Výstava MODEL HOBBY 2015

Jak jsem se již Pozvánka MH 2015, tak i v letošním roce byl osloven náš klub organizátory veletrhu Model Hobby 2015 o naši účast na této akci. Bylo tomu tak již v předstihu na začátku letošních letních prázdnin. Odmítnout se to nedá, nakonec letos jsme již na Model Hobby potřetí v řadě a tak nějak si myslíme, že je potřebné veřejnost seznamovat s modely, které neodmyslitelně patří do historie leteckého modelářství. Do historie, která vnesla spoustu nápadů, technických patentů, ale i obyčejné radostí z toho, že model prostě letí. Toliko na úvod, když jsem obdržel první mail od organizátorů. Řeknete si spousta času, ale… Prázdniny neskutečně utekly… nejspíš díky teplému počasí a teplé vodě v našich řekách se vše překulilo do začátku září a nadešla doba dát dohromady seznam vystavovaných modelů, motorů, připravit veškeré materiály, vytisknout a natisknout a v neposlední řadě vše vymyslet. Nakonec se vše díky čilé mailové a telefonické komunikaci proběhlo velice dobře. Máme do letošní expozice připraveno 31 modelů. No pane jo! Doufám, že nám bude stačit výstavní plocha… K tomu je třeba připočíst asi dvacítku historických spalovacích motorů, které zaujmou místo ve výstavním proskleném boxu. Zde bych se rád zmínil o jednom výročí. O výročí sedmdesáti let od vzniku legendárního spalovacího motoru Super ATOM. Právě proto byla část expozice vystavených motorů věnována právě tomuto motoru a také několik modelů vystavených v naší expozici je tímto motorem poháněno.

Ve středu 7.10.2015, po páté večerní se schází náš realizační tým na výstavišti a každý z nás přiváží modely, motory a spoustu dalších materiálů, které je potřebné nainstalovat. Shodou různých okolností nám byla nabídnuta do expozice „kostra“ modelu NELA. Ale pěkně od začátku. Tento model se správně jmenuje P-911 NE-LA-541-B od konstruktéra Ladislava Neuberta z roku 1941. Rozpětí je 1700 mm a o pohon se staral motor ALKO 7,5 ccm od pana Aloise Kordy. Majitelem tohoto aeroplánu je pan Zdeněk Gavlík ze Zdib u Prahy. NELA pochází z Ústí nad Labem od neznámého člověka, kde ji kolem roku 1945 postavil otec tohoto zmíněného pána… Rádi tento model umístíme na výstavní plochu. Začínáme budovat naši expozici a opravdu máme místa tak, tak. Veškeré modely jsou nakonec umístěny do svých pozic, motory jsou nainstalovány taktéž. Dokončujeme rozmístění obrazové dokumentace a spouštíme video monitor, kde běží smyčka videa z našich sletů, ale i z historie. Pochopitelně se to lehce píše, ale byla to spousta práce, který za sebou zanechal realizační tým. Kolem deváté večerní opouštíme brány letňanského výstaviště a jedeme domů.

Vše je připraveno a tak tímto děkuji všem za spolupráci, za zapůjčené modely a motory, za nápady, prostě: Kluci – DÍKY !

Zítra ráno slouží na výstavišti Jarda Pipek a kluci Knobíci. Tak, ať se daří!

Historikům třikrát zdar !!!

Výstava MODEL HOBBY 2015 – den první…

První výstavní den – čtvrtek 8.10.2015 – sice pro mě nezačal zrovna moc „pohodově“, protože jsem se ještě cestou v autobuse, kousek před Prahou, od Petra Knoba bohužel telefonicky dozvěděl, že do Prahy s tátou nedorazí!!! Někde u Kolína se jim totiž porouchalo auto!!! To mně zprvu sice dost vyděsilo, protože kromě svých modelů na výstavu měl ještě přivézt „stojánky“ pro vytištěné popisky k vystavovaným modelům, ale když jsem si později uvědomil, že předešlý den tu naší expozici na výstavě pěkně připravil ten náš zkušený „realizační team“ a že na výstaviště také hned po ránu dorazí ještě i naši členové Michael Vosika a Vlastík Páca, kteří mi s „doinstalováním“ expozice určitě pomohou, tak jsem se uklidnil.

Před devátou hodinou jsme se opravdu na výstavišti s Michaelem sešli a hned jsme začali s potřebnými zbylými „instalacemi“ (popisky k modelům jsme pokládali přímo na stoly hned vedle modelů…), Vlastík přijel vzápětí a tak jsme společnými silami kompletně dokončili naší expozici ještě před otevřením výstaviště pro veřejnost, což bylo v 10,00 hodin.

