Lanzo Bomber 1938

V roce 1938 sestrojil mladý Chester Lanzo, již tehdy v USA uznávaný konstruktér, model Lanzo Bomber pro létání v kategorii“C“ tj. modely poháněné velkými benzinovými motory o obsahu .60 (10ccm). Jeho Bomber byl konstrukčně velice jednoduchý, křídlo o rozpětí 2400mm umístěné na pylonu, čtvercový trup postavený nakoso a velká kormidla.

Já jsem někdy v roce 2004 získal plánek tohoto modelu a benzinový motor Ohlsson & Rice .60SP z roku 1945 od kamaráda Jaromíra Pipka a ten model s profilem křídla o veliké hloubce mne natolik zaujal, že v roce 2005 byl Bomber na světě.

První mé zkušenosti s benzinovým motorem mne natolik nadchly, že jsem se od té doby stal majitelem několika benzinových historických motorů různých obsahů a ty používám ve svých modelech. Zmiňovaný Ohlsson & Rice .60SP se ke mně dostal ve vynikajícím stavu a mohu prohlásit, že u mne nalétal do dnešní doby daleko více než před tím někde v USA.

S modelem Lanzo Bomber jsem se také ještě jako člen klubu SAM 78 a později SAM 122 zúčastňoval několika vrcholných soutěží pořádaných jako Mistrovství Evropy na Slovensku, v Itálii a v Německu v kategorii TEXACO. Mimo jiné jsem se s ním také zúčastňoval několika soutěži u nás i na Slovensku. Bohužel kategorie TEXACO byla odsouzena vedením evropských SAMů do míst, kde se uplatní pouze dieselové motory a můj benzinový pro tuto kategorii dnes již nevyhovuje. Bomber při váze 3006 g s předepsaném množství paliva běží 3 – 4 minuty a to je na tuto kategorii málo. I přes relativně krátkou dobu chodu motoru se v soutěžích na Mistrovství Evropy umisťoval do osmého místa. Jako palivo používám obyčejný benzin a olej Castrol TT v poměru 3:1.

S Lanzo Bomberem létám spolehlivě už osm roků. Model je potažen padákovým hedvábím, ovládán je soupravou v pásmu 35 MHz. Otáčky motoru neovládám, pouze jej zhasínám vypínáním zapalování. Původně bylo zastavěno opto-vypínání od firmy JR models, to se ale ukázalo jako nespolehlivé, musel jsem jej kdysi nahradit obyčejným servem a vypínačem a takto s ním spolehlivě létám dodnes. I přes větší vůli klikové hřídele v jejím ložisku se motor bez problémů startuje, samozřejmě rukou. Taktéž mne těší, že jsem v zimě poradil postavit tento typ slovenskému modeláři Miro Čamajovi, který s ním a dieselovým MVVS 10D vyhrál letošní ME v kategorii TEXACO.

Na závěr předkládám několik fotografií legendárního modelu, který za letu vypadá velice majestátně.