Stavba a zálet historického modelu FALCON

Autor Ladislav Kulhavý · 4.4.2022

Předkládám našim čtenářům článek, který byl na našem webu publikován již v roce 2011. Článek byl od jisté doby uložen v redakčním archivu, neboť byl bez fotografií… Po nějakém úsilí se mě povedlo dát dohromady původní fotografie a článek jimi doplnit. Letos v dubnu to bude jedenáct let, co byl model zalétán.

Ladislav Kulhavý

V květnu roku 2009 jsem vlastně poprvé v životě zalétával můj první velký kabinový model historického modelu Trenton Terror. Model byl osazen benzínovým motorem Ohlsson.60.

Již tehdy jsem si pohrával s myšlenkou, že časem postavím kabiňáka, který by také splňoval kritéria soutěžních pravidel kategorie Texaco. Od myšlenky nebylo daleko k činu.

Na Slet roku 2009 ve Všechově přivezl Jarda Pipek nepřeberné množství plánů historických krasavců. A tak se vybíralo a přebíralo, diskutovalo a já stále jenom koukal a nemohl se rozhodnout, zda si také nějaký plán zapůjčím na okopírování a jako podklad pro případnou stavbu. To vše, ale trvalo jenom do té doby, než jsem zahlédl výkres kabinového hornoplošníku jménem FALCON. V tu chvíli jsem byl lapen a věděl jsem, že „toto“ je přesně to, co hledám. Nádherný, neokoukaný a zajímavý model. Tedy jsem si vezl domů originál výkresy rozměrů promítacího plátna. Hned v následujícím týdnu jsem si nechal udělat kopii plánů a začal s jejich studováním.

Falcona vyráběla ve formě stavebnice firma KEIL KRAFT KITS z Londýna v roce 1949. Kdo přesně tento model zhotovil v předloze pro tuto firmu se mě nepodařilo zjistit. Co víme jistě je to, že model svým původem pochází z amerického modelu Cloud Cruiser konstruktéra Bena Shereshawa z roku 1937. Následně jsem našel několik fotek modelu na internetu, neboť jsem chtěl najít původní originální zbarvení modelu Falcon. To se ale nepodařilo. Možná jsem špatně hledal, nebo to na netu opravdu není … Falcon není žádným drobečkem. Jeho rozpětí je 2460 milimetrů a působí statným dojmem.

V srpnu roku 2009 jsem se pustil do stavby. Nejdříve jsem musel přepočítat palcové rozměry na milimetry a sepsat vše na výkresovou dokumentaci. Poté jsem připravil stavební materiál, kterým je klasika. Balza, smrkové nosníky, březová, buková a topolová překližka. Několik bukových hranolů a kulatin. Snažil jsem se o co největší shodu s původními materiály a také o věrnou stavbu kostry modelu i když jsem věděl, že některé konstrukční uzly jsou tvrdším oříškem. Ale byla to výzva…

Stavbu jsem začal výškovkou, abych se ujistil, že se to dá konstrukčně a stavebně zvládnou. Rozměry tohoto dílu jsou také úctyhodné. Rozpětí je 920 milimetrů a má souměrný profil.

Žebra jsou zhotovena z balzy silné 3 mm. Hlavní nosníky jsou smrkové, náběžka balzová. Odtokovka je z balzy silné 6 mm stejně, tak, jako balzové přířezy koncových oblouků. Až po nosník je potažena balzou silnou 2 mm. Již při stavbě jsem počítal s tím, že výškovka bude z důvodu transportu odnímatelná a bude mít v sobě umístěné ovládací servo, protože jsem nechtěl řešit systém rozpojovacích táhel. Hmotnost serva je ve velikosti tohoto modelu zanedbatelná. Zvolil jsem servo od Hitecu HS 82 MG. Kovové proto, že je v této části jednou pro vždy, tak jsem chtěl mít jistotu, že vydrží i nějaké to škobrtnutí. Dále jsem již jenom brousil, dobrušoval a vyhlazoval.