První výstavní den bývá tradičně trochu „volnější“ na počty návštěvníků, ti se začali u našeho stánku objevovat až v průběhu pozdního dopoledne a brzkého odpoledne, ale žádný „nával“ se stejně nekonal. Moc nás ale těšilo, že většina těch návštěvníků, kteří si nás po prohlídce celé výstavy našli až uprostřed té „zadní“ výstavní haly č. 4, s radostí prohlašovali, že „konečně vidí pořádné modely“ a s velkým zájmem si je prohlíželi !!! Často jsme proto odpovídali jak odborné, tak i na nějaké „laické“ dotazy ohledně typů vystavených modelů, materiálů, ze kterých jsou postaveny a kde se dají na ně sehnat plánky! Velký zájem také vzbuzovaly krásné historické benzinové motory legendárních amerických značek (např. Ohlsson, McCoy, Dooling, Forster, Super Cyclone, Anderson Spitfire a další…), které byly vystaveny v pěkné prosklené a efektně nasvícené vitrině umístěné poblíž našeho „informačního centra“! Jedna část té „motorové vitríny“ byla také věnována „vzpomínce“ na naše české legendární detonační motory SUPER ATOM 1,8 ccm, které zrovna koncem letošního roku slaví „kulaté výročí“ 70. let od svého vzniku! Hodně „dříve narozených“ modelářů tam u té vitriny až „se slzami v očích“ zavzpomínalo na tyto své první „motůrky“ a na modely jimi poháněné!

Děkuji klubovým kolegům M. Vosikovi a V. Pácovi za významnou pomoc při „celodenní obsluze“ naší expozice, bez jejich pomoci bych to tam býval určitě nezvládl!

Takto nám v pohodě proběhl celý ten první výstavní den a po 18. hodině, kdy byla výstava pro tento den ukončena, jsme se spokojeni rozjeli ke svým domovům…

Jarda PIPEK

Den druhý na výstavišti, aneb…

Ahoj,

tak už Tě zdravím z domova a posílám pár fotek, jsou to fotky, abych tak řekl „rodinné“ víc jsem nefotil, protože vím, že vše bude zdokumentováno profesionálně Karlem. Vše proběhlo v pohodě, akorát mne mrzí, že jsem neviděl dvě slečny v kožených kraťasech, kvůli kterým Franta, nesouce si kafe narazil do sloupu. Holt nejde stihnout všechno. Vlastně jsme vůbec nic neviděli, protože jsme se skoro nehnuli od stánku. Pořád se tam někdo zastavoval a dost se vyptávali, nejvíce na to, kde sehnat plánek na Vosu. Kupodivu upoutávala pozornost i moje promaštěná Raketa, tak jsem vykládal, že to je služebně nejstarší historik v Čechách, protože tak vypadá. Ale moje Můra a Orion jsou ještě starší. Větší pozornost budil i Frantův Myš svým neobvyklým vzhledem i medailemi ověšené stroje v popředí. Kolem poledne nám trochu odlehčil Luboš Zalabák, takže jsme mohli jít společně na klobásu, Je tam s klobásami jenom jeden stánek, jinak samá exotika. Zítra to snad bude lepší. Docela mne překvapilo, že zájem projevovali nejenom vrstevníci, ale i mnohem mladší ročníky. Zítra to bude určitě ještě hustší, tak si to tam užijte.

Jarda H.+ Franta K.

Den třetí na výstavišti, aneb….

V sobotním mlhavém ránu vyrážím kolem osmé, směrem k Letňanům. Kupodivu není silný provoz a já jsem před devátou hodinou již před branami výstaviště. Spěchám do našeho stánku a kontroluji celou expozici. Vše je v naprostém pořádku, spouštím videosmyčku a čekám na příjezd Standy Štembery, který doráží v zápětí. Dáváme si kávu a probíráme vše kolem výstavy, sdělujeme si nejnovější poznatky a prostě probíráme to, co nás zajímá. Po půl desáté se začínají trousit první návštěvníci a zničehonic se hala plní téměř k prasknutí. Koukám jako blázen, neboť v roce minulém takovýto mazec, tak brzy nebyl…Přicházejí první zájemci. Jejich dotazy jsou většinou velice odborné a svědčí o tom, že vědí, co říkají, potěšující je, že je jich za celý den většina a kupodivu je mezi nimi i pár opravdu mladých kluků. Většinou jejich dotazy byly na tato témata: kde sehnat plány, jak spustit historický spalovací motor a jakým palivem jej krmit, čím potahovat… prostě bylo si stále o čem povídat. V průběhu dne se u nás zastavilo několik návštěv, ze kterých jsme měli opravdovou radost. Jako prvního jsem měl možnost přivítat v naší expozici prezidenta evropského SAMu Fera Swieteho a hezky jsme si popovídali.

Téměř vzápětí dorazil Josef Kubeš.

