Postřehy z účasti na 16. ME historických modelův maďarském Jakabszállás.

            O tom, že se tohoto letošního účasti zúčastním, jsem se rozhodl vlastně již v brzkém začátku tohoto roku. Po předchozích kladných zkušenostech jsem se opětně rozhodl pro ubytování v karavanu přímo na letištní ploše. Nakonec je to téměř ideální varianta a budeme mít s tátou své zázemí. Člověk si vše přiveze, má dostatek místa pro sebe i modely a nemusí nikam dojíždět za ubytováním. Náš příjezd byl naplánován již na sobotu podle požadavků pořadatelů. V „Jakabszalláši“ jsem už byl v minulosti a tak cesta proběhla bez problémů, byť jsme jeli cestou necestou bez dálniční známky…

V neděli probíhala přejímka všech modelů. Tu prováděli místní modeláři, a evidentně nevěděli, co mají kontrolovat… Celá přejímka se skládala ze zvážení a porovnání modelu s plánkem, který dodal soutěžící a podle kterého se stavělo. Kdybych tedy přišel s modelem a plánkem, který neexistoval, tak jsem stejně prošel. Na startovní kartu a model jsme dostávali razítko, které na motorácích stejně nedrželo…

V neděli byl ještě slavnostní nástup a zahájení vlastního Mistrovství Evropy spolu s koncertem mladých maďarských hudebníků a vystoupení místních modelářů se svými modely. Létaly zde i modely proudových stíhaček např. Mig 15, který zde navíc stojí v originále ve stínu stromů u letiště jako připomínka na časy minulé.

V pondělí se létaly pro mne zajímavé kategorie OTMR AB a Clasic TEXACO. V OTMR jsem soutěžil s Antaresem, ale zjistil jsem že mé čerstvě namíchané palivo od sebe separuje metyl a ricin. Pomohl mi Míra Dvořáček, který mi dal palivo své. Antares neodlétal ani jednoho maxe a skončil jsem s ním na 9. místě. Vyhráli ale Češi. Míra Dvořáček skončil první, Petr Hrubý z našeho KHMM byl druhý a Sláva Štorek třetí. Na konci každého dne se konaly předávací ceremoniály vítězům, doplněném hymnou vítěze. Hned první den se přehrání české hymny organizátorům nepodařilo a tak si český tým musel poradit a hymnu si odzpíval sám…

 Následovala kategorie Clasic TEXACO, kde jsem létal s V-Taiem.  S časem 13 minut a 8 vteřin jsem si nakonec vylétal páté místo.

Úterý bylo pro mne ve znamení OTMR 2,5. Můj Vixen má nový motor a ten běhá velice pěkně. Prvním startem jsem zapsal maximální letový čas, druhý už ale takový nebyl… A tak jsem chtěl na třetí let taktizovat. Ponechal jsem natankovanou nádrž a vyčkával jsem. Při příchodu termiky jsem chtěl odstartovat. Jenže mezi tím mi palivo „stálo“ i v motoru a tak jsem musel povolit kompresní páku a zavřít jehlu karburátoru. Při nahazování byl motor ,,ulitej“ a dvakrát mě kopnul. Bylo z toho i trochu krve a tak jsem použil startér. A to byla chyba. Po prvním protočení v motoru křuplo a bylo po něm. Motor jsem nerozdělával ale je jasné že půjde do opravy…

Ve středu se měla létat pro Čechy zajímavá kategorie NMR. Jenže předpověď hlásila prudkou změnu počasí, a tak se pořadatelé rozhodli dolétat. A zbytek dolétat ve čtvrtek. Tedy: všechny zbývající soutěžní kategorie, ale jen na dva starty. A tak se létalo se vším. Odpoledne se rozpršelo a bylo po létání … Já jsem odlétl jeden start v OTMR C s modelem Playboy senior.

Ve čtvrtek ráno se počasí pomalu zlepšovalo a tak se začalo i létat. Byl to zmatek, ale nakonec se vše stihlo a i můj poslední start. Ten byl kratší a tak bylo na nadějích. Večer se ale díky Petru Svobodovi, vítězi v kategorii OTMR C hrála česká hymna. Tentokrát se pořadatelům už na několikátý pokus podařilo naši hymnu najít a zahrát. V kategorii NMR se Zdeňkovi Hanáčkovi podařilo v rozlétávání vybojovat nádherné druhé místo.

Na ME létaly větroně, ale u těch jsem z časových důvodů být nemohl. Létaly se i elektrokategorie, ale o těch se záměrně nezmiňuji, neboť z pohledu našeho KHMM to nejsou historické modely.

Celkový dojem z ME je takový dosti rozpačitý… Soupeří zde modely, které od sebe dělí klidně deset roků a jejich konstrukce je už úplně někde jinde. To samé platí i o motorech. Výkonné americké „benzíňáky“, které ve své době poháněly třeba autíčka se zde prezentují v letadlech ve kterých v minulosti nikdy nebyly. Pak dochází k takovým jevům, že se trup při razantním startu kroutí a velká kormidla se kymácí za strany na stranu… Také se čím dál více používají na potah pestrobarevné nebo průhledné fólie a modely vypadají jako kanárci a o historické podobě daného modelu nemůže být řeči. To už z historií opravdu nemá nic společného… Co se týče organizace. Vše bylo v podstatě organizováno a šito na míru tak, aby to nejvíce vyhovovalo domacím reprezentantům. Úsudek ponechávám na každém z Vás.

 Musím se pochvalně vyjádřit o češtích reprezentantech, napříč historickými kluby hnutí SAM u nás. Fólie se nepoužívá a postupně se modely i těchto klubů vracejí do stavebního měřítka 1:1 a vlastně se tak i přibližuji stavebním pravidlům našeho KHMM, což mne opravdu těší. O tom, že si čeští reprezentanti na takovéto akci vzájemně pomáhali je jaksi samozřejmostí.

V celkovém hodnocení národů vše dopadlo takto:

Na místě prvním se umístilo reprezentační družstvo Itálie se ziskem 22 bodů

Na místě druhém se umístilo reprezentační družstvo Česka se ziskem 19 bodů

Na místě třetím se umístilo reprezentační družstvo pořádajícího Maďarska se ziskem 18 bodů.

Mistrovství Evropy 2018 je minulostí…

Petr Knob, Blatnice, 8.7.2018

Videoreportáž od Standy Knoba naleznete ZDE.