu na 8,6 cm3 a poté na 9,6 cm3. Zajímavé je, že při tom nebylo nutné zvyšovat objem klikové skříně. Motory opět vyhrávají mistrovství Evropy a na mistrovství světa v roce 1960, kde se zúčastnilo celkem 21 pilotů, bylo 7 z nich vybaveno motory Ruppert.
Motory Ruppert pod značkou Webra
Firmu Webra založil po 2 sv. válce v Berlíně p. Bragenitz. Vyráběla díly pro jemnou mechaniku a modelářské motory. A začátkem 50 let byla největším výrobcem modelářských motorů v Německu. Po úspěchu motorů Ruppert na mistrovství Německa v roce 1956 uzavřeli v květnu 1957 p. Bragenitz a Ruppert dohodu o licenční výrobě motorů Ruppert pod obchodní značkou Webra. A na karburátor si Firma Webra opatřila ochrannou autorskou známku.
V roce 1958 dostal F.Ruppert od firmy Webra první motor ke kontrole a po odstranění nedostatků byl uveden na trh jako Webra – boxermotor.
Na podzim 1958 informoval F Ruppert firmu Webra, že dosáhl dalšího pokroku ve vývoji motorů Proudění směsi v motoru a tvar kanálů byly změněny a nasávací kanál byl navíc na 45 stupňů k ose otáčení.
Koncem roku 1958 byly u firma Webra reklamovány motory. Problém byl s praskajícími klikovým hřídeli, Příčina nebyla zprvu známa u Webry si mysleli, jde o problém toho, že vlivem různých výrobních nepřesností u jednotlivých součástí nedochází k výbuchu obou válců současně. Později se ukázalo, že problém je s montáží klikového hřídele z jednotlivých částí. Zároveň Webra informovala p. Rupperta, že se jí povedlo zvednout otáčky 0 1000 – 2000 (se stejnou vrtulí).
Začátkem roku 1959 dostala Webra od p. Rupperta zařízení na měření výkonu motorů a zároveň pro ně provedl řadu vylepšení jejich jednoválcových motorů:
- zlepšení vyvážení motoru díky lepší konstrukci klikového hřídele
- provádění měření vibrací na motorech
- využití stejných dílů na různých typech vyráběných motorů
- vývoj menšího boxer motoru a využitím výbrusů fy. Webra
- vývoj hvězdicového motoru
U dvou posledních bodů došel ale k poznání, že je nelze v praxi hospodárně vyrábět. V roce 1959 během mistrovství Evropy se dohodli p. Bragenitz a Ruppert na zvýšení zdvihového objemu boxermotoru na 9,6 cm3. Ještě ten samý měsíc posíla 5 výkresů Ruppert do Webry na úpravy zvýšením vrtání o 1 mm. A v lednu 1961 informuje Webru, že má připravenou variantu, bez kuličkových ložisek, pouze v kluzných pouzdrech, váha motoru se snížila o 100 gramů, zdvihový objem zůstal na 9, 6 cm3 firma Webra však o toto ztrácí zájem, takže je tento nový motor vyráběn v dílně Ruppert. Jak dlouho ještě vyráběla firma Webra motory Ruppert není přesně známo, v roce 1962 opouští Webru její zakladatel p. Bragenitz, což znamenalo i konec spolupráce.
Boxermotor Webra, vyráběný v licenci dle návrhu F. Rupperta jun.
Nejvýkonější motor Ruppert – Boxer DB 10 – 9,6 cm3
V roce 1960 začíná F. Ruppert senior se stavbou jednodušší verze motorů. Jako první se nabízelo odstranění podtlakové pumpy, Patka motoru je integrována do levé respektive pravé poloviny klikové skříně a syn F. Ruppert junior k tomu zkonstruoval nový karburátor. Motor dostal typové označení DB10.
Od motorů typu DB 7 resp DB 8 se už žádné formy nedochovaly, od motorů DB 10 ano, ty si vyráběl p. Ruppert sám, stejně tak, jako vlastní odlitky z nich:
Nejvýkonější „ Ruppert „ DB 10 v modelu:
Neznámý motor – řadový dvouválec Ruppert 9,6 cm3. V roce 1962 vyrobil F. Ruppert také velmi málo známý řadový motor:
Kokily k výrobě řadového dvouválce:
Ruppert Boxer lodní motory
Motory 9,6 DB se uplatnily rovněž pro pohon lodních modelů
Ani po ukončení spolupráce s firmou Webra nepřestal p. Ruppert jun s výrobou motorů a v průběhu let vyrobil řadu technicky velmi zajímavých kousků…
Vlevo je čtyřtaktní motor o zdvihovém objemu 10 cm3, vpravo dvoutaktní dvouválec s vyplachováním dle motorů Puch, objem 13,2. Rok výroby 1980.
K těmto dvěma motorů se mi podařilo následně telefonátem s německým kolegou zjistit, že:
- čtyřtaktní motor neměl ssání a výfuk pomocí ventilů, jak je známe dnes, ale otočným šoupátkem se dvěma otvory vedle sebe, jeden pro sání a druhý pro výfuk. Šoupátko bylo naháněno od kliky s převodem 2:1 do pomala.
- Dvoutakt vpravo není tak úplně dvouválcový. Má sice jen jeden karburátor a jeden výfuk, ale jinak jde o dvoupístový motor s jednou rozvětvenou ojnicí. Písty prý chodí tak že, zatímco jeden válec saje, druhý má pracovní dobu expanse
A nelze opomenout ani jeho hvězdicové motory, jeden za všechny:
Pětiválcový dvoutaktní hvězdicový motor 130 cm3, elektronické zapalování s rozdělovačem
A opravdovou technickou lahůdkou byl tento motor v jedné přímce, označovaný jako motor s cyklickým hřídelem, takže pohyb pístu je na ní převáděn pomocí tzv cyklického šneku. Motor byl osazen běžným palivovým čerpadlem.
Nakonec dovolte, abych představil oba pány:
Franz Ruppert starší ( 1903 – 1970 )
Pocházel z Žirovic u Františkových Lázní, zabýval se stavbou parních strojů a spalovacích motorů. V 30 letech si dokonce vyráběl obráběcí stroje – soustruh, vrtačku, hoblovku a frézku podle vzorů, které viděl na veletrhu v Lipsku.
Jako němec po válce …..odešel… do Německa .
Franz Ruppert mladší ( 1928 – 2013 )
Narodil se v Poběžovicích na Chodsku, studoval ve Fr. Lázních. Po skončení války měl to štěstí, že ji jednak přežil a navíc se mohl se stroji svého otce přemístit do Bavorského Heppenheimu a zde začít nový život. Pracoval pro firmy Carl Schenk Darmstadt a Gebrüder Hoffmann Maschinenfabrik. Na fotce drží svůj hvězdicový motor.
Závěrem:
Potud tedy informace, které jsem získal přeložením německého originálu. Moji úctu mají oba pánové za své celoživotní dílo v oboru stavby motorů. Vždy šlo, jak jste viděli, o konstrukce plné německého myšlení a snahy o inovaci, se kterými se snoubila ruku v ruce i neuvěřitelná pracovní píle. Mrzí mě tedy, že jsem se alespoň s p. Ruppertem ml. nesetkal osobně, i když bych dnes o to velmi stál.
Originální článek byl publikován v časopisu: Maschinen im Modellbau, výtisk 2 / 2018, (vychází 6 x ročně) autor původního článku je Andreas Braatz.
Pro KHMM Michal Sloup 24.4.2022.