LETNÁ 6,3 ccm
LETNÁ 6,3 ccm – legendární český benzinový motor z roku 1939
Benzinový motor LETNÁ 6,3 ccm výroby Gustava Buška patří asi mezi nejznámější a „nejlegendárnější“ české historické benzinové motory s jiskřivou svíčkou.
Byl to náš první sériově vyráběný spalovací modelářský motor, proto je asi největším snem každého českého „motoráře“ mít jej ve své sbírce. Mně se náhodou ten sen nedávno splnil – podařilo se mi sehnat v zachovalém stavu originál jeho první verze z roku 1939.
Tato první verze má nápis LETNÁ na přepouštěcím kanálu na pravé straně, vzadu za válcem má nálitek pro upevnění spádové nádrže o obsahu asi 8 ccm vyrobené ze zinkového „kalíšku“ z „válečkové“ baterie 3 V a závit pro svíčku má průměr 9,5 mm. Pozdější verze tohoto motoru ten nálitek pro nádrž již někdy neměly a nápis LETNÁ mohl být někdy vpředu na válci, někdy na nástavci výfuku, někdy úplně chyběl a závit pro svíčku byl později M 10×1 mm. V dobové literatuře (a na dochovaných výkresech motoru) je sice uváděno, že jej zkonstruoval ing. Konrád Pahr, ale ve skutečnosti to byla práce Gustava Buška, jednoho z nejlepších našich tehdejších modelářů, který jej zhotovil po vlastních výborných zkušenostech s dovezeným americkým motorem BABY CYCLONE, z něhož převzal jeho tehdy unikátní a osvědčenou koncepci se sáním řízeným klikovou hřídelí a difuzerem karburátoru otočeným směrem dolů.
POPIS MOTORU
LETNÁ 6,3 ccm má vrtání 20 mm a zdvih také 20 mm, váží 218 gramů (včetně nádrže) a jeho výkon je 0,20 HP při 5500 ot/min s vrtulí 340/180 mm.
Motor má příčné vyplachování, sání má řízené klikovou hřídelí, která je uložena kluzně v bronzovém pouzdu a má samozřejmě zapalování jiskřivou svíčkou. Gustav Bušek byl zkušený a excelentní slévač, proto jeho motor měl všechny hliníkové díly (tj. karter, odnímatelné přední víko, válec, hlava válce, ojnice a unášeč vrtule) odlité do pískových forem. Do odlitku válce byla již při výrobě zalita i vložka vyrobená z chrom-molybdenové trubky, které si prý chodil vyřezávat z havarovaných německých letadel na skládku ve Vysočanech. Stejně tak bylo při výrobě odlitků zaléváno i bronzové pouzdro klikové hřídele do předního víka karteru a obě pouzdra do ojnice. Píst s deflektorem a s otvorem pro průchod palivové směsi byl vyroben z litiny. Ocelová kliková hřídel byla u prvních typů vyrobená a slisovaná ze 3 dílů (samotný hřídel, setrvačník a klikový čep – viz. výkres), později byla vyráběná již zásadně z jednoho kusu. Nástavec výfuku má „kapkovitý“ tvar. V hlavě válce s odlévanými žebry (což byla Buškova „specialita“) je závit o průměru 9,5 mm, takže do něj jdou našroubovat kromě německých svíček RICHLY i nejrozšířenější americké modelářské svíčky CHAMPION „V“ s Whitworthovým závitem W 3/8-24.
