Beta Major VB-350 konstrukce G. Buška
Když jsem v roce 1999 postavil a následně zalétal Buškovu Betu Minora, tak mne po krátké době napadlo, že by se mi líbilo mít obě Bety, tedy i tu velkou. Trvalo mi to ale dva roky, než jsem v zimě 2001/2002 Betu Majora postavil a na jaře 2002 i zalétal, tedy 60 let od vydání plánku.
Stavba šla poměrně rychle, problém byl pouze s přechodem křídlo-trup, díly moc neseděly, bylo nutné upravovat. Podobně tomu bylo i u malé Bety. Rozdělení směrovky na kýlovku a kormidlo jsem provedl podle hlavního stevenu směrovky, tak je na výkrese. Výškovka je velmi subtilní konstrukce, žebra jsou tvořena pouze tenkými lištami ohnutými přes nosník. Proto jsem se rozhodl do konstrukce nezasahovat a výškovku vyřešit jako plovoucí. Měl jsem z toho trochu obavy, ale v provozu se takové řešení osvědčilo.
Celý model je potažen středně silným Kablem a několikrát lakován. K pohonu jsem použil „žhavíka“ Mustang .60, který byl amatérsky vyráběn v bývalé NDR v 60-tých letech. S vrtulí 13/8 nebo 14/6 a bez tlumiče se svým projevem téměř neliší od benzinové desítky.
Na jaře 2002 jsem Betu zalétal a hned mne nadchla. Příjemné letové vlastnosti bez záludností, chová se jako kdyby byla řízena křidélky a ne směrovkou a svými tvary na obloze zaujme. Letos se na Mustangu .60 projevilo jeho stáří a zřejmě i nepříliš kvalitní materiál a tak se Beta dočkala benzinu OK Super 60 Herkimer.
K mému překvapení se moje Beta Major po 12-ti letém provozu (který je na ni samozřejmě znát) stala na veletrhu Model Hobby modelem roku 2013.