Směrovka je postavena vlastně stejně, jako je výškovka. Tedy: stejné materiály (balza, smrk a překližka). Stejné servo. Do směrovky jsou zalepeny dva bukové kolíky o průměru šesti milimetrů. Na tyto se nasazuje výškové kormidlo a jako celek se to zasouvá do pouzder zalepených do trupu Falcona. Celé je to pak poutáno smyčkami z gumy. Je to jednoduché, rychlé a naprosto vyhovující. Kabely serv se nasunou na prodlužovací kabely vedoucí od přijímače. A opět: směrovku vybrousit, dobrousit a vyhladit.

Po zvládnutí těchto dvou etap jsem přikročil ke stavbě křídla. Nejsložitější se jevil centroplán a eliptické zakončení křídla, které má pevný potah z dvojky balzy. Centroplán má překližková žebra, materiálem je topol. Spojky křídel jsou tří – překližka a buk. Vše je postaveno přesně tak, jako předloha. Další žebra křídla jsou opět z tří milimetry silné balzy, hlavní nosníky smrkové, odtokovka a náběžka je balzová. Tvarové zakončení křídla je opět z přířezů balzy silné 6 mm. V tuto chvíli bylo křídlo celé v základní kostře, zbývalo dolepit diagonální lišty, které jsou po celém rozpětí z vrchu i ze spodu křídla a … brousit. Poté jsem se připravil na tuhý potah. Tušil jsem, že to na konci křídla díky elipsoidu nebude jednoduché. Tak jsem lepil za mokra disperzí. Vždy pouze jeden díl na každé polovině křídla a dát uschnout do hřebíkové šablony. Byl to běh na dlouhou trať, ale výsledek se dostavil. Po dokonalém vyschnutí jsem zjistil, že zůstaly zachovány i negativy, které jsem vytvářel již v průběhu stavby základní kostry. To jsem měl obavy, že se nepovede … No a potom dopáskovat žebra a opět: brousit, dobrušovat a hladit. Povedlo se. Křídlo je naprosto rovné, nezkroucené a velikééééé.

Krásně se to píše, ovšem, jak jsem již v úvodu předeslal – začal jsem stavět v srpnu roku 2009, ale po dokončení křídla je již Leden roku 2010. Utíká to. Po nezbytné lednové dovolené na horách se pouštím do stavby trupu Falcona.

Základní kostra této části je zhotovena ze smrkových nosníků o rozměru 6×6 milimetrů, přepážky jsou překližkové, tvarové polopřepážky jsou balzové. Lože motoru je z bukové překližky silné šest mm a z bukových hranolů. Přední část trupu je z balzy silné 12 mm a po vybroušení je odnímací. Podvozek je ukotven přesně tak, jako originál, je naohýbán z ocelového drátu. Díly jsou k sobě spojeny měděným vodičem a důkladně a důsledně propájeny. Kola jsou na kuličkových ložiscích a mají průměr 120 milimetrů. Ostruhové kolo je pevné – neřiditelné, opět stejně, jako originál … Na tuto základní kostru jsou poté přilepeny veškeré další díly a broušeno a (však už to znáte…). Následuje umístění schránky baterií a úložné desky přijímače, vypínače a modulu kontroly přijímačových zdrojů. A také serva motoru, tentokrát standardní Hitec. V tento okamžik došlo na první celkové zkušební složení Falcona. Byl jsem ohromen jeho velikostí, je ho plná dílna. Následně celý model byl nalakován zaponem a lepícím lakem, poté finálně vybroušen a připraven na potahování. Samotné konečné vybroušení zabralo několik večerů usilovné práce.