Gustav Bušek tyto motory vyráběl pro firmu Jaroslava Vyskočila, u které byl zaměstnán. Motor tam byl v porovnání s cenou amerického motoru Baby Cyclone, který firma před válkou dovážela a prodávala, poměrně levný – začátkem 40. let byl motor bez cívky nabízen v ceníčku firmy za 382 Kč, kompletní s indukční cívkou a vrtulí stál 480 Kč – originál motoru Baby Cyclone stál 690 Kč. Jiskřivá svíčka tehdy stála 25 Kč. Jen pro zajímavost : v roce 1949 potom motor LETNÁ 6,3 stál 1.095 Kčs, jiskřivá svíčka byla za 68 Kčs a cívka s kondenzátorem za 205 Kčs – detonační SUPER ATOM 1,8 ccm stál v té době jen 650 Kčs, což byl také jeden z důvodů rostoucí obliby jednoduchých a lehčích „dieselů“, ty se ale daly použít jen pro menší modely… Ve svém archivu mám i pěkný originál návodu k obsluze motoru „LETNÁ-6“ a protože jeho správné startování vyžaduje trochu „speciální“ postup, tak jsem jej oskenoval i pro ostatní majitele těchto motorů :
Popsaný postup při startování motoru je skutečně dobré dodržovat, protože jedině tak se modelář vyhne mnoha starostem a problémům, které se u motorů s jiným způsobem sání, umístěním nádrže a difuzoru nevyskytují. Návod jde samozřejmě použít i pro ostatní motory s difuzerem otočeným směrem dolů, například IPRO IKAR 6,3 ccm, AL-KO 750 a další. Gustav Bušek vyráběl benzinové motory LETNÁ 6,3 ccm i po válce, asi až do začátku 50. let! Vyráběl je „kusově“, většinou na objednávku a tyto se často od sebe v některých detailech lišily a tak každý do dnešní doby dochovaný motor je vlastně ze sběratelského hlediska unikátem! Od začátku 50. let se již začaly používat vedle detoňáků hlavně motory se žhavicí svíčkou, proto mnozí tehdejší modeláři svoje starší benzinové motory na tento způsob zapalování bohužel předělávali, což z hlediska dnešních sběratelů historických motorů byla velká a nenahraditelná škoda…
Tak to jsou asi základní informace o našem nejznámějším benzinovém motoru s jiskřivou svíčkou, které se mi podařilo sehnat v dobovém tisku a ve svém „motorářském“ archivu…
Zdařilé repliky pozdější verze motoru LETNÁ 6,3 s nápisem vpředu na válci byly v 90. letech vyráběny a prodávány českou firmou JR (Jaroslav Rybák) ze Svitav a ty se dají i dnes občas sehnat na dražebním serveru E-BAY…
A na závěr ještě několik dalších zajímavostí o motorech LETNÁ … :
Tyto motory byly již od začátku jejich výroby velice populární pro jejich výborné provozní vlastnosti a poměrně nízkou cenu, proto se s nimi tehdy hodně létalo a to nejen v létě, ale také i v zimě! Vzhledem k blížící se „zimní sezoně“ si to můžeme připomenout „historickým“ článkem z časopisu MLADÝ LETEC ze začátku roku 1940, ve kterém se psalo :
Létání modelů s motorky „Letná“ v roce 1939.
V minulých dnech byla zvědavost čtenářů M.L. (= Mladého Letce – pozn. autora) podnícena několika zprávami o výbušných motorech pro modely letadel. V několika článcích byly uvedeny výsledky pokusných letů s motorkem PERU VI. Na závodech v Odolené Vodě předvedly tři modely s motorkem „Letná“ řadu zdařilých letů, přesto, že vykazovaly zatížení 38, 42 a 48 g/dm2.Motorové létání s modely se pěstovalo loni od časného jara až do pozdního podzimu neděli co neděli na cvičišti v Kyjích a těšilo se i velké oblibě pražských výletníků. Létávalo se tam nikoliv s prototypy motorků, nýbrž s motorky seriově vyrobenými v menším množství, které konstruktér motorku „Letná“ svěřil na vyzkoušení několika modelářům kroužku Letná a Bubeneč.
