Jak jsem „potkal“ Cheta

V nastávajících dnech by se dožil JEDNOSTO LET jeden z významných konstruktérů a modelářů pionýrských let, Chester D. Lanzo.

K uctění památky této legendy světového modelářství pořádá náš klub v nejbližších dnech v rámci Sletu historických modelů v Havlíčkově Brodě vzpomínkovou akci Chet Lanzo´s Event, na kterou jste srdečně zváni, a přispět by mohlo ke vzpomínce i těchto pár řádků a fotografií.

Chester D. Lanzo se narodil 11.června 1914 v Clevelandu, stát Ohio, USA a zde žil po celý svůj život. Po absolvování střední školy byl od roku 1930 zaměstnán jako kreslič a zpravodaj v tamní tiskařské společnosti, ale to už dávno propadnul modelářskému koníčku (o tom ale později). Byl taktéž licencovaným radioamatérem a svůj vlastní RC systém navrhl a vybudoval v roce 1933, v roce 1935 se mu dostalo prvních uznání a prostoru pro publikaci.

Sčítací list z r. 1940

Cleveland 1940, zde Lanzo žil…

Ve 40tých letech navštěvoval při zaměstnání noční kursy různých vysokých škol a stal se autorizovaným inženýrem.

V roce 1940 nastoupil do Cleveland Pneumatic Tool Co. a coby hlavní konstruktér navrhl podvozek pro bombardéry létající za 2. světové války. V roce 1942 začal svoji kariéru v NASA, pro kterou pracoval v Lewis Research Center až do svého odchodu na odpočinek v roce 1974, a to v oborech elektrické, instrumentální, termo, laserové a zvláště pak jaderné technologie. Za svoji kariéru sám napsal nebo byl spoluautorem mnoha odborných knih, nepočítaně pak profesních článků a příspěvků pro odborné časopisy.

Co nás především zajímá, naplňuje a nadále jistě naplňovat bude je jeho „modelářský život“.

Ten začal údajně již v jeho 8 letech v roce 1922, těžko dohledat stopy jeho prvních modelů. První zmínka je až o roce 1930, kdy při létání s gumáčkem mu model po startu přinesl mladý chlapec, který chtěl pak pomoct se stavbou modelů. Nebyl to nikdo jiný než později neméně známý Dick Korda – a o pár let později právě s ním a Georgem Reichem založili Cleveland Balsa-Butchers Club, jehož byl doživotním členem.

Cleveland Balsa-Butchers roku 1940

3 mušketýři – zleva D.Korda, Ch.Lanzo a G.Reich, rok 1946

Tito 3 mušketýři se následujících mnoho let přetahovali o světové rekordy a přední příčky v soutěžích gumou poháněných modelů dle tehdejších (stále se zdokonalujících) soutěžních kategorií a vypisovat úspěchy, tituly a světové rekordy Cheta by bylo až únavné – tolik jich vážně bylo! I proto byl již od roku 1936 členem Wakefield teamu – elity gumáčkářů.

Chet přinesl v této kategorii modelů mnoho inovací a jeho modely vždy posouvali hranice dál a laťku výš. Jeho genialitu a „fištrónství“ lze jednoznačně demonstrovat modelem Duplex z r.1937, kdy kabinový hornoplošník (cabin fusselage class) doplnil druhým trupem menšího průřezu bez kabiny a podvozku (open class) a při zaměnitelnosti hlavice, křídla a ocasní části s kusem trupu vytvořil oběmi modifikacemi modelu světové rekordy v daných kategoriích. (BTW – experimentální dvouplošné uspořádání toho modelu berme třeba jako vrchol troufalosti, jinak by tu byl možná i „triplex“).
Přičítán je mu také jeden z prvních použitých determalizátorů na modelech, později využíval s oblibou ve funkci determalizátoru horní část trupu kryjící střed křídla s poutáním jako brzdný štít (Record Holder, Defender…).

