XV. SAM RC EUROPEAN CHANPIONSHIP Nitra – SLOVAKIA

Aktuálně sepsal průběh ME svýma očima PETR  KNOB:

Účast na tomto mistrovství předcházela dlouhá doba příprav.  Nakonec jsem svůj záměr uskutečnil a vybral kategorie, jež nejlépe odpovídají modelům a motorům provozovaným v KHMM.

V neděli 18.6.2017 jsme s otcem a Karlem Svobodou  vyrazili  na cestu do Slovenské Nitry s  karavanem. Cesta proběhla celkem bez problémů a tak jsme po poledni na místním letišti pohodlně rozbalili naše dočasné útočiště.

Na vlastní ME bylo podle oficiálních údajů přihlášeno 146 soutěžících se 486 modely ze 14 zemí. Dost velký počet modelů a lidí na pořadatelská bedra.  Z KHMM zde byli zastoupeni  ještě Luboš Zalabák , Pepík Bezemek  a Petr Hrubý.

Samozřejmě, že jsme zde mohli vidět i přerostlé modely elektrokategorií, většinou maďarských a někdy i italských soutěžících. Ještě, že se hnutí SAMů domluvilo, že od roku 2020 se budou modely stavět jen v měřítku 1:1. To čím tyto obludy byly poháněny nemá cenu vůbec komentovat. Avizovaná přejímka modelů při těchto počtech byla nemožná. Nicméně, modely KHMM s tímto nemají problém.

Vlastní létání po slavnostním zahájení a vystoupení pozvaných hostů a skupiny mažoretek započalo hned v pondělí a to kategorií MNR 2,5. Zde jsem já létal  s novým modelem Vixen s motorem Webra Mach 1, jenž byl na poslední chvíli Lubošem Zalabákem opraven. Skončil jsem na devátém místě. Motor šlape velice dobře, jen štěstí s termikou bylo jaksi jinde.

V úterý jsme létali v kategorii větroňů a OTMR AB. V soutěži větroňů Pepíkovi Bezemkovi statečně vypomáhala manželka Marcela. Pepík zde soutěžil se dvěma modely Slukou a Delfínem. S oběma modely dokázal ve velké konkurenci odlétat jedno maxo a nakonec skončil na krásném 49. a 50. místě z 67 soutěžících, což byl ve více jak 30 stupňovém vedru opravdu vynikající výkon! Další náš člen Petr Hrubý skončil na krásném 33. místě s modelem Balestruccio.

Pro OTMR AB měl Luboš Zalabák připravené dva modely: Nového Slim Jima s motorem Torpedo .29. Nádherný model určitě s ambicemi na dobré umístění. Luboš měl ale neuvěřitelnou smůlu. Po nastartování motoru došlo při vyjmutí ze startovacího stojanu k vypnutí přijímačových baterek  a následoval neřízený start, jenž skončil havárií. Slim Jim byl neopravitelný. Luboš tedy statečně odlétal s Langostou a skončil na krásném osmém místě. Mé želízko v ohni byl stařičký Antares poháněný velice dobrým OR.29FRV. Motor spolehlivě chytl a tak jsem šel na první start. Po 33 vteřinách vypínám motor (raději dříve, co kdyby ještě chvilku šel), jenže on nic. Snížil otáčky a brblal a brblal. To mu vydrželo až do vyprádnění nádrže. Zapsal jsem nulu… Co se stalo? V tom velikém vedru se klasická svíčka Champion stala žhavící a tak motor nezhasl a běžel stále. Musel jsem tedy přistát. Škoda bylo to zrovna ve stoupáku. Zkoušel  jsem na zemi tedy odměřit množství paliva  aby motor běžel  jen přibližně předepsaných 35 vteřin. Naštěstí, opět Luboš, půjčil mi svíčku ,,R“,  která má elektrodu silnější a se kterou by se svíčka neměla nažhavit. Povedlo se a při dalším startu to bylo jasné. V tak obrovské výšce Antares snad nikdy nebyl. V páté minutě jsem raději začal pomalu sestupovat. Jenže hned vedle stoupáku byl klesák a jak nahoru, tak dolů. Přistál jsem a do maxima chyběly 4 vteřiny. Následoval další start – bez termiky, nic moc. Čtvrtým startem jsem se opět dostal do stoupáku. Ten šel ale bohužel do  ,,zakázané zóny“ a tak jsem z něj preventivně vyletěl. Do maxima chyběla asi minuta. Všiml jsem si na své startovací kartě, že z prvního startu nemám zapsanou nulu, mohl bych tedy startovat ještě jednou. To se ale přeci nedělá. To není fair play.  Šel jsem tedy za časoměřičem  aby mi ji  zapsal. Ten na to při tom mém zkaženém startu zapomněl a byl rád, že jsem se mu připomněl. Nakonec to celé dopadlo tak, že i když jsem neměl ani jedno maxo a zapsal jsem jednu nulu, přelétal mě pouze Ital Roberto Grasii  o pouhých 7 vteřin.