Motorky „Letná“ (konstruktér Ing. Pahr, prodejna J. Vyskočil) o obsahu 3, 5.2 a 6 kub. cm vmontovány do draků různé konstrukce :
Orel (Brož J.), Letná (Brož), Sup (Bušek-Krňák), Stihač (Brož), Střízlík (Brož) a další tři hornokřídlé jednoplošníky (Bušek, Maulis, Palivec) o váze nejméně 1000, nejvíce 1750 g, se zatížením mezi 30 až 48 g/dm2. Modely po krátkém zalétání staly se velmi brzy naprosto spolehlivými nejen v klidném počasí, ale i za větru, deště a dokonce i za mrazu 100 C, jak jsme se o tom na Štědrý den minulého roku přesvědčili. Docílená stoupavost nutila majitele modelu plniti nádrže jen do ¼, tj. asi 1.5 kub. cm poh. směsi, neboť za 30 vteřin motorového letu byl model ve 400 m výšky a majitel měl pak na 5 km běžeti za ním. K povzbuzení dalších přátel motorového létání, ať mladých či starších, přinášíme několik obrázků z těchto leteckých nedělí v Kyjích.Zmíněnými modely provedeno asi 1000 letů, zkušenosti při nich získané využity při výrobě motorku „Letná“ v serii 50 kusů, která bude v nejbližší době uvedena na trh. Výsledky těchto letů dokazují, že motorkem „Letná“ dostane se našim modelářům za přístupnou cenu (asi poloviční cizích výrobků) dokonalý a spolehlivý zdroj hybné síly. Proto možno očekávat, že s blížícím se jarem počet motorových modelářů stoupne a že v Kyjích zavládne živý ruch. Na konec prozradím chystanou novinku v modelářském létání : skutečnou akrobacii modelu, vyvolanou pohybem kormidlových ploch pomocí akrobatického robota, čímž od domělé akrobacie pomocí přívodu pohonné směsi zase postoupíme o krok dopředu.
(převzato bez úprav z časopisu MLADÝ LETEC, ročník XI., číslo 4 z 1. března 1940)
U článku byly připojeny 3 fotografie, sice dost špatné kvality, ale přesto pro zajímavost přetiskujeme jejich kopie :
Na této fotografii lze identifikovat známé modely Jaroslava Brože LETNÁ 56 a OREL…
A ještě na vysvětlenou : ta „domnělá akrobacie“, zmíněná v posledním odstavci výše uvedeného článku, byla popsána v témže časopise v tomto krátkém článečku :
První akrobatický letounek
Pan Karel Ruml předvedl se zdarem akrobatický model s motorkem PERU V., patrně první svého druhu u nás. Má spádovou nádrž. Když se nalije plná benzinu, vyvine se v potrubí i trysce malý přetlak a motor dostává bohatou směs. Při bohaté směsi však motor pracuje menším výkonem, ale ten stačí, aby model vystoupil do výše 200 až 300 metrů. Během letu se část benzinu spotřebuje, takže při dosažení zmíněné výšky dostává motor správnou směs a výkon velmi stoupne. Velkým přebytkem výkonu model začne kroužit ve velmi strmých zatáčkách o malém poloměru, z nichž přejde do téměř vertikálních kruhů, až nakonec vytáčí předpisové loopingy. V Odolena Vodě jich nalétal 19! Při jednom letu v Kyjích (při startu po větru) nedovolil vítr modelu, aby se převrátil na záda a přešel do loopingu. Pokud motor pracoval naplno, šel model vzhůru téměř „svíčkou“. Jakmile nedostatkem příchodu směsi klesl výkon, provedl model souvrat, za jaký by se nemusel stydět ani nejlepší stihač. Model svými akrobatickými kousky budí všude obdiv a již toho nalétal dost a bez nehody. Možno jej považovat za první akrobatický model u nás.
Zkušenosti s posledním typem byly přenešeny ke zdokonalení a úpravě seriové výroby motorku PERU-VI o obsahu 3.2 ccm, který vyjde v nejbližší době jako nový typ PERU-VII, o kterém přineseme zprávu příště.
(autor neuveden, převzato rovněž bez úprav z časopisu MLADÝ LETEC, ročník XI., č. 2 z 1. ledna 1940
Opět připojujeme kopii originální fotografie, která v časopise u článku byla :
Co k tomu dodat? Škoda, že zamýšlená sériová výroba motorů PERU konstrukce Karla Pečivy a výroby Karla Rumla se ze všeobecně známých nepříznivých důvodů v době německé okupace naší země nikdy neuskutečnila. Následné roky také ukázaly, že nikdy nedošlo ani k rozšíření jak „domnělé“, tak „robotické“ akrobacie volně létajících modelů, ta se rozšířila až s nástupem létání s upoutanými modely a hlavně pak s modely řízenými rádiem…
Jaromír PIPEK