Jak v KHMM soutěžit s historickými modely ?

Na 6. sletu Vos ve Ždírci jsme při příjemném posezení v penzionu v úzké skupině ubytovaných /tehdy se to ještě smělo/ probírali, jaké soutěžení by mělo v historické modelařině smysl. Většina z přítomných si občas odskočí zasoutěžit do SAMu, takže nějaké zkušenosti máme. Shodně jsme však konstatovali, že to prostě není ono. Stačí zmínit redukci typů modelů, mnoho podobných soutěžních kategorií s minimem účastníků, neautentické motorizace, ždímání sekund z modelů, které mají svoji slávu dávno za sebou… Výkonnostní požadavky vedou vždy ke snaze o úpravy oproti originálu. Vše to vlastně nemá žádný historický smysl, lety v RC kategoriích typu OTMR jsou dost neautentické a celé soutěžní snažení budí spíše dojem vyjádřený následující větou: Nemám na létání v kategoriích FAI, nebo v národních kategoriích SMČR, tak se dám na historiky, tam to stačí. Tato teze platí hlavně pro naprosto nesmyslné kategorie tzv. historických elektroletů s historií nemaje společného už vůbec nic. V KHMM toto naštěstí neprovozujeme a tím se výrazně odlišujeme od zbývajících klubů v ČR věnujících se historickým modelům.

Konstatovali jsme, že vlastně ve stávajících létaných RC kategoriích, mohou být autentické /za předpokladu stavby v měřítku 1:1/ větroně a v podstatě kategorie dané například monotypem motoru /Classic nebo Atom/. I zde je však letové maximum pro některé modely nedosažitelné a tak se opět objevuje posun ve výběru typů směrem k mladším modelům, pokud to pravidla umožňují. Zde je důležitý právě hraniční rok vzniku modelu. Z našich zkušeností se soutěží s monotypem modelu /Tomboy Cup/ zase vyplývá, že pokud je na sletu vypsána monotypová soutěž, většina účastníků se potom již ani nesnaží sestavit a létat s mnohem zajímavějšími modely a tak se vlastně jedná o velkou redukci předvedených typů v daný letový den. Tedy také špatně !

Naopak, z hlediska KHMM se zcela ztotožníme s pravidly pro volné historické modely. Zájem o ně je však poměrně mizivý, hlavně z důvodu věku členů, letových prostor a tak máme radost z toho, že se nám alespoň daří v klubu létat Vosy na svahu v Plzni a na Vysočině. Pro podporu volných historiků a retro modelů jsme na webu připravili rubriku a jsme připraveni volné historiky podpořit a snad časem i něco postavit.

Jakou soutěž pro RC historiky tedy zkusit létat na našich sletech ?? Za desetiletou existenci klub uspořádal téměř 200 letových dnů. Na některých jsme létali i soutěže. Nejčastěji měly charakter typu soutěží OTMR s omezením času motoru, nebo naopak sloučením kategorií, aby bylo více účastníků v soutěži. Tyto soutěže však blokovaly v létání účastníky, kteří neměli vhodný motor a to redukovalo počet na sletu létaných typů modelů. Velmi oblíbeným typem soutěže byly tzv. „pětiminutovky“ . Jednoduchá soutěž, snadno měřitelná. Principem bylo letět přesně pět minut. Vše nad a pod jsou trestné body. Letět může prakticky jakýkoliv model s jakýmkoliv motorem, všichni v jedné kategorii. Vůbec se nepotvrdila nejčastější námitka, že soutěžící budou modely „zabodávat“. Nikdy se nestalo, neb zisk pár bodů nestojí za rozbitý model.  O výsledku rozhoduje prakticky pouze umění pilota. Shodli jsme se, že právě tento princip soutěžení je, z hlediska historických modelů, optimálním.  Formulovali jsme tedy následující požadavky:

1. Výsledek soutěžního letu musí být závislý pouze na umění pilota. Typ motoru, velikost modelu a jeho výkonnost se na výsledku nijak neprojevují.
2. Soutěž musí být snadno organizovatelná s minimem lidí a snadno vyhodnotitelná bez výpočetní techniky.
3. Všechny modely letí v jediné soutěžní kategorii. Teoreticky mohou letět motoráky i s větroni, případně gumáky. Doporučujeme však kategorie oddělit dle pohonu, zejména proto, že větroně většinou létají v jiném letovém prostoru než motoráky.
4. Délku letového času si stanoví sám soutěžící a na zvolený limit se snaží přistát ve třech soutěžních letech. Přelétané a nebo nedolétané sekundy se zapisují do výsledku jako trestné body. Vítězí soutěžící s nejnižším počtem trestných bodů. V případě rovnosti bodů vítězí soutěžící s delším letovým časem jednotlivého letu. Základní letový čas se zapisuje do letové karty.
5. Soutěžící pilotuje motorový model tak, aby alespoň poslední minuta letu proběhla klouzavým letem. Motor tedy smí maximálně běžet podle vzorce: celková doba letu mínus 60 sekund.
6. Pokud pořadatel vytyčí plochu na přistání, musí model přistát v určeném prostoru. Přistání mimo se hodnotí trestnými body odpovídajícími zvolené délce letu modelu.
7. I pro tyto soutěže plně platí Stavební pravidla KHMM.

Tento první „nástřel “ pravidel pro soutěžení na našich sletech dávám včas k prostudování. Pobavíme se o něm na našem neletovém sletu, pokud jej budeme v době covidové moci zorganizovat. Pamětníci jistě vzpomenou, že již v minulosti jsme se o něco podobného snažili, ale výsledek byl zpracováván přepočtem bodů pomocí programu kde byla vzata v úvahu i nastavená délka letového času. Pro organizátora složité, nepřehledné pro soutěžící a hlavně je jeden člověk zaměstnán jen zpracováním výsledků a ze sletu nemá nic.

Od nastíněných pravidel si hlavně slibuji, že mohou plnohodnotně soutěžit všechny typy modelů na sletu, tedy i ty takzvaně málo výkonné. Nikdo není znevýhodněn a model s nevýkonným, často ale cenným historickým motorem, se stává plnohodnotným „soutěžním náčiním“. Zkrátka vše závisí na pilotovi. Na jeho umění pracovat s motorem, na odhadu délky kluzu a nakonec i na schopnosti přistát ve vytyčeném prostoru. Žádnou úlohu na výsledku prakticky nemá ani termika, spíše obtěžuje.

Věřím, že nastíněná pravidla by mohla řešit několik problémů současně.

• Předně by měla eliminovat neustálé snahy o zvětšování počtu soutěžních kategorií, které jednak směřují vcelku neautentickým směrem a také se obávám, že již v současné době je modelářů skoro méně než soutěžních kategorií a tento trend je za dobu zhruba 25 let, co se historikům věnuji, patrný.
• Tento přístup k soutěži s jistou mírou autenticity řeší i budoucí letové předpisy, kterým se budeme muset v Evropě podřídit. Bezbřehým „stratosférickým“ letům bude asi od roku 2023 konec.
• Typ létání „sám proti sobě“ je pro organizátory nenáročný, soutěž se dá udělat v pár lidech, mistrovství se dá zvládnout za den s minimálními náklady a přitom ve startovním poli mohou letět všichni ti, kteří jsou jinak roztříštěni v různých kategoriích, po pár lidech a často se kategorie ani nelétá, neb je málo přihlášených.
• Dnešní komplikovaná doba navíc ukazuje, že většina účastníků akcí je ve vyšším věku a s tím se váže i skutečnost, že na akci chceme být především v poklidu a pohodě a nikoliv v neustálém spěchu a stresu z „nahánění vteřin“, ladění motorů na největší výkon, neustálého shánění výkonějšího motoru, až budeme všichni létat s jedním typem motoru a jedním typem modelu. Tímto přístupem totiž historická modelařina spěje mílovými kroky k obrazu vývoje řady soutěžních kategorií ve Svazu modelářů ČR. Stačí se podívat na počty soutěžících před 30 lety a dnes. V historické modelařině je to obdobné, tedy v té, kterou já osobně nazývám historickou. Tedy vše v měřítku 1:1 a bez elektroletů…..

Jak tuto klubovou soutěžní kategorii nazvat? Zatím nemám název. Rád přivítám nápady. Nejvíce se to podobá závodům s automobilovými veterány – stejný princip. Snad to pracovně nazvat ENDURO ???

27.12. 2020.                                                   Dr. Karel Slupský