Tomboy úplně jinak…

Tomboye jsem poprvé viděl v modelařském časopise asi před 15 lety, když jsem začínal s RC modely a zamiloval jsem se na první pohled. Nikdy jsem nic za celé roky nepostavil až na dvě Vosy, které jsme měli se synem na svah a létání s KHMM. A právě lidé a létání KHMM mě přivedlo ke stavbě Tomboye s detonanačním motorem MP Jet 040 diesel classic.

Stavbu jsem zahájil lepením obou bočnic trupu současně z lišt 5×5 mm. Je zajímavé, že jako začátečník potřebujete získat grif i k nařezání lištiček, ale povedlo se. Přiznám se, že bych příště dělal bočnice jednotlivě. Dále následoval motorový domeček s komorou na vyndavání podvozku, pro snadnější přepravu. Bukové hranoly jsem cíleně potlačil cca o 3 stupně a navrtat o 3 stupně k vyosení motoru. Celkové dodělání trupu bylo celkem rychlé a příjemné podle plánku. Na závěr jsem do trupu zalepil bowdenové trubičky v délce 5cm na vedení lanek k ovládání ocasních ploch.

Celou dobu, co jsem studoval plánek, jsem měl obavy z výškovky a konstrukce oddělených řídících ploch, proto jsem se po trupu pustil právě do ní.  Žebírka jsem měl za chvilinku hotová hlavně díky nerezovým šablonám, které jsem si vypálil na laseru asi za 2min. Zpracování a řešení je zřejmé z fotografie. I tak mi stavba výškovky zabrala 8 hodin práce. Směrovka s ostruhou už byla hned.

Stavbu křídla, jsem si opět zpříjemnil vypálením nerezových šablon na žebra a rovnou postavil levou a pravou část křídla. Následoval střed a sesazení všech tří častí křídla dohromady, tady jsem se snažil maximálně dodržet shodné vzepětí pří jejich lepení.

V tuto chvíli jsem měl Tombye v kostře hotového a obroušeného. Vnitřně jsem byl moc spokojený s výsledkem a vlastně na sebe velmi pyšný. Na druhou stranu začal vnitřní boj a rozhodování, jestli zariskuji a zrealizuji Tomboye s tmavě mořenou kostkou. Po třech dnech přešlapování padlo rozhodnutí. Vzal jsem tmavě hnědé mořidlo, které se standartně ředí vodou, ale na doporučení truhlaře jsem naředil ředidlem C6000 a celou kostru jednou natřel, stačilo.

Nárust na hmotnost cele kostry asi 2 gramy. Protože jsem mořenou kostru už zkoušel u Vos, věděl jsem , ze všechna místa dotyku vliesu s kostrou musí byt oddělena nátěrem Balsalocku. V případě, že by tak nebylo, rozpustí lepící nebo vypínací lak mořidlo a to začne vlies barvit. Jen vyškovka a ostruha zůstala nenamořena, kvůli plánovanému světlému provedení trikolóry. Prostě momentální nápad…

Na takto zafixovanou kostru jsem standartně nažehlil vlies, následně jednou přilepil lepícím lakem a třikrát vypínacím lakem (to se ovšem ukázalo jako nedostatečné a bude ještě následovat jedenkrát lodní lak). Tupováním a akrylovými barvami jsem udělal červený a modrý pruh na ocase.

Poněkud málo obvyklým způsobem, který jsem používal u házedel F3K, jsem řešil ovládání kormidel. Do kormidla se zapíchne pružinka ve tvaru písmene U z ocelového drátu 0.5mm. Tím kormidlo automaticky napruží na maximální výchylku na jednu stranu. Ke kormidlu od serva vede jen lanko nebo nit. Tímto způsobem zmizí veškeré vůle na táhlu v bowdenu. Serva používám už jen „vysokovoltážní“ a napájím je i přijímač přímo z dvoučlánkové 800 mAh Lipo baterie. Letová hmotnost Tomboye se zastavila na 345 gramech.

Zálet jsem nechtěl odkládat a se synem jsem vyrazil s čerstvě rozchozeným MP Jetem v 6 stupních nad nulou a větrem 5m/s. K tomu jsem jen odhadl polohu těžiště, kterou jsem otestouval  zaklouzáním.  MPík mě hned potrestal kopancem přes prsty, pak už naskočil a já poslal Tomboye do víru divokého vzduchu. Chtěl bych básnit, jak to bylo úžasné, ale díky nízkému výkonu nezaběhlého motoru, těžišti příliš vzadu a silnému větru jsem lehce bojoval asi 1 min o přežití.

Ale teď, když nad tím přemýšlím, tak to bylo to úžasné.

 Tomboy je krásný model, „detoňák“  má úžasné kouzlo a po odladění dětských nemocí mě čekají parádní chvíle na louce, kde můj třímetrový uhlíkový hotliner osazený 7kW a stoupavostí 70m/s, bude tiše závidět, jak mě nadchnul dřevěný Tomboy z roku 1950.

Martin Hurda, Pelhřimov, 25.11.2018