Samokřídlo Lil Misery amerických konstruktérů Dicka Cohena a Johna Wortha z roku 1942

V loňském roce jsem s úspěchem létal s historickým Hi-Triwingem. Další můj zajímavý model v řadě je Lil Misery. Zvláštní samokřídlo s tlačným motorem. Originál poháněl benzinový Atom .099. Ten nevlastním, ale model o rozpětí 50 palců přímo vyzývá k použití 0,6 ccm Classic od MP-Jetu. Tento motor je detonační a tím pádem se ušetřená hmotnost (zapalovací cívka a baterky) bez problémů nahradí RC výbavou.

Při stavbě jsem ocenil jednoduchost tohoto modelu. Staví se jednoduše a poměrně rychle. Celý model jsem postavil po odpolednech asi za tři týdny. S plánkem mi pomohl kamarád Michael Vosika, který měl kompletní dostupnou dokumentaci včetně plánu ke stavbě v měřítku 1:1 a tak nic nebránilo ve stavbě.

Jednoduché křídlo se sestaví během krátké doby. Trup je taktéž jednoduchý.

Tři přepážky trupu jsou spojeny společným nosníkem a vše je „oplaňkováno“ balsou. Přední část je z balsového hranolu. Motor je na loži vzadu.

Serva jsem použil 9 g. V ještě neslepeném křídle jsem vyvrtal otvory pro kabely.

Po sestavení jsem potáhl vše Vliesem v bílé barvě.

Barevné doplňky jsou vodou ředitelnou barvou a poté je vše přelakováno lakem proti palivu.

Jednu sobotu nastalo příhodné počasí k záletu a tak jsem vyrazil na kopec za dům. Mé modely mám ve zvyku zaklouzávat bez motoru na kopci. Toto jsem provedl i s Lilkou. Její váha je i s RC výbavou 360 g.

I když bylo příhodné počasí, byla veliká zima a tak nedošlo na nastartování motoru. Přesto je Lil Misery velice zajímavý model na naší obloze.

A uběhl nějaký ten čas a….

Dne 9.5.2015, na akci otvírání nebe v Havlíčkově Brodě, jsem model Lil Misery s úspěchem zalétal. Nejdříve jsem musel snížit výchylku na křidélkách a trochu upravit výchylky na obě strany. Hned jsem si výchylku namaloval na obě směrovky – to pro kontrolu do budoucna. Lilka neletí rychle, naopak jsem musel otáčky motoru snížit, aby neletěla moc rychle vzhůru. Po snížení otáček nádherně pomalu stoupá. Lilka létá velice dobře. Jen se s ní musí při startu ale popoběhnout a ne jí házet, a teprve pak vypustit – nikdy ne jen hodit. Ovládání je též zajímavé. Nejdříve náklon křidélky a pak jemně vzít za výškovku.

Je to zkrátka „křidélkové“ éro a přistává nádherně na podvozek. Lilka je dalším mým ,,zvláštním“ modelem. Za letu to vypadá velice zajímavě. Nádherné počasí a pěkně jsem si (poprvé letos) zalétal.