Duplex, experimentální dvouplošná verse

Record Holder, zde patrný brzdný štít determalizátoru

Jak již bylo napsáno, Chet byl vášnivým radioamatérem (člen Valley City Control Radio Club) a tak jeho snahou bylo od počátku toto „prodat“ i v modelařině, a své velké motorové i bezmotorové modely dálkově ovládat. I zde je mu přičítáno jistých prvenství. (zde prosím o pozornost zvláště ty, kteří u KHMM poukazují na RC řízení svých věrných replik modelů !)

Prvním jeho řízeným motorovým modelem byl RC-1 z roku 1934, který byl ale příliš rychlý a slabé (primitivní) ovládání nedokázalo uřídit jeho let a bylo nespolehlivé. Na tom jistě zapracoval a dalším modelem byl i proto větší a pomalejší Racer z roku 1936, ten se však prvního soutěžního klání RC modelů nedočkal – jednak model havaroval, a i když se první soutěž R/C modelů (Nationals R/C Event ) měla v tomto roce 1936 již konat – nikdo se na ni stejně nepřihlásil. Současně vzniknul i model R/C Stick a Chetovo premiantství a průkopnictví přineslo své ovoce: v roce 1937 s tímto modelem vyhrál první oficiální soutěž Nationals R/C Event v Detroitu, které se zůčastnilo již 6 závodníků!, byť jeho let byl podle záznamu „trochu nevyrovnaný“ a trval jen pár minut – ostatní však dopadli ještě hůř a celá polovina ani neodstartovala. Pozdější 3 ročníky pak ovládli bratři Walt a Bill Goodové a nemám dalších stop u účasti Ch.L. na tomto podniku. Pro zajímavost – R/C Stick létal skvěle i jako volný model, po skončení soutěžní sezóny 1938 jej zapůjčil včetně RC vybavení do obchodu s radiotechnikou v Clevelandu – ovšem obchod zmizel i s modelem a Chet tak o model přišel.

R/C Stick, zde jako volný model v r.1937

R/C Stick, stejný model i autor, Texaco v r.1976

V roce 1938 pak postavil rádiem řízený větroň Airborn (ano – onen mnohokrát diskutovaný model, který se v motorovém provedení nadále umísťuje na čelních příčkách v soutěžích SAM – ale skutečně netuším a nedohledal jsem, jestli tento model někdy vrtuli vůbec měl).

Další modely pak byly velmi známé a skvěle létající Record Breaker a zvláště Bomber, později malý „Bomber“ zvaný Baby Burd a zajímavý (svérázný) Swayback.

Record Breaker, r. 1938

Swayback z r. 1947

Poměrně neznámý větroň Thermal Sniffer, publikovaný v roce 1949, názorně a detailně ukazuje způsob řízení směrového kormidla a co vše musel model „uvézt“ v porovnání se současnou RC výbavou.

Thermal Sniffer, r. 1949

popis a schéma řízení tohoto větroně

Výčet jeho modelů do roku 1950

Rubber powered – Wakefield:

• 1933 Cabin Model
• 1936 Duplex
• 1938 Speedtwin ?
• 1939 Puss Moth (polomaketa)
• 1940 Cabin Rubber Model
• 1940 National Stick Winner
• 1940 Wakefield Classic
• 1942 Record Holder
• 1946 Defender

Gliders:

• 1938 Airborn (R/C)
• 1949 Thermal Sniffer (R/C)

Gas powered:

• 1934 RC-1
• 1936 RC Racer
• 1937 RC Stick
• 1938 Record Breaker
• 1938 Bomber
• 1940 Baby Burd
• 1947 Swayback

Poznámka: uváděn je dohledatelný rok vzniku modelu – případně publikace modelu. Tento se může různě lišit, skutečně jsem se snažil dohledat tuto dataci co nejdůsledněji. Taktéž nemusí být seznam kompletní a za doplnění – podložené opravy děkuji.

