The Rocketeer, Maurice Schoenbrun 1939, 1. část

Publikováno v listopadu 1939 v časopise Air Trails

Stavba kostry modelu, výběr motorů a pár slov o mém vztahu k modelu.

Rocketeer C patří mezi, mnou nejvíce obdivované, motorové modely „zlaté éry“ leteckého motorového modelářství. Relativně jednoduchý a na první pohled létavý model, spatřil světlo světa v roce 1939, kdy byl publikován v časopise Air Trails. Ve své době byl velmi hojně stavěný a létal se všemi tehdejšími motory o obsahu .60, jako byly Brown Jr., Ohlsson .56 Gold Seal, Super Cyclone .60, Dennymite .57, nebo O.K. .60. Relativně malý model představuje, svojí konstrukcí, posun k větší výkonnosti a větší dosahované výšce na minutu motorového chodu. Tím se výrazně odlišoval od dosavadních kabinových modelů, které byly obvykle většími a často konstrukčně podstatně pracnějšími. Varování v návodu udává dosahovanou výšku 2000 stop na minutu motoru a to je, v roce 1939, něco téměř neuvěřitelného. Ač se jedná o model velmi slavný, na soutěžích a sletech SAMů se prakticky nevyskytuje.

Můj vztah k tomuto modelu započal, odhadem, před téměř 15 lety, kdy jsem získal kopii originálního výkresu 1:1 od Jardy Pipka. Dlouho jsem nenašel odvahu k jeho stavbě, dokonce jsem nejprve postavil Rocketeera A, který vznikl až v roce 1945 a konstrukčně je zcela odlišný (viz. „Můj život s ROCKETEEREM A aneb 12 let nádherných modelářských zážitků“). Nakonec jsem asi před 8 lety tento model postavil. V té době jsem si prodělal svoji dobu „elektrického opojení“ a bohužel jsem tento model elektrifikoval, čímž jsem, z jinak věrného modelu v měřítku 1:1, udělal v historii neexistujícího „bastarda“. Na soutěžích SAMů, kde jsou podobné nesmysly povoleny pravidly, byl model v celku úspěšný ač, jako jeden z mála, létal alespoň ve své původní velikosti. Model byl později prodán.

Plán modelu stále odpočíval v mé sbírce a znovu jsem se rozhodl jej postavit pro letošní novinku našich sletů: soutěž „Golden Era Cup“. Loni jsem plán zapůjčil Jirkovi Veinfurtovi a s jeho modelem se rovněž můžete setkat na našich stránkách („Rocketeer C Jirky Veinfurta„). Model byl původně stavěn hlavně v jednokolové podobě, což vyžadovalo start modelu z desky. Na originálu plánu je však uvedena i varianta s dvoukolovým podvozkem, která je pro naše podmínky výhodnější….

Air Trails 1939

Ve své sbírce mám hned několik vhodných dobových motorů, které bych mohl pro pohon tohoto modelu použít, a tak v mé hlavě stále hlodal onen vnitřní neklid, který známe všichni… Těsně před koncem roku 2012 opět vytahuji plán, zavírám se o víkendech v dílně a pro manželku a rodinu přestávám existovat…

Air Trails 1939

Uvnitř mého já hlodá i další vnitřní snaha: Chci smazat svůj „elektrický hřích“ z minulosti a stavbou věrné repliky vzdát poctu konstruktérovi modelu. Model budu používat při létání na našich akcích a to jsou, pro mne osobně, slavnostnější chvíle v šedi neustálého stresu dnešního zrychleného života, s minimálním prostorem pro vlastní koníčky. Také z tohoto důvodu se rozhoduji osadit tento model legendárním motorem Ohlsson .56 Gold Seal z roku 1938. V mém modelu bude provozována replika motoru vyráběná v 70. a 80. letech minulého století Herbem Wahlem pod názvem Ohlsson .56 Gold Seal Commemorative. Shodnost každého motoru s originálem je garantována osobním podpisem Irwina Ohlssona v dokumentaci vyrobeného motoru. Spuštění a provoz tohoto „zlaťáka“ bude pro mne vrcholem mojí činnosti „historika“ a doufám, že bude na našich sletech přinášet stejné potěšení ostatním členům klubu a divákům…. Myslím, že spojení Rocketeera s tímto motorem bude historicky nejvěrnější kombinací, mnou provozovaných replik. Pro běžné létání a evt. soutěžní nasazení modelu v kategorii SAM – OTMR-B, bude v modelu provozována další autentická replika motoru, se kterým se model mohl potkat a zřejmě byl i provozován: Super Cyclone .65 legendárního konstruktéra motorů Mela Andersona z roku 1939. Moje replika byla vyrobena v roce 1984 Tomem Morrisonem v Phoenixu. Oba motory budu tentokráte provozovat s originálními nádržemi na benzinové palivo. I to bude pro mne novinka a návrat k historii, neb svoje dosavadní jiskřivé motory provozuji na methylové palivo s nádržemi skrytými v trupu modelů.