Následovala spousta informací ohledně „volného letu“. Pepík nás obdaroval několika „čísly“ časopisu Volný let, abychom si mohli doplnit informace. Kousek po poledni se objevuje Pepík Bezemek s manželkou.

A zase je si o čem povídat. Přišel čas na další kávu. Mezitím dorazilo dalších „X“ zájemců s žádostí o radu. Měli jsme možnost vidět několik spalovacích motorů, o kterých jejich majitelé nic nevěděli a byli celkem překvapeni, když jsme jim řekli, o jaké motory se jedná. Nevím, čím to může být, ale nejvíce dotazů směřovalo na Vosu legendárního konstruktéra Radoslava Čížka. Kde vzít plán, kde koupit výřezy, kdy a kde budeme létat a stále dokola. Nikdy bych nevěřil, že KHMM spuštěná „vosománie“ bude mít takovýto ohlas. Co mne osobně potěšilo, nejvíce bylo, když mi jeden ze zájemců řekl asi toto: viděl jsem zde několik výrobců stavebnic tohoto modelu, nicméně si myslím, že ta z klubu KHMM má k historické autenticitě nejblíže. A to potěší! Čas rychle kvapí… Je čas na další kávu. Pojednou si všímám neznámého pána a paní, kteří detailně fotí naši expozici, vystavené motory, speciálně si dělají fotky modelů z letošního ME… Asi se jim to líbí… Následně jsem jimi osloven a dozvídám se, že se jedná o redaktory populárního italského modelářského časopisu Modellismo… Vyměňujeme si vizitky, dostáváme výtisk posledního čísla časopisu Modellismo a dozvídáme se, že by rádi použily fotky z naší expozice do dalšího čísla jejich časopisu s čímž pochopitelně nemáme problém. Tedy navazujeme další mezinárodní spolupráci…

Po nějakém čase se u nás objevuje starší pán… Prohlíží si vystavené motory a záhy se ptá, komu že patří motory Mc Coy a Dooling . Hrdě se k nim hlásím a dozvídám se asi toto: s těmito motory mám letité zkušenosti a několik kousků jsem vlastnil. Následně se představujeme a já při vyslovení jeho jména málem padám na zadek… Jiří Gűrtler ! Ano přátelé. Mistr světa z roku 1966 v týmových modelech, držitel několika rychlostních rekordů a především modelář a znalec motorů.

V podstatě jsme zasypáni spoustou informací o spalovacích motorech, ale i o „rourách“, palivech, nádržích, ale i „perličkách“…V paměti mi utkvěla tato:

Když jsem zkoušel svoji první „rouru“, tak jsem ji měl upevněnou doma na kuchyňském stolu. Aby to mohlo „dýchat“, tak jsem otevřel okno a motor jsem spustil! To Vám byl takový mazec, že všichni v baráku mysleli, že zase létají „fau cvaj“….

Krásně jsme si popovídali, vyměnili jsme si telefonní čísla a věřím, že se s tímto člověkem plným optimizmu zase setkám.

Pomalu se blíží závěrečná hodina a já si uvědomuji, že jsem vlastně nikde jinde nebyl… Dokonce ani na klobásce, či jiné pochutině. Vyrážím na obchůzku. V rychlosti se zdravím s panem Marešem na stánku Classic Models a slibuji, že se zítra ještě zastavím. Po zdolání mé inspekční cesty mám v hlavě trošku zmatek. Pamatuji si na první ročníky Model Hobby ještě v paláci u Hybernů, ale i na ročníky další. Netuším, čím to je, ale vytratila se kulisa modelařiny, té pravé modelařiny. Letošní vystavovatele takovýchto modelů bych spočítal na prstech jedné ruky. Rok od roku se vytrácejí tradiční modelářští vystavovatelé. Letos po mnoha letech chyběla největší naše modelářská firma – Daniela Pelikána. Ale i další. Nehodlám to hodnotit, řešit, či jinak komentovat, ale vyslovím citaci mého klubového kolegy:

„tak jsem si na veletrhu mohl koupit vše počínaje osobním vozem, přes brousek na kosu a následně seschlou orchidei, nicméně prkénko balzy jsem nikde nenašel… „

Vracím se do naší expozice a jsem moc rád, že jsme jedni z těch, kteří propagují klasickou modelařinu, smrkové špejle, překližku a balzu. Připomínáme historii leteckého modelářství. Nikomu nic nevnucujeme, pouze se snažíme o osvětu a propagaci toho, co dokázali naši dědové. Blíží se šestá večerní. Vypínáme monitor, naposledy kontrolujeme náš výstavní stánek a plni dojmů opouštíme areál letňanského výstaviště. Jedeme domů.

