VB-545 – model letadla s benzinovým motorkem z roku 1938

Motorový model VB-545 konstrukce našich legendárních modelářů Jaroslava Vyskočila a Gustava Buška, průkopníků létání s modely poháněnými spalovacími motory, byl vůbec prvním českým motorovým modelem, jehož plánek byl vydán tiskem v měřítku 1:1. Ve své firmě „První pražský modelářský sklad leteckých potřeb“ jej v roce 1938 vydal Jaroslav Vyskočil (na plánku je uvedeno datum 10.V.1938, nakreslil jej F. Černý) a ve firemním ceníčku pro rok 1938 jej mezi desítkami plánků (asi 96 plánků !!!) modelů větroňů a modelů na gumu nabízel jako zatím jediný plánek modelu se spalovacím motorem, proto tam byl zvýrazněn tučným písmem.

Plánek s názvem „VB-545, model s benzinovým motorkem Baby-Cyclon“ tehdy stál 3,50 Kč, sada kompletního materiálu byla za 98,- Kč, hotová žebra křídel byla za 30,- Kč a nabízen byl dokonce i hotový model za 950,- Kč. Motor potřebný k pohonu modelu je v ceníčku nabízen jako „Benzinový motorek světoznámé americké značky Baby Cyclone o výkonu 1/5 HP“ a stál tehdy 690,- Kč.

Originál toho původního velkého plánku v měřítku 1:1 z roku 1938 mám sice ve svém archivů výkresů, ale bohužel je ve velice špatném stavu, takže je jen obtížně reprodukovatelný…

Model je na plánku pojmenován jen obecně jako „MODEL LETADLA S BENZINOVÝM MOTORKEM“ a v měřítku 1:1 je tam nakreslen jen trup, přepážky trupu, profily nosných ploch a motorová instalace, celková sestava modelu je tam zmenšená v měřítku 1:5.

Název modelu VB-545 byl potom použit až v dnes již legendární knížce Jaroslava Vyskočila : „Jak zhotovím letadélko s benzinovým motorem“ vydané v roce 1939, kde byla na jedné z příloh formátu A/4 vytištěna výše zmíněná zmenšená sestava modelu, profil křídla, výškovky a některé další detaily konstrukce.

V textové části té knihy byl uveden velice podrobný popis stavby modelu :

Model jednoduchého jednoplošníku VB-545

Model jednoduchého modelu s benzinovým motorkem BABY-CYCLONE jest určen v prvé řadě pro modeláře, kteří nemají dostatek zkušeností v stavbě motorových modelů. Provedení je proto voleno pokud možno nejjednodušší, aby byla stavba přístupna i začátečníkům. Z toho důvodu byla volena nosná plocha o stejné hloubce, což umožňuje rychlou výrobu žeber. Postavení křídel do tvaru „V“ jest o mnoho větší než u modelů poháněných gumovými svazky, neboť reakční moment vrtule, která točí až 5000 obrátek v minutě, je značně velký.

Trup se skládá z devíti 3 mm špejlových přepážek a z jedné přepážky překližkové o síle 6 mm, na které je namontován benzinový motorek. Špejlové přepážky zhotovíme obvyklým způsobem: příčky svážeme křížem pevně nití do pravého úhlu a místa styku dobře zaklížíme kaseinovým klihem.

Špejlové přepážky mají tyto rozměry: 2. – 90×147 mm, 3. – 102×161 mm, 4. – 103×163 mm, 5. – 95×158 mm, 6. – 82×144 mm, 7. – 78×127 mm, 8. – 54×110 mm, 9. – 40×93 mm, 10. – 26×76 mm.

Přepážka č.2. je zesílena na spodní straně bambusovou příčkou o síle 3.5 mm, neboť je na ní zavěšen podvozek a v důsledku toho je vystavena zvýšenému namáhání.
Motorovou přepážku č.1. vyřízneme lupenkovou pilkou z 6 mm silné překližky o rozměrech 56×100 mm. Na této přepážce je připevněno šesti mosaznými šrouby 2 mm motorový nosič Baby Cyclonu. Aby se matičky nezařezávaly do překližky, dáme pod každou matičku normální podložku, kterou obdržíme i se šroubky v každém větším železářském závodě. Motor namontujeme až po úplném sestavení trupu. Zapalovací cívku připevníme na zadní stranu motorové přepážky uvnitř trupu.

