12. Slet historických modelů v AMG Mýto

A sešel se rok s rokem…

Při vzpomínce na loňský uplakaný jedenáctý ročník, kde jsem v závěru článku psal něco o tom, že bylo absolutně nejhůř jak mohlo být, tak jsem slíbil, že na příští ročník jalovcovou určitě seženu… Nicméně jsem termín letošní akce raději posunul o týden déle na sobotu 15.8. 2020… Raději však již v brzkém předjaří tohoto roku jsem oslovil pana Jalovce z palírny U Jalovců s dotazem, zdali mohu počítat s lahvinkou tohoto moku pro Hastrmana ze Štěpánského rybníka. Kladná odpověď mne uklidnila. Bohužel letošní koronavirová situace mi nedovolila navštívit Hastrmana dříve než začátkem června. Nesměle klepu na stavidlo a nic. Po chvíli se na hladině udělalo několik vlnek a na jedné z nich připlul ke stavidlu samotný Hastrman, a ihned povídá „ tentokrát sis dal na čas“, ale chápu, že letos je vše jinak. Máš Jalovcovou? Mám! A ihned lahvinku předávám Hastrmanovi, jenž ji otevřel, přivoněl a řekl: „letos budeš mít kliku“. V pátek večer bude sice pršet, ale sobota se povede. Poděkoval jsem a začal jsem pevně věřit, že letos se to opravdu povede. A zase začalo to období, kdy je potřeba vše připravit, zabalit, vytisknout, natisknout odvézt a navézt. Pilně sledují veškeré informace o vývoji počasí. Předpověď zatím není moc příznivá, ale uvidíme. Do soboty zbývá ještě šest dnů. Třináctým srpnem je uzavřen termín přihlášek a seznam čítá 25 přihlášených pilotů z celých Čech a Moravy. Předpověď počasí je stále nejistá. Prognózy říkají, že sobota bude deštivá. Ve čtvrtečním podvečeru odvážím na letiště první várku materiálu. No a je tady pátek. S manželkou „stoupáme na“ plochu letiště (tentokrát jižní stěnou, za použití kyslíku). Rozbíjíme bivak, připravujeme klobásky na gril, čekáme kamarády a sledujeme oblohu, která je divná…

Jako první účastník přichází Michael Vosika z Rudy na Moravě (opětně cestoval vlakem), následovaný přijíždějícím Miroslavem Kučerou z Turnova.

Roztápíme gril a pouštíme se do klobásek a buřtů. Jsou vynikající. A sledujeme oblohu…

PRŠÍ! To snad není pravda…. Obloha je zakryta černými mraky, leje jako z konve a nic nenasvědčujeme tomu, že přestane.

Těsně před padající tmou liják ustává a tak se pouštíme do stavby stanů.

Dáváme si pivko na dobrou noc a usínáme spánkem spravedlivým.

Procitám kolem šesté hodiny sobotního rána. Neohrabaně se hrabu ze spacího pytle a spěchám ven. Okolí letiště překrývají cáry mlhy, obloha je zatažená, oblačnost se převaluje nad plochou letiště, teplota celkem příjemná, ale hlavně: Neprší!

Kolem deváté ranní se zvedá mlha a začínají přijíždět další návštěvníci. Oblohou se nesměle prodírá slunce. Na desátou hodinu je ohlášen nástup a nezbytné informace k leteckému dění.

Tento ročník Sletu v AMG Mýto byl pojat, jako volné polétání s historickými modely bez žádné soutěžní vložky. Prostě byl ponechám letový prostor pro všechny piloty motorových modelů a větroňů. Po nezbytném brífinku, nástupu (kdy je kladen důraz zejména na bezpečnost), následuje nezbytné focení s modely a přichází létání. Pamětní listy a samolepky jsou rozdány a každý se snaží využít situace a nádherného počasí. Ano, obloha je protrhaná, slunce svítí, teplota stoupá, vane mírný severovýchodní vítr. Myslím si, že není potřeba komentovat jednotlivé modely, vychutnejte si tedy následující obrázky.

Během dopoledne dorazila hrstka dalších pilotů a diváků. Pro mne velikým potěšením byl příjezd pana motoráře Ládi Davidoviče (v rozhovoru s Michalem Sloupem, který právě vyrábí čtyřdobý motor), vrtuláře Bohumila Misterky a nemohu ani zapomenout na ing. Karla Kleinmonda, jenž přijel provětrat svého Saturna. Dále vzpomenu pana Vlastimila Veselého – celoživotního pilota a propagátora upoutaných modelů.

Panuje nádherné počasí! Tak nakonec se to povedlo. Není nad to mít za kamarády Hastrmana a majitele palírny….

Tým větroňářů (Loukota, Pašek, Kučera, Kleinmond, Bortel) také skvěle doplnil prezident SAMu95 pan Jiří Hruška se kterým jsme probrali například záležitosti kolem létání s modely do dalších let, chystané MČR v příštím roce a pochopitelně i motory, motory, motory…

Stále se pilně létá…

Bohužel v dnešním dnu došlo i k havárii modelu Falcon Jindry Dvořáčka z Jaroměře.

Vlivem „zarušení“ na frekvenci 35 MHz došlo k tomu, že model spadl při přiblížení na přistání z cca dvaceti metrů do čerstvě uvláčeného pole….

Falcon po dopadu rozhodně není na to, aby putoval do koše. Oprava je reálná, byť to bude chvíli trvat (dle mých současných informací se oprava již realizuje). Tak držme Jindrovi palce, aby bylo vše OK.

Následně dostávám informaci od pilotů, že ve zmíněném poli o kus dál leží další model a nikdo jej prý nehledá…. Tak vyrážím opětně do pole. Páteční déšť udělal své, vypadám jak… Neporušený model vyzvedávám o cca sto metrů dále, než ležel Jindrův Falcon.

Vracím se na plochu letiště a dozvídám se, že Mercurio patří Zdeňku Paškovi, který jel mezitím autem hledat aeroplán směrem k Rokycanům….Po jeho návratu mu model předávám a mám slíbeno něco ohnivé vody (koukněte se na tu dálku k letišti).

Stále se pilně poletuje.

Úderem druhé hodiny odpolední začínají naše řady řídnout a během následující hodiny opouští plochu letiště AMG Mýto i poslední piloti. NO, a teď všechno uklidit a odvézt. Zamknou závoru na sedm západů a jet poděkovat na Štěpán hastrmanovy.

Co říci závěrem: DĚKUJI za počasí, děkuji všem, kteří přijeli, děkuji své manželce za catering, děkuji klukům z AMG Mýto za pomoc s realizací. V neposlední řadě:

Historikům třikrát zdar !!!

V Berouně 16.8.2020 sepsal Ladislav Kulhavý

Kompletní fotogalerii naleznete ZDE.

Zdařilé video od Standy Knoba naleznete ZDE.