Členové Klubu historických modelů a motorů CZ na soutěži SAM v Plzni

Dne 1.5. 2012 se v Plzni Radobyčicích konal již 6. Ročník soutěže Plzeňský historik. Ač se soutěž létala podle pravidel platných v SAMu 78, byli jejími hlavními pořadateli členové MK Plzeň – jižní sekce a členové KHMM z Plzně. Létalo se v kategoriích CRC-Classic, CRC- Atom, Texaco a zcela nově byly zařazeny náročné kategorie OTMR-A a OTMR-B. Pokud sleduji historii této naší soutěže, nelze si nepovšimnout, že se jednotlivé ročníky vždy posunují kvalitativně k větší věrohodnosti přihlášených modelů. V prvních ročnících jsme létali převážně v elektrických kategoriích. Postupně jsem začal charakter soutěže měnit a v loňském roce již létaly pouze motorové modely a pouze podle stavebních pravidel SAMu 78. Tato pravidla sice umožňují změnu měřítka modelu, avšak neumožňují účast nikde nepublikovaných modelů pochybného původu a také nelze měnit konstrukční uspořádání původní předlohy.

Tím jsou, alespoň z pohledu věrohodnosti předloh, eliminovány překreslené modely typu Vega a další tolik oblíbené konstrukce Mirka Pospíšila, které ač geniální, nebyly nikde publikovány, dále modely, které jsou při zachování obrysu doplněné dalšími konstrukčními prvky a další nevěrohodné úpravy znehodnocující kredit historických leteckých modelů. Je pro mě potěšitelné, že i při těchto požadavcích a praktickém zrušení elekter, nepoklesla nijak výrazně aktivita soutěžících a jejich zájem o soutěž přetrvává. Je velmi potěšitelné, že více než 80% soutěžících létalo s modely, které by splnily i pravidla našeho klubu a nebylo na nich využito pravidlo scalingu. To mi dává naději, že jednou budeme létat v Plzni soutěže skutečných historických replik a budeme tak vlastně /pochopitelně až na to RC/ plnit to, co měly kdysi plnit kluby SAM….

V příštím roce dojde opět ke kvalitativnímu posunu: Budou vypsány pouze dvě kategorie modelů. Dle pravidel SAMu se bude létat soutěž CRC-Classic, kterou vidím jako velmi vhodnou, „náborovou“ soutěžní kategorii historických leteckých modelů. Druhá létaná kategorie bude již plně v souladu s pravidly našeho KHMM. Bude přístupna pouze modelům v měřítku 1:1 a bude se létat na 5 minut letu /viz pravidla/.Jak probíhala letošní soutěž ? V kategorii CRC-Classic 0,6 se k soutěžního klání zúčastnilo celkem 17 modelů !!! Osobně si nevzpomínám, že bych se účastnil soutěže, nebo někde četl, že se na jiné soutěži v ČR sešlo více soutěžících v této kategorii. Ještě před čtyřmi lety jsem na sletu SAMu 78 v Chotěboři neměl s kým soutěžit…. Neskromně se domnívám, že je to alespoň trochu výsledek mojí neustálé propagace této nádherné kategorie, kterou mám stále rád, ač ji již létám jen sporadicky. Spokojen bych byl pochopitelně více, kdyby i zde létaly pouze modely 1:1, ale kdo jednou nějak začne, ve většině případů „dospěje“ i k replikám 1:1, pokud má historické modely skutečně rád…. Soutěž byla velmi dramatická a zahrnovala vše od hledání modelu v řepce /Ivan Hejra/, až po úlet nezapnutého modelu /Petr Svoboda/. Do rozlétávání po nalétnutí tří maxim postoupilo 7 modelů. Rozlétávání bylo provedeno metodou hromadného startu a zaslouženě zvítězil Jan Týc ze SAMu 95. Druhé místo vybojoval, po nádherném souboji s vítězem, Pepa Ježek z našeho KHMM, třetí skončil Miroslav Valečka ze SAMu 95.