Při chodu motoru vznikají značné vibrace, které by mohly míti za následek uvolnění matek, a proto je zajistíme zaletováním cínem.

Elektrickou instalaci provedeme normálním isolovaným zvonkovým drátem. Vypinač elektrického proudu umístíme po levé straně trupu. Destička, na které jsou připevněny kontakty vypinače, je z balzového prkénka 3 mm, a je naklížena na první a druhou přepážku.

Montáž trupu musíme provésti co nejpečlivěji, ježto namáhání u modelů s benzinovými motorky je vlivem vibrací přirozeně mnohem větší nežli u modelů normálních a uvolnění některé součásti modelu by mohlo způsobiti havarii modelu.

Motorová přepážka č. 1. má celkem 13 zářezů pro podélníky. Hlavní podélníky trupu jsou ze špejlí 4 mm. Abychom dostali správný tvar trupu, prohneme před montáží spodní podélníky nad plamenem do tvaru podle výkresu. Pomocné podélníky, probíhající asi v 1/3 od horní strany trupu, jsou ze špejlí o síle 3 mm. Přední partie trupu je na horní straně vpředu zakulacena. Proto je na motorové přepážce devět zářezů pro špejlové podélníčky  2.25 mm, které přecházejí do bambusového obloučku „pilotní kabiny“. Okénka kabiny a „pilotního prostoru“ provedeme z balsových prkének 1 mm silných podle tvaru na výkrese. Jelikož motorek jest umístěn poměrně hluboko pod nosnou plochou, působí tah vrtule na velkém rameni a model by stoupal do příliš velkého úhlu. Abychom tomu zabránili, namontujeme motorovou přepážku tak, aby osa motoru byla skloněna o 3^o dolů. Velmi důležité je, aby motor při pohledu shora nebyl vyhnutý do některé strany, zvláště ne doprava, do kteréžto strany působí reakční moment vrtule, který při vysokých obrátkách je značný a mohl by míti za následek havarii modelu. Za účelem zvýšení pevnosti přední partie trupu je vyztuženo pole mezi první a druhou přepážkou diagonální špejlí 3 mm.

Nosná plocha je ze dvou částí a skládá se z hlavního podélníku (dvě špejle 4 mm), probíhajícího působištěm vztlaku v jedné třetině od přední hrany a dvaceti žebírek. Přední a zadní hrana křídla je ze špejlí 3 mm. Dvě krajní žebra střední části křídel jsou vyříznuta z balsového prkénka 5 mm, ostatních osmnáct žeber je z překližky 1 mm silné s vylehčujícími otvory. Tyto vyrobíme najednou. Připravíme si osmnáct kusů překližky 1 mm silné o rozměrech 60×300 mm, které tenkými hřebíčky spojíme, načež vyřízneme lupenkovou pilkou najednou podle nakresleného tvaru. Zářezy pro špejlové podélníky v žebrech vyřízneme asi o 1/2 mm menší nežli jsou příslušné špejle, aby při montáži šly těsně vsaditi.

Sestavení nosné plochy provedeme takto: Na špejlových podélnících označíme podle výkresu místa styku žebírek. Nejprve zasunujeme špejle 4 mm hlavního podélníku do zářezů žebírek, potom přední a zadní špejlové hrany (špejle 3 mm). Musíme dáti dobrý pozor, aby žebírka s podélníky svíraly přesně pravý úhel, jinak by křídla neměla přesný tvar. Zda jsou obě poloviny nosné plochy stejné, můžeme lehce zkontrolovati, když spodní části přiložíme k sobě; musí se přesně krýti. Menší nepřesnosti se dají snadno vyrovnati. Potom teprve místa styku dobře zaklížíme kaseinovým klihem nebo acetonovým lepidlem. Koncové oblouky křídel ohneme z bambusu 2×3 mm.