Ohlsson .56 Gold Seal Commemorative

Super Cyclone .60 GR

Vlastní stavbu modelu jsem zahájil těsně před koncem roku 2012. Jedinými konstrukčními úpravami draku modelu byly změny související s úpravou kormidel pro RC řízení. Další změnou bylo zhotovení děleného křídla i za cenu nárůstu hmotnosti asi o 60g. Křídlo má v rozvinutém tvaru na plánu rozpětí sice jen 60 palců, ale při transportu na letiště je dobrý každý centimetr. Obě změny jsou v souladu s pravidly povolených úprav v KHMM.

Zhotovení jsem zahájil tradičně stavbou nejsložitějšího dílu, tedy trupu modelu. Základem je motorová a podvozková přepážka a základový rám trupu. Slepením těchto dvou základních komponent vznikl základ budoucí konstrukce trupu. Na tento rám jsou vztyčovány trojúhelníkové přepážky a tak vnikne spodní strana trupu. Po otočení následuje sestavení vrchní části trupu. Vše jde poměrně rychle a postup je patrný z následujícího snímku a z fotografií na konci článku.

Stavba kormidel a křídel probíhala zcela bez komplikací a záludností a zvládne ji každý, jen trochu zručný modelář. Výškovka je stavěna s rovnou spodní stranou a profil je vytvořen zabroušením podle hlavního nosníku, směrovka je plochá deska. Křídlo je zcela klasické konstrukce s profilem lehce klenutým s rovnou odtokovou částí. Souřadnice nejsou na plánu uvedeny, nicméně profil je zobrazen v měřítku 1:1, koncová žebra jsou snížena a interpolována.

Celou kostru modelu jsem měl postavenou asi za čtyři víkendy a pár chvil po práci. Asi se projevilo, že jsem již jednou model stavěl a některé, z plánu ne zcela zřejmé detaily, již věděl, jak řešit.

Hmotnostní rozbor kostry modelu zatím odpovídá mým předpokladům, že by se letová hmotnost modelu mohla pohybovat v rozmezí 1350g – 1400g a to by bylo velmi příznivé. (Pro zajímavost: Elektrická verze vážila přes 1650g se sedmičlánkovou baterií 2000mAh a motorem Mega mini). Prázdná hmotnost draku mi tentokrát vyšla na 620g, s kompletní výbavou t.j. motorem, zapalovací cívkou, baterií zapalování a přijímačovou baterií, servy, přijímačem, vrtulí, podvozkovými koly, má model hmotnost 1175g. Potahovat budu model zcela klasicky, starým dobrým Modelspanem o hmotnosti 16g/arch. Povrchová úprava modelu, by při opatrném lakování, měla přijít na nějakých 150g. Myslím, že předpokládaná hmotnostní hranice 1350g je reálná. Minimální hmotnostní hranice pro kategorii OTMR-B činí 1320g při povinném zatížení 30,5g/dm2. Zejména s motorem Super Cyclone .65, který je s motorem Ohlsson .56 Gold Seal hmotnostně téměř totožný, se dá očekávat stoupavý let, který by mohl být hoden názvu modelu. Zda jsou moje předpoklady správné, si budeme muset počkat na druhý díl tohoto článku, který sepíši po dokončení modelu a jeho záletu, pravděpodobně v měsíci dubnu 2013….

Na přiložených snímcích si můžete prohlédnout postup stavby modelu a vlastní výsledek ke dni 10.2.2013.

Opravdovým historickým modelům 3x zdar !!!

Psáno v Plzni 15.2.2013