I když náš užší zájem o modely a dílo Ch. Lanza zdánlivě končí rokem 1950 – člen AMA (Academy of Model Aeronautic) své články a modely samozřejmě publikoval i dál v mnoha modelářských časopisech, známé jsou zvláště pozdější polomakety skutečných letounů (free flight, RC, C/L) Arado Ar-68, Morane Saulnier, SE5a, Stinson S, Waco SRE a další.

konstrukce z pozdějších let – SE5a, r. 1955

konstrukce z pozdějších let – Stinson S, r. 1960

Když se pak soustředíme na rozptyl kategorií modelů, kterým se věnoval – i tady si uvědomíme vyjímečnost jeho osoby a můžeme být rádi, že i v historii naší malé země najdeme podobné osobnosti modelařiny…

Charakteristickými a společnými rysy Chetových modelů bych viděl tyto: jejich účelnost, jednoduchá elegance s důrazem na létavost a nevelký čelní odpor. U trupů preferoval jednoduchou příhradovou konstrukci obdélníkového či čtvercového průřezu (někdy „postavené na špičce“s osami danými uhlopříčkami), případně i oddělitelná celá zadní část s ocasními plochami – což bylo a je praktické. Na křídlech i ocasních plochách nikdy nešetřil nosníky zapuštěnýni na úroveň plných žeber zespodu i vrchu profilu (což je o nervy, pane Lanzo !  ale skutečně to „neskutečně“ funguje, víte proč jste to tak dělal) a převážně rovné středy křídel s lomením uší.

Za zmínku pak stojí směrová kormidla jeho gumáčků – vypadají, jako by mu vždy zbyla polovina VOP s rovným profilem na dolní straně, což působí poněkud bizardně ve funkci SOP (ale přesto to má svoji logiku i účelnost). A pak je tu zmiňovaný determalizátor v podobě brzdného štítu.

detail z výkresu modelu Duplex

detail z výkresu modelu Duplex

O zbarvení jeho modelů není moc známo, přesto lze vysledovat oblíbenou kombinaci jednobarevného základu s tmavými doplňky na náběžných hranách a pruhy na bocích trupu (takto barevně červeno-černý je ve vzpomínkách potvrzen autorem model R/C Stick, a koresponduje to s různými ČB fotkami jeho modelů).

Chester D. Lanzo zemřel na selhání srdce 13.srpna 1989 ve věku 75 let, za kterých získal doslova stovky přátel, známých, nadšenců a obdivovatelů (kterým jsem bezesporu i já).
Přátelé na něj vzpomínají jako na velmi mírného, rozvážného gentelmana, který i přes vrozenou skromnost vzbuzoval svojí přítomností mezi modeláři „pozdvižení“ a nikdy prý neodmítl seznámení, rozmluvu a společnou fotografii s jeho přáteli a příznivci.

Byl po celý život v manželství s milovanou Peggy a stejně jako ona, i jeho dcera Sylvia J. může být na tohoto velkého muže pyšná.

Na závěr nemohu opomenout některé z celoživotních ocenění v oblasti modelářství:

• 1976 Model Aviation Hall of Fame
• 1978 National Free Flight Society Hall of Fame

a in memoriam:

• 1989 Society of Antique Modelers Hall of Fame
• 2000 Kits and Plans Antiquitous Hall of Fame

Jeho cestu do modelářského nebe doprovázelo mnoho otištěných nekrologů a rozloučení přátel v psaných a publikovaných vzpomínkách, ze kterých jsem právě čerpal při těchto řádcích ve snaze přiblížit vám jeho život a dílo…

Pokud vás článek zaujal a chcete Cheta také „potkat“ – třeba ve formě jeho modelů, dovolím si vás pozvat na akci, kde některé z nich uvidíte v celé své kráse a letu.

Použitá literatura a články – odkazy:

Biografie AMA http://www.modelaircraft.org/files/LanzoChesterChet.pdf
Síň slávy SAM http://www.antiquemodeler.org/sam_new/aboutsam/halloffame_index.html
The birth of RC http://www.modelairplanenews.com/blog/2013/12/05/the-first-days-of-rc/
Internet – úvody a výňatky ze stavebních postupů publikovaných stavebních výkresů