Pípa pro benzínové motory

Začnu pěkně od začátku. V loňském předjaří jsem se rozhodl, že si udělám radost (zase) a že nahradím novým výrobkem svůj soustruh. Tento původní obráběcí stroj jsem si pořídil kolem roku 1992… Ano, správně, neupsal jsem se. V podstatě se jednalo o zakoupení výkresové dokumentace a spoustu „železa“. To ke všem čertům dvakrát, neboť jsem soustruhy tenkrát dělal dva… Nicméně se i to povedlo a pro potřebu toho „domácího“ obrábění to bylo dobré. V té době jsem se hodně věnoval RC automobilům a tak vznikala spousta hřídelí, unášečů, futérek, dílů diferenciálů a vše dalšího potřebného. Přiznám se, že to do určité míry přesnosti plně postačovalo. Nicméně kvalita stroje začínala a končila „obyčejným točením“. Změna otáček se dělala přesouváním klínového řemenu a to bylo z komfortu stroje vše. Ale nestěžuji si, pouze konstatuji. Nakonec jsem tento soustruh prodal jednomu výrobci dýmek někam k Brnu. No a je tady počátek změny a pořízení nového obráběcího stroje. Nebudu unavovat technickou specifikací, ale je to prostě někde jinde: plynulá regulace otáček, automatický posuv, možnost řezání závitů, atd.

A tak zase točím futérka, stavěcí kroužky, hřídele a vše možné, co modelář právě potřebuje. V povánočním klidu, jsem se rozhodl, že je čas udělat něco „přesnějšího“ – PÍPU. Ne, nejedná se o výčepní pípu do restaurací a lokálů, ale jedná se o palivovou pípu pro startování určitých typů benzínových historických motorů. Jedná se o motory, které mají sání řízeno klikovou hřídelí, a difuzor směřuje dolů (např. ALKO, LETNÁ, BORA). Zde je nutné učinit při startu motoru důležitý postup, který tímto zopakuji: po nasátí palivové směsi do motoru uzavřeme palivovou jehlu a nastartujeme motor. Poté palivovou jehlu rychle otevřeme a doladíme na požadované otáčky. Pokud se nám to nastartování hned nepodaří a palivovou jehlu neuzavřeme, připravujeme se o palivo, které nám tímto odtéká z difuzoru motoru a motor se nám také „přeplavuje“! Přiznejme si, že ne vždy se nám povede motor spustit a rychle palivovou jehlu otevřít tak rychle, aby nám motor nezhasl. Rozhodl jsem se tedy pro výrobu palivové pípy, která by toto odstranila tak, aby se nemuselo s palivovou jehlou vůbec manipulovat.

Nebudu tímto popisovat technologický popis a postup výroby, ale omezím se na několik konstatování. Jako základ těla pípy je vzat mosazný šestihran o rozměru deseti milimetrů a délky dvaceti pěti milimetrů. Z každé strany je osoustružen na vnitřní „těsnící“ průměr palivové hadičky. Následně je tento celek osově provrtán vrtákem o průměru 1,8mm. Více je jasné na fotografiích. Dalším krokem je kolmé svrtání a vystružení výstružníkem 5H7. Následuje zhotovení vlastního těla ventilu v odpovídajících tolerancích, taktéž z mosazné tyčoviny. V horní části je celek ventilu těsněn zhotoveným kuželovým osazením, ve spodní části je v kalíšku vložen silikonový „O“ kroužek a celek je stažen samosvornou maticí M3. Touto je také nastavena „tuhost“ otáčení ventilu. Na boku je před montáží připájen mosazný praporek pro případné přišroubování na motorové lože.

Tak jsem vše smontoval a namontoval na zkušební motorové lože, které jsem osadil motorem ALKO 7,5 ccm. No a vše jsem náležitě vyzkoušel za chodu motoru a mohu konstatovat jediné: pípa těsní a funguje k naprosté spokojenosti. Tak a mám po starosti se startováním těchto typů motorů!

Historikům třikrát zdar !!!