Pro potah modelu jsem se rozhodl zvolit Vlies. Je s ním pohodová práce a částečně vypadá jako potah papírový. Přířezy potahových plátů Vliesu jsou přilepeny „Lepigonem“. Že nevíte co to je? Ale vždyť jsem to již psal – lepící lak +Kanagon, poté naředit na přiměřenou konzistenci. Potah vypnout teplem a lakovat a lakovat a lakovat. Na model je naneseno celkem pět základních vrstev laku. Tři vrstvy laku vypínacího a dvě vrstvy laku lesklého. Každá vrstva je po dokonalém proschnutí broušena, opět to chvíli trvalo. Barevnou kombinaci jsem zvolil oranžovo-černou + ukončovací linky a nápisy. Všechny nápisy zhotovil pro Falcona Miloš Petrbok. Část je vyřezána na plotru z reklamní černé folie a zbytek je natištěn na průhlednou folii jako samolepka. Díky! Po finálním dokončení je celý model přestříkán syntetickým lakem. Za prvé – neodlepují se nápisy. A za druhé – co kdybych chtěl použít metylový motor…

Jak jsem již řekl, tak tento model byl tehdy postaven pro soutěžní kategorii Texaco. Proto jsem již od prvopočátku věděl, že jej bude pohánět detonační desítka od MVVS.

Motor běhá jako z praku a je osazen vrtulí 16/8 od Graupnerů. Nádrž je zhotovená z průhledného obalu od kinofilmu. Její objem je zhruba 25 cm kubických. Následně je do modelu osazena veškerá elektronika, baterie a další nezbytné maličkosti. Tak a šup s Falconem na váhu: ručička ukazuje 3850 gramů. Hmmm, tedy uvidíme … Přepočítaná plochu křídla je 78 dm čtverečních. Model je připravený na zálet.

Co říci ke stavbě tohoto modelu: jedním slovem nádhera! Pěkně jsem si to užil. Občas byly také perné chvilky, tak jsem raději přerušil práci a pokračoval jsem další den. Z modelu mám velkou radost a cítím jisté zadostiučinění, když občas slýchávám, že nejsou modely na výběr. Jsou přátelé a jejich spousta. Stačí se jenom prohnat na netu, nebo mít několik opravdových přátel a kamarádů, tak, jak je tomu v mém případě.

Zálet modelu

Po částečném zaběhnutí motoru jsem posečkal na vhodné počasí. To přišlo na sobotu 24. dubna 2009. Časně ráno jsem se setkal na našem klubovém letišti AMG Mýto s Milošem Petrbokem a začali jsme pomalu chystat model na zalétávací křest. Vyzkoušení rádia – používám desítku Futabu na 2,4 giga. Probíhá zkouška motoru a jeho mírné doladění. Palivo je namícháno v poměru 40:35:25 (éter, petrolej, ricin) Vrtule byla původně Masterka 16/6, otáčky jsou 4800-4850/min. Motor vyběhl jednu nádrž, dotankování, spuštění motoru a kolega Miloš vypouští Falcona vstříc dalšímu dění … Jímá mně mírný třes v kolenou. Falcon se zhruba po desetimetrovém klidném rozjezdu sám odlepuje a vzlétá takřka sám. Huráááááááááááááá. Stoupám do výšky a zkouším reakce na kniply, pohoda. Trimuji výškovku a po prvním okruhu se začínám uklidňovat. Po bezpečném nastoupání uvolňuji kniply, a zároveň v tuto dobu došlo palivo a motor se zastavil. V kluzu je model těžší na hlavu, tak opět trimuji a tahám za výškovku. Let se zklidnil a nyní to je pohoda. Ten kluz … to je prostě pohádka. Přistávám, ne sice předpisově, ale jsem spokojen. Moc jsem spokojen! Následuje několik dalších letů a potom odjíždím pln blaženosti domů. Následující den dávám do modelu lehčí přijímačové zdroje a tím pádem posouvám dál těžiště. Odjezd na letiště a zkouším další lety. Projevilo se to ihned. Nyní je model vytrimován a v klouzavém letu je výškové kormidlo v nule. Létám a létám.

Další lety proběhly na Sletu ve Všechově a na srazu historických modelů v Bolešinách. Zde byl největším a budil velikou pozornost. V tuto dobu má model za sebou již několik desítek letů. Na ME v Jeseníku v roce 2010 skončil na 23. místě…