Vosy na Vysočině – 5. ročník svahové soutěže.

V nádherném podzimním počasí se konal již 5. ročník soutěžního sletu modelů Vosa konstrukce Radka Čížka. Modely musí splňovat časovou hranici konce roku 1950 a tak létají hlavně Vosy S, SG a Vosa 2. V historickém modelářství, naprosto ojedinělé soutěže na svahu, se s volnými modely letos registrovalo 22 soutěžících. Slabý vítr foukal sice po kopci, ale to nijak nesnižovalo sportovní výkony. Právě naopak. Modely většinou létaly do velké vzdálenosti. Celou soutěž tak všichni podávali docela slušné sportovní výkony na kopci zvaném Velká Boule ve  Studenci u Ždírce nad Doubravou.

Po srazu účastníků ve Ždírci odjela kolona vozidel na svah. V 10.30 proběhlo společné focení účastníků a následovaly první soutěžní lety… Následné snímky nevyžadují podrobného komentáře. Prostě létání v nádherné přírodě, psychický relax s trochou sportu k tomu a pravé modelářské napětí z neřízeného letu vlastnoručně slepené Vosy… Je to stejné jako před 70. lety, kdy tyto školní kluzáky poprvé házeli kluci školou povinní z hald v okolí Kladna…. Vychutnejte si několik startů těchto kluzáků…..

„Hemžení na svahu“ v průběhu soutěže přiblíží následující snímky. Někdo zapisoval výsledky, někdo měřil a snažili jsme se trochu vystřídat, abychom všichni mohli soutěž odlétat. Udělat soutěž o deseti letech není úplně snadné. Každý kdo to někdy zkusil potvrdí. Navíc, v případě volných modelů na svahu jsou návraty časově náročné. Několik se nás tedy muselo trochu obětovat na úkor letové taktiky. Pokud chtějí organizátoři zároveň létat, tak je to ostatně takto vždy.

Nejmladší účastníci nám zase o rok zestárli….

Návraty ze vzdálených letů byly namáhavé, ale všichni si to užívali. Vždyť ti, kteří nelétají plzeňský seriál na Sylvánu, se na tuto akci těší celý rok a letos se počasí opravdu povedlo. Ze tváří účastníků dýchá štěstí návratu do klukovských let. A to je přesně to, proč TO DĚLÁME…..

Dění na svahu, vcelku bez zádrhelů, pokračovalo. Některým se dařilo, jiným méně. Nikdo ale letos nepřišel o svůj model, všechny lety z poloviny výšky kopce končily v přehledném terénu i když, v několika letech, jen velmi těsně. Výkony soutěžících byly letos velmi pěkné a zejména první polovina startovního pole vyrovnaná. Náhoda stále hraje při volném letu na svahu svoji největší roli. A to je to zajímavé, kromě zážitků z pohybu s modely v pěkné krajině. Největší drama soutěže se událo až v úplně posledním letu celé soutěže. Již jsme uzavírali tabulku s výsledky, označovali nejdelší let soutěže….  Bylo to však zcela předčasné. Mirek Kučera z KHMM totiž políbil svoji Vosu a vrhl ji posledním hodem celé soutěže do vzduchu… Všichni jsme sledovali její lehce stoupavý let, vzdálení po větru asi 500 metrů, záchyt termiky s kroužením a přiblížením zpět ke startu k úpatí kopce. Nejlepší let celé soutěže trval rovných 110 sekund !! Nádherný zážitek pro všechny přihlížející. Už při návratu Mirek jistě tušil, že přelétl své největší konkurenty a získává obě hlavní ceny soutěže: Celkové vítězství a cenu za nejdelší let dne. Klukovské štěstí z něho přímo sálalo….

Jak to nakonec všechno dopadlo vidíte v následující tabulce:

Každý soutěžící tradičně obdržel pamětní list, pamětní nálepku na krabici modelu. Novinkou letošního ročníku byly další ceny věnované účastníkům z dílny Martina Hurdy. Nerezové pravítko s logem letošní akce obdržel rovněž každý účastník. Nádherné však byly nerezové plakety pro vítěze. Navrženy a vyrobeny jsou zcela profesionálně. Martine díky !!!

Při vyhlášení výsledků byly uděleny ceny a diplomy za první tři největší výkony, dále cena za nejdelší let a cena pro nejúspěšnější ženu soutěže. Tou se stala paní Vlasta Loukotová.

Zcela zaslouženě si pravou skotskou odnesl Mirek Kučera z KHMM.

Druhé a třetí místo si odnesli místní modeláři Martin Krčál a Václav Kalhous, kteří doplňují společnou fotku vítězů 5. ročníku.

Všichni, kteří vydrželi až do konce na vyhřátém svahu, probírali svoje modelářské plány. Slíbili jsme si, že opět přijedeme za rok.  5. ročník jsme symbolicky ukončili závěrečným fotem účastníků s výhledem na další modelářsky využitelný svah…..

Děkuji všem soutěžícím, kteří vážili mnohdy cestu přes 200 km dlouhou. Martinu Hurdovi za výrobu cen a všem, kteří mi pomohli s organizací. Diplomy, pamětní nálepky a ceny věnovala moje firma. Radku Loukotovi patří dík za rychlé a perfektní zpracování výsledků. Poděkování patří rovněž místnímu Karlu Krajníkovi za pomoc a sledování okolí svahu v průběhu roku.

Škoda, že se letošního ročníku neúčastnilo více členů našeho klubu a také avizovaná skupina „vosáků“ z Hradce Králové, kteří Vosy také létají. Zážitek z Vysočiny je jedinečný a nedá se srovnat s létáním s Vosami na rovině, nebo na malém svahu na Sylvánu.

Věřím, že se zase za rok, ve stejném termínu, ve zdraví, na svazích Vysočiny, opět potkáme! 

Přeji všem „vosařům“ 3 x zdar a pěknou soutěžní sezónu na plzeňském Sylvánu !!!

Psáno v Plzni 13. 10. 2019                                      Karel Slupský

P.S. Fotogalerii můžete shlédnout ZDE.