SKIPPER 1948 – zatím můj nejmenší historik

S koncem modelářské sezony každý z nás začíná přemýšlet, do čeho se pustí. Dny se krátí, černočerná tma klepe na dveře dříve a dříve a my se uchylujeme do svých dílen, obývacích pokojů a kuchyní našich manželek či přítelkyň s hromadou plánů v rukách. Někdo je studuje a říká si, co vše jednou postaví, další se rozhodnou pro rekonstrukce svých modelů a jejich modernizací. Další mají jasno. Prostudovali stavební plány a jsou plni odhodlání začít stavět nový model. Někteří jenom lelkují a říkají si, že mají splněno a na další modely je čas… Každý jsme nějaký. Někdo má rád vdolky, jiný zase holky. Já se přiznám, že mám rád obojí. V době uplynulých Vánočních svátků v přestávce mezi kaprem, vánočním cukrovím a slastným nicneděláním prohlížím stavební plány a rozhoduji se nad stavbou. Jsem rozhodnutý pro neotřelý, pokud možno malý a svým způsobem neznámý model. Následně se rozhoduji pro stavbu modelu Skipper konstruktéra Paula Plecana. Model vznikl v roce 1948 a byl ověnčen několika cenami. Rozpětí je třicet palců. V dobovém článku se píše, že tento model byl postaven v průběhu dvanácti hodin. Já jsem tak rychlý nebyl a ani jsem být nechtěl. Užíval jsem si stavby a bral jsem ji jako odpočinek .

Plán jsem měl již vytištěn z doby nedávno minulé a materiál je nenáročný. V podstatě samá balza, několik kousků překližky a bukových hranolků. Zbytek je každému jasně známý. Stavbu jsem započal ocasními plochami. Jsou z plné balzy síly tři milimetry a důkladně vybroušeny. Trupový nosník je balzový, zrovna tak, jako gondola trupu. Ta je zhotovena z několika vrstev balzy silné sedm milimetrů. Uvnitř odlehčeno, slepeno a připravena schránka pro akumulátor. Celé vybroušeno a na přední část je přilepena motorová přepážka z překližky silné tři milimetry. Motorové lože je tvořeno hranolky buku o průřezu 6×6 mm. Na jednom konci jsou utočeny na průměr pěti mm a následně zalepeny do připravených otvorů v motorové přepážce. Pylon křídla je zhotoven z několika přířezů balzy silné sedm milimetrů. Uvnitř jsou zabudovaná serva pro ovládání směrovky a výškovky a montážní otvor pro přijímač. Jako celek je přilepen do osazení v motorové gondole trupu. Vše je následně broušeno, broušeno, broušeno a vyhlazováno. Poté lakováno a dohlazeno. Po sesazení trupu, podvozku – ocelová struna 2,5mm a kola o průměru padesáti mm, jsou na trup přilepena kormidla a celek je dokončen. Následuje barevná kombinace a finální lak. Zbývá se pustit do stavby křídla. Tak připravuji profily, přířezy koncových oblouků, odtokovku a … Následně slepuji vše do konzistence proudnicového tvaru, vylepuji balzou centroplán křídla a nestačím se divit … Po následné kontrole jsem zjistil, že mám jiné vzepětí a hloubku křídla … Byť je rozdíl v jiných sférách akceptovatelný, tak v mém případě tomu tak není. Tak jsem drak křídla rozšlapal a zahodil …

Tak jsem se do toho pustil znovu. Postavil jsem správné křídlo se správným vzepětím a hloubkou…

Následuje vybroušení a vyhlazení. Následně nanáším dvě vrstvy lepícího laku, dohlazuji a připravuji díly Vliesu na potažení. To je otázkou dvou hodin. Tak nanáším tři vrstvy vypínacího laku a dvě vrstvy laku lesklého. Následuje barevná červenočerná kombinace a nalepení písmenek, které pro mne zhotovil Miloš Petrbok. Miloši – díky. A zase vrstva laku. Po dokonalém proschnutí osazuji motor MP-JET 0,6 diesel a veškeré další komponenty. Model je v podstatě před dokončením…

Následně jsem upozorněn na jednu podstatnou maličkost. Původní model konstruktéra Paula Plecana byl vybaven přechody mezi trupem a pylonem a mezi pylonem a křídlem. Na ty jsem v tom zápalu stavby nějak zapomněl… Co se s tím nechá dělat? Tuším, že asi nic! V pylonu jsou zabudovaná serva a nad nimi je schránka pro přijímač. Přechody se tam prostě nevejdou. Navíc je trup již nalakován syntetikou a znáte to, když chcete na syntetice něco měnit, lepit atd. Tak jsem se naštval a… Skippera jsem dal na „modelbazar“. Odložený model ležel v dílně, z „modelbazaru“ se po měsíci nikdo neozval …

Následně si říkám: no, to by v tom byl čert, aby tento můj nejmenší historik nelétal… Dávám se do toho. Opět jsem rozšlapal kus modelu – trup.

Postavím nový, postavím i nová a lehčí kormidla ocasních ploch. Původního Skippera jsem musel znatelně dovažovat. Tak začínám. Nový pylon, nová trupová gondola, nový nosník trupu a kormidla. Z původního jsem zachoval pouze podvozek a ocasní ploutvičku pod trupem. Následně si říkám, že do amerického modelu dám americký motor. Mám přeci McCOY .049 (0,8 ccm) diesel . Motor má ale vadný karter. Tak začínám brousit na E-BAY a za osmdesát babek dražím jiný, ale funkční motor. Následně ještě Jarda Pipek objevuje na stejném portálu náhradní karter tohoto motoru. Tedy jej kupuji také a nakonec budu mít tyto motory dva. Následně model dokončuji a zbývá osadit pouze ten motor, na který čekám, až dorazí z Nového Zélandu. Ano prodejce je právě odtamtud… Jenže, s tímto motorem nebudu moci létat kategorii MP-JET 0,6. Tak to opět přehodnocuji. McCOYe nechám do jiného projektu a do Skippera dávám opět motor MP-JET 0.6 diesel.

Nikdy bych nevěřil, že se s tímto mrňousem, tak navztekám. V podstatě jsem jej postavil dvakrát. Řeklo by se malý, jednoduchý, nic na tom není. Ale je. Je to práce a přemýšlení.

Toliko jsem si sepsal zhruba před rokem, kdy byl model připraven na zálet. Ten se uskutečnil jednoho jarního dne k mojí naprosté spokojenosti. Motor MP-JET si slastně vrčel a s modelem jsem uskutečnil několik desítek letů. Nakonec jsem se rozhodl pro změnu a tak, jak jsem v úvodu uvažoval, tak se také stalo. Skipper dostal na čumák motor McCOY .049. První lety, vlastně znovuzalétnutí proběhlo na podzimní akci u Karla Slupského. No, zálet… prostě natočit motor a model vypustit. S tímto motorem je Skipper více brutálnější a jde svižně k oblakům. Nakonec má přeci v čumáku McCOYe…

Historikům třikrát zdar !!!