Super Atom 1,8 trochu jinak…

Shodou různých okolností jsem se seznámil s panem Jiřím Huškou z Blanska. Po vzájemně čilé mailové komunikaci jsem od pana Hušky obdržel mail, který mne opravdu překvapil…

                                                                                                                                         Ladislav Kulhavý

Myslím si, že je ještě spousta modelářů, co si chce něco dokázat. Třeba to, že si ,,TO“ vyrobí vlastnoručně. Nikdy mne nenapadlo vyrábět spalovací motor. Jen jsem uvažoval o nějakém historickém motoru a modelu, abych viděl, jak to dávní mistři dělali a jak s tím létali.

Původně jsem chtěl koupit motor Super Atom 1,8 ccm a nějakou stavebnici v nějakém internetovém obchodu. Ale když jsem viděl, a to jsem již měl k dispozici výrobní dokumentaci od firmy MKM Moučka, že motorek není složitý na výrobu, tak jsem začal přemýšlet  o výrobě samotné. Na co jsem narazil, bylo to, že asi nedokáži sehnat karter na tento motor… Následně jsem se dozvěděl o možnosti technologie 3D tisku hliníku a tím bylo rozhodnuto.

V grafickém programu jsem nakreslil model karteru což byl jen začátek… Musel jsem ještě dořešit smrštitelnost a další „maličkosti“ a poté se mohlo již „tisknout“. Tisk trval nepřetržitě 2 dny. Pomocí elektroerozivních strojů – řezání drátem a hloubení pomocí měděných elektrod se daly vyrobit z Radeca tvarové nože pro výrobu jednotlivých dílců. Např. ojnice se řezala drátem a rozteče děr a díry se hloubily, u karteru a válce jsem výfukové a sací kanály hloubil pomocí tvarových elektrod, tak, že jsem se  vyhnul frézování. Nejvíce práce bylo u rotačních součástí. A díky nožům, které jsem vyřezal drátem a nemusel je pracně brousit, stačilo nabrousit  úkosy a fazetky. Nejvíc se to osvědčilo u nožů pro řezání vnějších a vnitřních závitů, byly dost malé, protože závit je velmi jemný. Myslím si, že montáž a vlastní „zalapování“ válce a pístu je záležitost pro každého strojaře známá a není potřeba ji rozepisovat. Pro mě je důležité, že jsem dílo dokončil ke své spokojenosti. Motor má vynikající kompresi a s dřevěnou vrtulí o rozměru 250/140 točí 6700 ot/min.

Nyní ještě zbývá postavit historický model letadla. Zaujal mne model Korsár od Zdeňka Ledviny z roku 1947. Zima je teprve na začátku…

Přikládám několik obrázků.

s pozdravem Jiří Huška Blansko

P.S. rád bych tímto panu Huškovi poděkoval za zaslání tohoto příspěvku a pevně věřím, že i jeho rukou zhotovený model Korsár bude neméně kvalitní. A třeba se potkáme na nějaké naší akci v roce 2018.

Ladislav Kulhavý