V CRC Atom potvrdil svoje letošní kvality Radek Loukota se svojí zcela autentickou Můrou. Zvítězil plným počtem vteřin a porazil Jirku Veinfurta. Na třetím místě skončil Jiří Findejs. V této kategorii členové KHMM tedy zcela dominovali. Celkem letěli čtyři soutěžící.

V kategorii Texaco se sešlo pět soutěžících, všechny modely byly v měřítku 1:1. Zaslouženě zvítězil František Brož ze SAMu 95. Plným počtem vteřin překvapivě porazil se svým Cloud Snooperem favorizovaného Jirku Veinfurta, který zapsal nulu za přistání mimo čtverec a tím sám vyřadil ze hry svého výkonného Airborna. Na třetím místě skončil Láďa Kulhavý s Falconem. Oba z KHMM.

V kategoriích OTMR-A jsem létal pouze já se svými modely Antares a Coronet. Obě kategorie OTMR jsou náročné, neb povinné použití dobového motoru, nebo jeho repliky, spolu s povinným plošným zatížením a předepsanou dobou chodu motoru prakticky neumožňují nalétnutí maxima bez aktivního vyhleddání termiky. Tím je soutěž velmi zajímavá, modely létají do výšky 100 – 150 m a jsou tedy velmi dobře viditelné. V Antaresu mi tentokráte trochu trucoval K-16 a tak i přes výhodu 35 sec. motoru byl Antares poražen malým Coronetem s motorem MVVS 2,5 D/1958, který smí běžet pouze 23 vteřin. Nevím, jestli v této kategorii byla někdy v ČR nějaká soutěž, ale na sletech KHMM se objevilo několik vhodných modelů. Měli bychom se více zúčastňovat SAM soutěží v těchto kategoriích, pokud budou někde vypisovány. Tyto modely nejvíce odpovídají našim představám o autentickém historickém modelu.

V kategorii OTMR-B, jsme spolu s Láďou Kulhavým, svedli „nelítostnou bitvu“ dvou shodných modelů a prakticky i motorů. Oba jsme letěli s modely Powerhouse s motory Anderson Spitfire .60 /já/ a Anderson Spitfire .65 /Láďa/. Z tohoto souboje jsem vyšel nakonec vítězně. Tuto kategorii se teprve učíme létat a rozhoduje položení modelu do zatáčky na konci stoupavé fáze letu. Pohled na tyto impozantní kabiňáky, jdoucí svižně za řvoucím motorem je opravdu nádherný. Jistě, nikdy nedosáhnou výkonnosti pylonových speciálů, ale pohled na klasický model, se vším co k modelům “zlaté éry“ patřilo, Vám vše vynahradí. Hluk motorů vyvolal po soutěži diskusi o tom, jak je to vlastně s možnými omezeními provozu těchto modelů z důvodu nadměrné hlučnosti. Protože vzniklá diskuse byla spíše náhodná a obsahovala řadu domněnek a spekulací, rozhodl jsem se tuto otázku objasnit studiem Sbírky zákonů. O výsledku budu informovat.

Za téměř ideálního modelářského počasí jsme v Plzni prožili jeden krásný modelářský den. Organizace podobné akce není nikdy dílem jednotlivce. Poděkování zaslouží všichni aktivní členové MK Plzeň – jižní sekce za pomoc s přípravou letiště, časoměřičské služby. Petrovi Flídrovi děkuji za zajištění občerstvení, firmě Hořejší model s.r.o. za zapůjčení letiště a sponzoring, firmě VN Dental za věcné ceny a Jirkovi Veinfurtovi rovněž za věnování ceny do soutěže. Zvláštní dík patří Ing. Karlu Kleinmondovi a mojí manželce Zdence za administrativní zajištění průběhu soutěže.

Na shledanou v příštím ročníku soutěže a dalších akcích našeho klubu v Plzni !