Krátký příspěvek k článku „Potahování přírodním hedvábím“
Během svého předlouhého modelářského života jsem potahoval modely vším co bylo v prodejnách k mání, počínaje hedvábným papírem až k dnešním nažehlovacím foliím, ale mým favoritem zůstává, díky radám Ládi Kulhavého Vlies, kterým nahrazuji při generálkách letitý Modelspan. Není to snadné, často uvažuji zda nebude jednodušší postavit nové křídlo než pracně dolovat z balsové konstrukce starý potah. Když jsem před lety začínal s RC větroni na Javorníku se svahovými větroni, kde se přistávalo na neupravených malých plochách se spoustou překážek přímo nahoře na kopci, docházelo často k protrhávání potahu křídel potažených Modelspanem.
Tehdy jsme s úspěchem nahradili Modelspan monofilem, jehož zpracování plně odpovídá popisu kol. Tesaře o potahování přírodním hedvábím. Výborný byl materiál z bývalé NDR, jenom se musel důkladně namočit a lehce vyždímat.Když po potažení vyschl, byl potah perfektně vypnutý. Problémem se ukázalo nanesení první vrstvy napínacího laku, stačilo trochu více laku či přitlačení štětce a lak pronikl na spodní stranu potahu. Takto vzniklé kapky nešlo však žádným přijatelným způsobem odstranit. Řešení vymyslel klubový přítel Vlastík Procházka .
Při nanášení první vrstvy se nelakoval štětcem potah přímo, ale přes dostatečně široký pruh tenkého Modelspanu,nebo něčeho podobného, který se popotahoval po ploše a prosáknuté malé množství laku stačilo k nanesení rovnoměrné vrstvy laku a zamezilo protékání na spodní stranu monofilu. Další vrstvy se již nanášely obvyklým způsobem. Výsledkem byl mimořádně pevný potah, který nějaká větvička nepropíchla. Domnívám se, že by tenhle způsob byl použitelný i pro potah přírodním hedvábím. Já už to zkoušet nehodlám, zůstanu věren Vliesu, který mým modelům plně vyhovuje.
A ještě jednu radu ženatým modelářům: Pokud budete shánět přírodní hedvábí v pastelových barvách, prohlédněte tajně manželčinu zásuvku s prádlem. Pravděpodobně tam nějakou použitelnou noční košilku najdete a tajně ji znárodníte.