Výškové kormidlo se skládá z jednoho hlavního nosníku vyrobeného z překližky 1.2 mm a z šesti žebírek ze špejlí 2 mm. Přední hrana kormidla je ze špejlí 2.5 mm. Koncové oblouky jsou z bambusu 1.5×2.5 mm. Zadní odtoková hrana je celá z bambusu 2.5×2.5 mm. Aby přechod do hlavního nosníku byl hladký, jsou oba bambusové konce rozříznuty a zaklíženy do čtyř zářezů v střední části hlavního nosníku kormidla. Výškové kormidlo je připevněno k trupu držáky z hliníkového drátu o síle 1.5 mm. V střední části je klínový prostor pro směrovku. Regulace výškovky je možná v menších mezích prohnutím hliníkového držáku u překližkového nosníku.

Směrové kormidlo se skládá z překližkového nosníku 1.2 mm, ze dvou špejlových žebírek 2 mm a z okrajového oblouku, ohnutého z bambusové třísky 2.25×2.25 mm. V rohu mezi žebrem a nosníkem směrovky je připevněna hliníková trubička o světlosti 3 mm, dlouhá 30 mm. Směrovka je nastrčena na horní část stevenu trupu. Aby směrovka byla zajištěna proti vypadnutí, zhotovíme z hliníkového drátu 1.5 mm držák, který je gumovou nití 1.5 mm přitažen k trupu. Regulování směrovky provádíme prohýbáním drátu držáku.

Podvozek modelu se skládá ze dvou bambusových postranic 4×8 mm a z obloukovité nápravy kol provedené z ocelového drátu o síle 2 mm. Kolečka o průměru 70 mm jsou nejlepší s gumovou pneumatikou, které jsou velmi lehká a znamenitě pérují nárazy. Můžeme též použíti koleček zhotovených z překližované balsy, ovšem v tom případě se musíme postarati o dobré vypérování podvozku. Podvozek je vyztužen jednak silnou zežnou nití, jednak gumou o síle 3×3 mm. Upevnění podvozku je provedeno na bambusové příčce 3.5 mm silné ocelovými očky z drátu 1 mm. Podvozek  je tedy otočný a nárazy při přistání znamenitě zachycuje gumová protivýztuha.

Umístění křídel na trupu provedeme přesně podle výkresu a model vyvážíme elektrickou baterií. Její poloha se obyčejně nachází u páté přepážky. Skřínka pro baterii je z balsových prkének 3 mm, kromě zadní strany, z překližky, na které jsou připevněny mosazné kontakty z plechu 0.3 mm. Baterie je před vypadnutím zajištěna bambusovou závlačkou o průměru 3.5 mm, která prochází balsovými prkénky.

Upevnění křídel k trupu je provedeno dvěma bambusovými závlačkami 2.5 mm, které procházejí drátěnými háčky (ocelový drát Ø1 mm) přivázanými na spodní části podélníku křídla a hliníkovými trubičkami o světlosti 2.5 mm, připevněnými na podélnících trupu. Střední část křídla zakryjeme slabou překližkou 0.5 nebo 0.8 mm.

Nosná plocha je vyztužena dvěma vzpěrami kapkovitého profilu z bambusu 3.5×8 mm. Připevnění je obdobné, bambusovými závlačkami. Zdvižení křídel do široce rozevřeného tvaru „V“ je na konci 150 mm a zajišťuje výbornou příčnou stabilitu i při ne zcela přesných nábězích nosné plochy.

Na potahování použijeme nejlépe speciálního japonského hedvábí, neboť je velmi pevné a lehké. Jako lepidlo se hodí nejlépe celonový lak, kterým také impregnujeme celý potah nejméně dvěma nátěry. Okénka pilotního prostoru a kabiny potáhneme slabým celuloidem.
Jelikož potahování hedvábím je dosti nákladné, můžeme použíti též papíru zn. „Diplom“. V tomto případě impregnujeme potah saponovým lakem.

Zalétávání modelu provedeme jako obvykle: nejprve na klouzavý let, potom vyzkoušíme let motorový; nejlépe startem se země. Model se vyznačuje neobyčejně velkou stoupavostí a výborným klouzavým letem. Nejdelší dosažená doba letu byla 67 minut a výška 1800 metrů.

