Jaroslav Prchal – díl první.

Obdržel jsem zajímavý příspěvek od našeho dlouholetého člena, pana Karla Garhofera. Vzpomínka na Jaroslava Prchala obsahuje pořádnou dávku skutečné modelářské a letecké historie zahrnující podstatnou část 20. století. Jaroslav byl členem našeho KHMM a uchováváme si jej v našich vzpomínkách z několika sletů, kterých se zúčastnil….                        Editor (LK)

V pondělí 29. června tohoto roku by se dožil úctyhodných 94 let můj přítel a kamarád pan Jaroslav Prchal

( *29.6. 1926 v Jindřichově Hradci, + 3.11.2015 v Liberci).

Dovoluji si touto mojí vzpomínkou připomenout tohoto člověka.

Modelář, mechanik, letecký technik, pilot bezmotorových i motorových letadel, instruktor a inspektor. Za své mimořádné zásluhy o letectví obdržel v roce 2002 od FAI diplom Paula Tissandiera číslo 5313. Všichni, kdo jsme jej znali víme, že neuměl ani nenávidět a ani závidět. A my? My vlastně můžeme jen malinko závidět. Celý život dělal to, co měl rád. Doma, v práci, nebo s přáteli, co dělal, to se snažil podle svého dělat co možná nejlépe. V roce 1934 staví v Jindřichově Hradci společně s kamarády ( Josef Bednář ml, Milda a František Vaňáskovi, bratři Engličtí, Čestmír Sobotka, Ota Průcha, Mařík, Pavel Svatoň, Zdeněk Draxler) modely kluzáků. Roku 1935 je na chlapecké škole založen modelářský kroužek pod patronací Masarykovy letecké ligy. S modely létají pod gymnáziem, u železničního nádraží a na polích u Polívek. V roce 1937 zakládají gymnazisté Jaroslav Prchal, Čestmír Sobotka a další Klub Mladého hlasatele s názvem „Hradečtí ostříži“ pod číslem 1561.

Odbočka MLL v Jindřichově Hradci se dne 24 – 27. září 1937 aktivně podílela na zajištění vrcholové české aeroklubové soutěže „III. národní let RČS“. Soutěž probíhala za velmi nepříznivého počasí, které již na počátku soutěžního klání zavinilo smrtelnou havárii posádky Emil Turek – František Hajný. Trať Národního letu RČS vedla z Prahy přes Plzeň, Klatovy, České Budějovice, Jindřichův Hradec, Brno, Piešťany, Zlín, Ostravu, Hradec Králové, Pardubice zpět do Prahy. Ze třiceti pěti strojů, které se sešli na startu, jich závod dokončilo dvacet čtyři. Vítězem ze stala posádka Be-550 Vladislav Krejčí – Karel Divíšek se ziskem 4106 bodů. První den tohoto okružního letu republikou byl stanoven otočný bod na jindřichohradeckém vojenském cvičišti, nad nímž musela letadla, přilétávající v nepravidelných intervalech od Budějovic snížit výšku na 50 metrů a shodit tubu s hlášením. Členové skautského oddílu zajišťovali nalezení tuby a její předání rozhodčím. Bylo to dost běhání, neboť shozy nebyly přesné a také byla vysoká tráva. Byl to nevšední zážitek vidět tolik aeroplánů všech možných typů ve vzduchu a při náletech na shoz. A tak Jaroslav Prchal a další skautíci úspěšně pomáhali se sběrem shozených hlášení.

Na následujících obrázcích se pálí trosky „Bedny“ Jaroslava Prchala. Na třetím obrázku je Jarda první vlevo. Trup modelu byl stavěn z kulatých špejlí o průměru 6 mm. Motor byl Atom Františka Veselého. Za letu upadla obě kolečka, model se rozhoupal a poslední „hup“ byl kolmo do země…

 

Ve dnech 12. – 19. září 1943 pořádá v Kyjích u Prahy továrna AERO Praha-Vysočany soutěž bezmotorových a motorových modelů. Nemohou tam chybět ani modeláři z Jindřichova Hradce jejíž modelářský klub se jmenuje „BEXI“. Výprava si říká: „BEXI – Kyje 1943“.

 

 

Konečně skončila válka… a kamarádi se rozcházejí…. Jaroslav Prchal odchází do vojenské školy leteckých mechaniků v Liberci a následně se stává zaměstnancem krajského aeroklubu Svazarmu v Liberci.  Pracuje jako krajský inspektor bezmotorového a motorového létání. Josef Bednář mladší zakládá společně s otcem pobočku Českého národního aeroklubu v Jindřichově Hradci. Josef se stává instruktorem a prvním náčelníkem letiště Jindřichův Hradec. Je vybudováno letiště „U Polívek“. Přichází rok 1948 a s ním i zákaz létání pro Josefa Bednáře mladšího. Vždyť to byl syn soukromníka….Později byl omilostněn. Na novém letišti provádí dne 6. srpna 1948 Jaroslav Prchal první starty, přeškoluje a učí nové piloty.

 

 

Náčelníkem a instruktorem letiště na Královce.

 

 

Tímto ukončím první polovinu mých vzpomínek na pana Jaroslava Prchala. Pokračování bude následovat.

Ve spolupráci se synem Jaroslava Prchala sepsal Karel „Gary“ Garhofer v červnu 2020.