Ve středu létaly pouze elektry  a tak jsme s otcem jeli do Nitry, kde jsme procházeli zpustlá kasárna, kde táta před 63-mi lety strávil rok své vojenské služby. Tento výlet stál opravdu za to. Nevěřil, co dokáže příroda udělat s lidskou prací. Nicméně po návratu a na konci dne se dostalo na rozlétávání  elektrokategorií a pak následovala přejímka vítězných modelů. První v elektrogumácích – fólií potažený a dosti nedodělaný model prošel. Po něm další tři ne. Byly lehké než jim předepisují pravidla a tak se na ,,bednu“ dostali ti, jenž v to vůbec nedoufali. Následné přebírání dalších elektromodelů se neobešlo bez diskvalifikací. Jenže prošli i ti, jenž své modely měli postavené podle nich správně, ale já bych se s takovými modely styděl na takovéto akci s nimi vůbec vylézt na světlo!

Čtvrtek byl pro nás ve znamení kategorie OTMR C. Luboš Zalabák připravil opět dva modely. Jenže nový Colossus má jen jedno kolo a z trávy, jež nám byla určena, nedokázal odstartovat. Přeražený trup znemožnil jeho další starty. Pokračoval tedy se stařičkým Cloud  Snooprem s motorem Atwood Super Champion a s tím se dařilo. Já jsem do této kategorie šel pouze dělat ,,křoví“. Můj McCoy  .49 jsem musel na poslední chvíli demontovat a do modelu V-Tail Swalow se mi vešel pouze OR.60SP. Přes to jsem si s modelem zalétal. Petr Hrubý zdatně létal se svým Playboy Seniorem. Bohužel mu odešel isolátor na svíčce a ta přestala jiskřit. To bychom nebyli modeláři, abychom si neporadili. Půjčil jsem mu svou a on dolétal svoji kategorii s vynikajícím výsledkem a skončil na druhém místě. Druhé stříbro pro KHMM !

Neodpustím si ale zážitek, který jsme si všichni na startovací čáře hluboko vryli do našich pamětí. Jako první startoval Domenico  Bruschi  (RSMR). Je znám svými razantními starty do obrovských výšek. Po bezproblémovém startu a po nevypnutí motoru následoval motorový pád z veliké výšky. Nikomu se nic nestalo, ale co následovalo, bylo daleko horší. To jsme v životě neviděli ve všech italských filmech!  Těch nadávek a vzteku bylo opravdu hodně. Odnesl to vysílač – ne jenom model, který po odmontování motoru skončil na místě v kontejneru.  Roztřískaná a rozšlapaná Futaba skončila stejně jako model.

V OTMR C skončil na prvním místě nakonec Petr Svoboda z Králova Dvora a tak se, díky jemu, konečně zahrála při vyhlášení i česká hymna. Petr Hrubý na druhém místě potvrdil pozvolna ustupující slávu Italů, kteří tradičně v této kategorii léta dominovali.

15. Mistorovství Evropy skončilo. Hodně modelů se a jedno rádio se rozbilo, pořadatelům a především Ferovi Swietimu patří obrovské poděkování za obětavost, kterou všemu věnoval. Výsledky a fotografie budou v brzké době na stránkách SAMu 119. Poděkování patří též všem Čechům za SAMů 78 a 95, klukům ze Žatčan a ostatním příznivcům historických modelů. Další ME bude příští rok v Maďarském Jakabszállász. Novým presidentem evropského SAMu byl zvolen Roberto Grasii.

Velké poděkování  za výbornou reprezentaci  KHMM na mezinárodní scéně si zaslouží Petr Hrubý, Luboš Zalabák s manželkou, Pepík Bezemek s manželkou, Stanislav Knob a Karel Svoboda.

Celkově vše dopadlo následovně:

V Chotěboři  25. 6. 2017                                                                               Per  Knob

Fotografie poskytl Standa Knob a Fero Swiety

Fotogalerii od manželů Rábekovích naleznete zde a zde.

Videoreportáž od Standy Knoba naleznete zde: