2. ročník jarního polétání na Všeni.
Podruhé na Všeni
Konečně je jaro a my máme před sebou již druhý ročník polétání na Všeni, v kraji drábských světniček, v kraji, který střeží památné věže hradu Trosky, v kraji kde se tyčí hora Ještěd se stavebním skvostem od architekta Karla Hubáčka. Prostě ráj to napohled.
Naše první letošní letová akce je opětně na aeroklubovém letišti na Všeni a díky Jaromíru Vytinovi máme opětně k dispozici zázemí místního letiště včetně posekané letová plochy. DÍKY!
S netrpělivostí sledujeme předpověď počasí, která je sice optimistická, ale říká asi toliko, že v sobotu 23. dubna 2016 bude od západu přibývat oblačnosti a v odpoledních hodinách se objeví první dešťové srážky. Tak uvidíme. V sobotním brzkém ránu procitáme do slunečného dne a nefouká. První předpoklad úspěchu. Přesouváme se na letiště a společně připravujeme občerstvovací základnu, o kterou po celý den pečuje Marcela Bezemková, Dáša Kučerová a Jana Kulhavá. A jde jim to opravdu znamenitě. Před desátou dopolední je parkoviště zaplněno přijíždějícími piloty a návštěvníky dnešní akce. S potěšením mohu konstatovat, že přijelo 13 členů KHMM a přivezli bezmála třicítku svých leteckých modelů.
Úvodního slova se zhostil Josef Bezemek, který nás seznámil s programem dne a s bezpečnostními opatřeními v rámci letového dne. Ohlášená „soutěžní“ vložka nazvaná „Vosa na gumě“ se operativně změnila na nejdelší let Vosy hozené z ruky. Létáme tři soutěžní „hody“, vzdálenost měříme pásmem a do soutěže se přihlásila i jedna žena.
Na posečeném pažitu se objevilo několik nových modelů:
František Kohout přivezl model Wasp
Radek Loukota se pochlubil samokřídlem Puscher
Petr Knob přivezl Tomboye a Vosu
Neúnavný stavitel Saša Strnad přivezl „českou školu“, modely Minerva a Oran
Taktéž Pepík Bašta přivezl Tomboye a také přivezl Rocketeera
Tedy pěkná úroda po uplynulé zimě. Postupně se modely zalétávaly, neboť někteří čekali právě na dnešní akci.
V úvodu letového dne se nám se svou letovou ukázkou předvedl Marek Plichta a jeho „třímetrovka“. Marek patří mezi špičku současných akrobatických pilotů nejenom u nás, ale i celé Evropě. Se zaujetím jsme všichni sledovali Markovu špičkovou pilotáž a jeho vystoupení bylo oceněno zasloužilým potleskem.
No a následovalo polétání s historickými modely. Probíhal jeden start za druhým, klábosilo se, vyměňovali jsme si zkušenosti a pochopitelně došlo i na návštěvu občerstvovací stanice. Doslova poprask způsobilo domácí sádlo se škvarky na propečeném chlebu, posypáno voňavou cibulí osoleno (případně oslazeno). Že nevěříte? Všechno je možné… Taktéž voňavé kremrole mizely jedna za druhou…Ale zpět na letovou plochu.
Pepík Bašta úspěšně zalétal svého Tomboye a jal se uskutečnit zálet Rocketeera. Počasí je nádherné, nefouká, teplota kolem patnácti stupňů. Nádhera. Motor v Rocketeeru poslušně „chytá“ a Pepík vypouští model vstříc dalšímu dění, vše v naprostém pořádku. Mírná levá stoupavá zatáčka a model letí bohužel volně… Před odhozem nebyla zapnuta palubní elektrická část… Éro letí znamenitě a překonává značnou vzdálenost. Má to jedinou chybičku. Při přistávacím manévru se Rocketeer setkal se vzrostlým stromem a skončil v jeho koruně. Pokus o záchranu se nepodařil… Ale v dnešní den šla náhodou kolem horolezecká výprava směřující na Anapurnu a tak alpským stylem bez použití kyslíku snesli poškozeného Rocketeera z více jak dvacetimetrové výše místního polesí! Zbývá pouze PODĚKOVAT! Oprava modelu bude jistě možná.
Kolem poledne se vyhlašuje soutěžní vosí vložka. Přihlášeno je devět účastníků a každý z nich následně třikrát odhodí svoji Vosu v dál. Vítězem se stane ten, který dosáhne v součtu tří letů nejdelší vzdálenosti. Prostě taková uklidňující a pohodová soutěž. Vše se odlétalo během půlhodinového startovacího okna a věřte tomu, že to bylo pro všechny zábavné a povzbuzující. Zajímavostí je jistě i to, že všechny Vosy společně odlétali téměř šest set padesát délkových metrů.
V kategorii mužů zvítězil Láďa Kulhavý následován Jardou Hybbenem. Na místě třetím skončila absolutní vítězka v kategorii žen Marcela Bezemková. Čest a sláva všem zúčastněným!
Stále se pilně poletovalo a létalo, občerstvovací stanice plnila normu na sto deset procent, fotografové cvakali se spouští svých aparátů a kameramani měli taktéž spoustu práce.
Po čtrnácté hodině se zponenáhlu začala objevovat od jihozápadu postupující oblačnost a vítr počal zesilovat, nicméně se létalo dále až do hodiny patnácté. Následně se „dokonzumovali“ zbylé pochutiny a vydali jsme se ke svým domovům. Nicméně si myslím, že vše dopadlo na velikou jedničku a opětně jsme slyšeli hlasy od návštěvníků a přicházejících diváků, že to, co děláme, tak má smysl!
Dle námětu od Pepíka Bezemka a Míry Kučery sepsal Ladislav Kulhavý
Fotografie do galerie poskytli Karel Slupský, Láďa Kulhavý, Jindra Dvořáček , Marcela Bezemková a naleznete je zde.
Video od Standy Knoba je umístěno zde.
Video od Jindry Dvořáčka je umístěno zde.