SIRIUS – soutěžní motorový model R. Čížka z roku 1949

Legendární český modelář Radoslav Čížek byl svým modelářským založením sice hlavně „větroňář“ a „gumáčkář“, ale ve 40. letech minulého století i několik zajímavých motorových modelů, z nichž některé byly i velmi úspěšné. Jedním z nich byl jeho soutěžní model „SIRIUS“.

V popise RC-repliky legendárního českého soutěžního modelu ANTARES konstrukce Jaroslava Brože z roku 1942 jsem se v úvodu článku kdysi zmínil, že výkony tohoto velmi úspěšného modelu u nás „vyprovokovaly“ v pozdější době některé modeláře k jeho napodobení. Jedním z nich byl i zkušený a úspěšný konstruktér, jakým byl Radek Čížek, který inspirován „Antaresem“ postavil v roce 1949 soutěžní model SIRIUS. Ten se „Antaresovi“ velice podobal nejen celkovými proporcemi, ale i rozměry a konstrukcí. Svými úspěchy na soutěžích se potom také samozřejmě zařadil mezi oblíbené modely té doby. Popis modelu SIRIUS a jeho plánek na formátu A/4 nakreslený vlastnoručně Radkem vyšel v časopise „Informační listy“ č. 7/1993 vydávaném klubem SAM – 95 Bohemia, který Radek redigoval od založení klubu SAM-95 v roce 1993 až téměř do své smrti v roce 2005. Z tohoto časopisu jsme tyto materiály převzali, výkres beze změn, popis stavby v mírně zkrácené verzi.

SIRIUS – hvězda modelářského nebe.

Když se po válce objevily na našem modelářském nebi Brožovy „Antaresy“ (zde se Radek trochu spletl, „Antaresy“ se objevily ještě za války, v roce 1942 – pozn.autora), byla to malá revoluce. Bez velké námahy vytlačily z předních soutěžních pozic běžné kabiňáčky. A přece to nebyla novinka. Byl tu před „Antaresem“ model „Zipper“ Carl Goldberga z USA a ověřil vysokokrké motoráky. Ani trochu tím nechci snižovat dítko Jardy Brože z Prahy, neboť tím postrčil náš vývoj kupředu. Goldberg ale první poznal výhody „krkatého“ motoráka s přebytkem stability, což bylo pro rychlý stoupavý motorový let nezanedbatelné. Měl jsem tou dobou solidní motorový model „Pedro“ s nízkým krkem. Šlo o větší model, než byl „Antares“. Můj model měl lepší klouzavost, ale ve stoupání „Antaresu“ nestačil. Tím bylo dáno, že musím nakreslit a postavit něco podstatně lepšího a také lehčího. Tak vznikl model „SIRIUS“. K dispozici jsem měl velmi výkonný motor obsahu 7,5 cm³ klubového kamaráda R. Veselého. Veselý vyrobil několik těchto motorů doslova na koleně, tak jak to dělával Gusta Bušek. Tento motor RV-75 vážil 220 gramů. Udělal jsem chybu tím, že jsem osu tahu umístil až dolů – ve snaze celý motor zakrytovat. Ani jeho dodatečné sklonění nezabránilo, aby model nešel při větším předstihu zapalování do přemetu. Tak se létalo většinou jen na střední otáčky.

Později mně napadlo vyměnit na modelu motor. Kostra modelu byla velmi lehká a tak jsem si řekl, že by to měla dvaapůlka diesel zvládnout. Když se zabavíte motoru, cívky, kondenzátoru, baterky, vypínače a kablíků, je to nejméně 450 g. Macháčkova AMA měla asi 140 g. Máte k dobru asi 310 g. Snížením zatížení se podstatně zmenšilo opadání a kluz byl vynikající. Tak vstoupil „SIRIUS“ do soutěží a s ním přišla celá šňůra vítězství. To už s ním létal Franta Dvořák.

Trochu o stavbě:

KŘÍDLO bylo ve střední části obdélníkové, uši byly eliptické. Oba nosníky byly ze smrkových lišt, náběžná i odtoková lišta byla balsová. Důležité jsou stojiny nosníků z překližky 0,6 – 0,8 mm. Na ty nikdy nezapomínejte. Všechna žebra byla z 1,5 mm balsy, dokonce odlehčená, ale to nemělo žádný význam. Postavíte-li si „SIRIUS“ jako RC, doporučuji použít na přední nosník lišty 3×5 a stojinami nešetřit, protože křídlo bude víc namáhané.

VÝŠKOVKA měla eliptický tvar, byla slepena vcelku, jak vyznačeno. Všechny díly, včetně nosníků, byla balsové. Žebra se na nosníky navlékala, při použití determalizátoru byla výškovka ve vyklopené pozici asi 40 – 45⁰ jištěná lankem.

TRUP byl symetrický, eliptického průřezu. Přepážky byly překližkové, odlehčené, motorová přepážka z letecké překližky 4 mm tlusté. Obrys trupu tvořily 4 smrkové lišty 2×4 mm a 12 lišt 2×3 mm. Podvozek byl ohnutý o ocelového drátu 2,5 mm, byl ze dvou polovin a zasouval se do bukových hranolků přilepených k prvním dvěma přepážkám trupu. Kola byla gumová, nafukovací. Shora byl do trupu nalepen pylon se sedlem pro křídlo. Pylon byl slepen z balsy 5 mm tlusté a oboustranně potažen balsou 2 mm, přibroušenou v náběžné i odtokové části. Předek trupu byl mezi podélníky vylepen balsou 1,5 mm a přebroušen.

SMĚROVKA byla pevně zalepena do spodku zadní části trupu. Rám a nosník byly balsové, žebra byla páskovaná z přebroušených smrkových lišt 1,5×3 mm. Model neměl původně seřizovací směrovou klapku. Při stavbě modelu jako RC postačí kormidlo velikosti jak je naznačeno na výkrese.

Model byl potažen světle hnědým „Kablem“. Červeně bylo lemováno křídlo i výškovka, zepředu byl pruh široký až k prvnímu nosníku. Vlevo shora a vpravo zespodu bylo modré „KŽ“, jak je vyznačeno na plánku. Trup byl červený až na 3 bílé „invazní“ pruhy, přes které byl namalován znak klubu „KŽ“. Bíle byl natřen i kryt motoru, pouze zepředu byl červený eliptický proužek.

(Rad. Čížek – Informační listy SAM-95 Bohemia, č.7/1993)

Tento stručný popis modelu je mimo jiné cenný i tím, že v něm zájemci o stavbu repliky naleznou i popis originální povrchové úpravy, což v dnešní době bývá u historických modelů vzácností. Ta se sice na akcích historických modelů nehodnotí, ale mělo by být věcí cti každého historického modeláře, aby postavil repliku v co nejvěrnější podobě vzhledem k originálu….

Zdroj:

• Informační listy SAM-95 Bohemia, č.7/1993