Zítra má službu Karel Slupský s Jirkou Veinfurtem. Tak kluci: Ať se dílo daří a…

Historikům třikrát zdar !!!

Ladislav Kulhavý

   Model hobby – neděle 11. 10. 2015

Neděle je tradičně den výstavy, kdy službu u expozice zajišťuje dvojice členů klubu z Plzně. V 7 hodin ráno nasedám do auta na Košutce a za neuvěřitelných 7 minut jsem na jižním okraji Plzně v Černicích, kde přistupuje Jirka Veinfurt. Naším úkolem je kromě služby na výstavě také dopravit nazpět exponáty kolegů z Plzně, Klatov a Kašperských Hor. V neděli ráno je dálnice prázdná i v opravovaných místech a zhruba v 8.30 hodin vystupujeme v Letňanech.

Je čas ještě zprovoznit expozici, dát si v klidu kávu a od 9 hodin se trousí první návštěvníci. S Jirkou se stačíme i vystřídat a tak shlédneme celou výstavu a všechny prodejní stánky. Bohužel musím konstatovat, že klasické modelařiny opět ubylo… Mohu sice sehnat 3D soustruhy a nespočet programů, tisíce téměř dokonalých hraček, v oddělení domácího hobby si mohu naaranžovat podzimní vazbu květin a zapálit si k tomu výtvarně hodnotnou svíčku a případně zátiší doplnit kýčovitými, laserem z překližky vypálenými lidovými „ozdobami“, ale na modelářské výstavě jsem nikde nezavadil, byť o jediné prkénko, balzy, plát překližky, potahový papír, nebo třeba o obyčejný smrkový nosník…  Prakticky jediným zástupcem klasické letecko-modelářské činnosti byl letos stánek Petra Mareše, tedy Classic Models. Jako tradičně krátce pohovoříme a nakoupím dřevěné vrtule pro spalovací motory. Mimochodem jsem si ani nevšiml, že by se ještě někde na výstavě klasické „spalováky“ prodávaly i když jsem je cíleně nehledal. Chce se mi postesknout: „Kam kráčíš modelařino ???“

Po rychlém zhlédnutí celé výstavy, kde mě osobně prakticky nic nezaujalo, jsem se vrátil do našeho ostrůvku klasického leteckého modelářství let minulých a bylo toho vcelku třeba, neb kolem 10 hodiny již sílil proud návštěvníků a postupně jsme odpovídali na řadu dotazů, ohledně motorů, možnosti jejich získání, informací jaké historické motory lze koupit na trhu a kde, jaké modely bychom pro začátek doporučili. Osobně mám pocit, že oproti minulým létům vzrůstá zájem o klasické motory typu Super Atom, Letmo 2,5 ale hlavně o malé motorky MP JET Classic 0,6, kdy se nás na jejich vhodnost do „historiků“ ptalo několik návštěvníků, kteří byli naší expozicí inspirováni a chtěli by to také s námi zkusit…. Škoda, že Classic Models neměl motorky k dispozici, neb jsem přesvědčen, že dnes by se jich prodalo několik a rovněž Super Atomů, který v letošním roce oslavil 70 let od své konstrukce. Časté dotazy směřovaly také k modelu Vosa. Zde jsem odkazoval rovněž na stánek Classic Models, který sice nedodává stavebnici Vosa S dle původního nákresu Radka Čížka, ale jejich Vosa 2, vydaná ve vydavatelství Vyjalet v roce 1949, splňuje veškerá kritéria kladená na autentický historický model a splňuje tedy i publikační podmínku kladenou naším klubem. Jak jsem se dozvěděl, zájem byl veliký a veškeré stavebnice Vosy 2 byly rychle vyprodány. Doufám, že se s některými z nich budeme potkávat i na našem seriálu zimního svahovém poletování na Sylvánu v Plzni.

V letošním roce jsem se nesetkal s vyloženě laickými dotazy k problematice historických modelů. Návštěvníci expozice o našem klubu již mají většinou přehled.  Myslím, že mohu zakončit svoji dnešní reportáž slovy pozorného modeláře: „Hoši, ať se vám práce daří a hlavně vytrvejte v této vaší snaze“. Podobná slova jsou, alespoň pro mne, nejlepším posudkem naší letošní expozice na letošním ročníku výstavy.

Krátce po 16. hodině pořizuji poslední snímek výstavy, tedy foto „likvidačního týmu“. V 17 hodin máme všichni naloženo, v podstatě skončila letní aktivita klubu a všichni jsme nastoupili cestu domů. Nejdále to má tradičně Stan Stembera do Karlsteinu….

Věřím, že se naše letošní expozice líbila, ale netroufám si ji hodnotit, neb to náleží pouze divákům a odborné veřejnosti.

Karel Slupský

Přílohy:

• fotogalerie K. Slupský