Antares – legenda žije !
Když známý pražský konstruktér modelů letadel Jaroslav Brož zkonstruoval v roce 1942 soutěžní model ANTARES, tak jistě netušil, že tento model bude ještě i po 70ti letech úspěšně brázdit naší oblohu.
ANTARES tehdy v roce svého vzniku způsobil svými výkony v našem modelářském světě téměř revoluci, protože jeho koncepce s umístěním křídla na vysokém pylonu přinesla razantní zvýšení výkonnosti tehdejších modelů. Jaroslav Brož totiž díky svým předválečným kontaktům s americkými modeláři svým ANTARESEM napodobil novou koncepci stejně revolučního a soutěžně velice úspěšného amerického modelu ZIPPER konstrukce C. Goldberga z roku 1939 a vznikl tak výkonný model ladných tvarů, který byl poprvé představen na tehdy největší naší modelářské soutěži požádané Modelářským odborem sportovního klubu továrny AERO v roce 1942 v Kyjích u Prahy, kde s ním zvítězil mladý modelář Miloš Pahr. Po rozšíření Antaresa v dalších letech se tento model stal absolutní jedničkou na našich modelářských soutěžích.
V době počátku mého historického modelaření jsem i já tehdy bohužel podlehl trendu elektrifikace historických modelů a postavil jsem v roce 2007 model Antares na elektromotor. S tímto jsem se účastnil hodně soutěží a setkání, poslední bylo ME v Itálii v roce 2008. Po tomto podniku jsem ale definitivně opustil elektropohony v historických modelech a s partou kamarádů jsme začali dělat modelařinu takovou, jaká skutečně byla. Můj Antares tedy dostal pohon spalovacím motorem, byl to detonační 3,5 ccm Mikro od pana V. Stejskala z Prahy. Bohužel jsem v této době byl odkázán na jednoho dodavatele paliva, který mi dodal palivo s menším množstvím oleje než bylo domluveno a to mělo za následek prasknutí ojničního čepu klikové hřídele. Blížilo se ME v Německu a já jsem tam chtěl soutěžit v kategorii OTMR, tak Antares dostal benzinový motor Ohlsson .60SP z roku 1945.
Opravdu hodně výkonný motor na Antarese. Bohužel jsem v té době používal RC aparaturu pracující na 35 MHz a ta bývala často rušena zapalováním benzinových motorů. Navíc v trupu Antarese není mnoho místa na serva, baterie a přijímač. Model létal spolehlivě jen do doby kdy zapalování zarušilo, potom následovala havárie, která měla za následek totální zničení modelu.
Myšlenkou na stavbu modelu Antares jsem se ale nepřestal zabývat. V roce 2010 jsem kontaktoval firmu Hiesbök. Od ní se například úspěšně dostala na trh polostavebnice malého historického modelu Chroust. Dalším počinem této firmy v historických modelech se stala stavebnice modelu Antares. Polotovary vypálené z materiálu podle původní předlohy spatřily světlo světa na jaře roku 2012.
|
|
Barevně dodělávám modrou barvou ve spreji, podle mého předchozího a zničeného Antarese. Nakonec je Antares nalakován bezbarvým epoxidovým lakem proti účinkům paliva – tady jsem bohužel moc nešetřil a výsledná váha je 1225 g, ale je to v pořádku.
Po odzkoušení motoru v modelu a RC aparatury následuje ostrý start a zalétání Antarese. Model létá dobře, jen motor musím ještě doladit, je úplně nový a musím se s ním sžít. Každopádně dobře chytá a Antares má vhodný pohon.