Jak jsem stavěl A.D. 43

Léta jsem na našem letišti v Radobyčicích pozoroval tvorbu party historiků a bojoval s chutí i nechutí se do něčeho takového pustit. Nakonec jsem se loni rozhoupal a pořídil si motorek MP Jet 0,6 Classic. Bylo mi jasné,že musím vybrat nějakou lehkou a od pohledu létavou předlohu. Jsem navíc lenochem a tudíž dalším a dost podstatným předpokladem byla jednoduchá konstrukce. Svůj vzor jsem nakonec našel na stránkách italského SAMu 62. Model se jmenoval „A.D. 43“ a v záhlaví byl i původ plánku. Modellismo 5/1948.

Sken je to sice nekvalitní,ale plánek je okótován a profily s materiálem popsány celkem dobře. Po dokončení modelu jsem od Ládi Kulhavého získal kvalitnější podklady, kde se i dala číst písmenka… Alespoň jsem si ověřil,že jsem se nezpronevěřil. První prací tedy byla tvorba plánu 1:1.

Dělal jsem jen povolené úpravy, tedy odnímací podvozek, výškovku a motor válcem nahoru. Trup je z balzových lišt 3x3mm. Pylon křídla z překližky 2mm. Motorová přepážka ze tří vrstev překližky 2mm. Prostřední vrstva tvoří kazetu pro podvozek z drátu o 2mm.

Lože motoru je pak z dubu 8x8mm. Křídlo je celobalsové. Má náběžku 6x6mm nakoso, odtokovku 4x15mm a nosník z balzy 4mm silné. Ten je pak ve středové části shora zesílen smrkem 4x2mm. Žebra jsou z balzy 2mm silné. Výškovka má náběžku lamelovanou z pěti vrstev balzy 1mm. Žebra jsou silná 1,5mm. Nosníky jsou pak z balzy 3mm. Odtokovka je ze 4mm balzy,skládané dle plánku. Směrovka je obdobné konstrukce jako výškovka.

Model je potažen Vliesem v italských barvách. Pylon je potažen dvěma vrstvami Vliesu orientovanými na 45° vůči náběžce a 90°vůči sobě navzájem. Jinak subtilní pylon to výrazně zpevnilo v krutu!

K ovládání je požito dvou serv GWS Naro, přijímače FR Sky a vše napájeno jedním LiPo článkem o kapacitě 300mAh.

Obavy okolí,že je to špatně a málo a kdeco se ukázali být liché. Po hodině provozu dobíjím tak 50mAh. Podmínkou klidného spaní ale je mít všechny komponenty vyzkoušené předem na stole. Ne každé servo či přijímač běhají ochotně a zvesela i při napětí pod 3,5V !

Před záletem model vážil 335g a měl těžiště cca 60% od náběžky. Zaklouzání bylo bez závad. Éro klouzalo skvěle. Nahodil jsem motorek a vypustil model z ruky. Dokud jsem mu do toho nekecal, šlo vše dobře. Ale jakmile došlo k pokusu o řízení,bylo zle. Tak zle, že jsem s ním již i loučil. Nakonec motor chcípl a já nechal éro klouzat si po svém. Problém byl pochopitelně v těžišti… Po dovážení o dalších 40g se dostalo těžiště do poloviny hloubky křídla bylo po starostech.

Výsledná letová váha je tedy 375g. Letové vlastnosti jsou výborné! To nakonec ukázalo „ÁDéčko“ i při větrné a turbulentní pětiminutovce v Rožmitálu.