Charakteristika :
rozpětí – 1750 mm
délka – 1250 mm
nosná plocha – 50 dm²
váha – 1000 g
plošné zatížení – 20 g/dm²
výkon motoru – 1/6 HP
zatížení výkonu – 6 kg/HP
stoupavost – 600 m/4 min.
klouzavý poměr – 1:10

Jaroslav Vyskočil

(převzato bez úprav z knihy : J. Vyskočil : „Jak zhotovím letadélko s benzinovým motorem“ z roku 1939)

V textu byly vloženy také tyto dva malé nákresy : „Přepážka č. 1“ a „Detail uchycení výškového kormidla“ :

Z toho velmi rozsáhlého a podrobného popisu stavby je zřejmé, že jde skutečně o jeden z prvních našich motorových modelů, se kterými v době jeho vzniku zatím nebyly žádné konstrukční ani provozní zkušenosti! Proto také technologie jeho stavby odpovídá spíše způsobu stavby tehdejších  modelů na gumu – všechny podélníky trupu a nosníky křídla byly z „kulatých“ špejlí, rovněž tak i trupové přepážky, které byly v rozích svazovány nití, atd. Model je mimo jiné také zajímavý svým nezvykle „tlustým“ profilem křídla, který při hloubce křídla 300 mm měl výšku 55 mm, což je 18,4 %!

V knize sice není žádná pěkná fotografie modelu VB-545, je tam jen jedna „letová“, bohužel velice nekvalitní, ale ve starší knize J. Vyskočila s názvem „Konstrukce modelů letadel“ vydané roku 1938 jsou k dispozici jeho pěkné fotografie, naštěstí kvalitní ateliérové snímky vytištěné na křídovém papíře, takže jsou dobře reprodukovatelné! Asi nejznámější je fotografie detailu jeho přední části, která byla uveřejněna na „předsádce“ té knihy (foto č. 1) a potom jsou tam ještě dvě další fotografie, na jedné je celkový pohled na model (foto č. 2) a na další je dokonce pohled na model v kostře (foto č. 3). Model se tam sice ještě nenazývá „VB-545“, je tam prezentován pod tím všeobecným názvem „Model letadla s benzinovým motorkem“ (někde je tam také nazýván jako „rekordní model s benzinovým motorkem“), ale porovnáním těchto fotografií s originálním výkresem v měřítku 1:1 a zmenšeným výkresem z knihy „Jak zhotovím letadélko s benzinovým motorem“ z roku 1939 jsem zjistil, že se s určitostí jedná o stejný model, i když se v určitých detailech trochu liší. „Model  letadla s benzinovým motorkem“ na fotografiích č. 1, 2 a 3 má trochu jiný tvar koncových oblouků křídla v místě jejich připojení k odtokové hraně křídla, dále má „velkoplošné“ zasklení kabiny a jeho motor BABY CYCLONE není namontován na speciálním plechovém motorovém loži s nádrží, které bylo tehdy dodáváno s motorem, ale má jej uložen na jednoduchém motorovém loži vyrobeném z duralových „L“ profilů. Dnes asi již těžko zjistíme, co bylo dřív, zda postavený model a jeho fotografie z roku 1938, nebo jeho výkres vydaný tiskem v měřítku 1:1 v roce 1938 a stejný zmenšený výkres uveřejněný v knize z roku 1939, dá se ale logicky předpokládat, že konstruktéři nejprve postavili a vyfotografovali ten hotový model a teprve po jeho úspěšném zalétání a „provozování“ nechali panu F. Černému nakreslit ten výkres 1:1 a vydali jej tiskem…

Foto č. 2 – VB-545 – celkový pohled

Foto č. 3 – VB-545 v kostře

Dovolil jsem si provést „rekonstrukci“ toho, jak by asi mohl vypadat výkres modelu v té „nafotografované“ verzi, tedy hned po jeho dokončení, tak jak je vidět na fotografiích č. 1, 2 a 3, jeho výkres by tedy vypadal asi takto :

Je teď tedy na každém modeláři, který by repliku tohoto modelu stavěl, zda se rozhodne postavit jej přesně podle původního výkresu (nebo zmenšeného výkresu z knihy), což by bylo samozřejmě v naprostém pořádku, nebo použije i 3 výše uvedené historické fotografie jako doklad existence modelu v té „nafotografované formě“, která je určitě starší a „původnější“…