Antares – stavba, I. část

Když jsem si na těchto stránkách přečetl, že příští rok se chystá monotypový slet, kde hlavní hvězdou má být Antares udělalo mi to velkou radost, a to nejenom proto, že se jedná o krásný a výkonný model, ale i proto, že se před nedávnou dobou začal u mě v dílně jeden rodit. Dá se snadno předpokládat, že účast na tomto sletu bude hojná a že se plány Antaresů již postupně zabydlují na našich pracovních deskách. Protože mám již určitý náskok, dovoluji si zveřejnit a popsat několik detailů či postřehů ze stavby a případně tak přispět všem stavitelům v jejich úsilí.

Zároveň budu rád, pokud se podobných příspěvků sejde víc od všech ochotných podělit se s námi o různé „finty“ a vychytávky.

Nebude se rozhodně jednat o klasický stavební denník, spíše o soubor poznámek a řešení některých konstrukčních uzlů a detailů.

1) motorová přepážka: všem vřele doporučuji udělat motorovou přepážku odnímací tak, jak jsem to odkoukal, od pánů Pipka a Slupského. Je to jednoduché a má to spoustu výhod. Především odpadá potřeba rozměrných dvířek v trupu. Sundaná přepážka zpřístupní prostor, do kterého lze snadno vložit přijímač, baterku či zapalování a to do optimálního místa. Nezapomínejte totiž, že předek trupu je velmi krátký a před těžiště je nutno dostat potřebnou hmotu. Další výhodou může být i to, že pokud, máte víc motorů, pak výměna je dílem okamžiku.

2) Podvozek: klasika, dva dráty, naohýbat a spájet. Využil jsem dělené motorové přepážky a vypiloval do ní a první přepážky trupu drážku, do které je, společně s přepážkou, uchycen i předek podvozku. Kromě hmotnostní úspory je to řešení absolutně autentické, neb podle plánu se měly otvory k podvozku dělat přímo do první přepážky. Rovněž doufám, že svěrná síla udrží poloviny podvozku na místě a nebude nutno přidávat různé gumičky apod., ale to uvidíme…

3) Pylon trupu: zde doporučuji drobnou odchylku. Dle plánu se mají bočnice pylonu sestavit ze dvou dílů s léty balzy rovnoběžně s osou trupu. Toto jsem respektoval u svého Superantaresu, který má pylon úplně stejný a i když pevnost vyhoví, přeci jen jsem měl jisté výhrady k tuhosti celku. U Antaresu jsem bočnice položil tak, aby léta běžela rovnoběžně s náběžnou hranou pylonu. Tuhost je nepoměrně vyšší a rovněž se pylon snáze obrábí do konečného tvaru. Myslím si také, že se pak dá použít i lehčí balza…

4) Sedlo křídla: doporučuji dodržet konstrukci tak jak je na výkrese tj. dlabanou z příslušně velkého špalíku balzy. Není to kupodivu ani příliš pracné a modelu to dodá „šmrnc“. Postup je jednoduchý a kdo někdy dlabal vrtuli, bude okamžitě doma, špalík orýsovat, pak ořezat a vydlabat dle rysek. Co je k výrobě určitě třeba je duté dláto (pokud nejste mechanizováni…). Bez něj si výrobu rádiusů neumím dost dobře představit.

5) Trup: šablona, šablona, šablona. Jestli chcete rovný trup a nejste šikovní jako někteří jiní borci zde, pak šablona je to pravé řešení. Mě vyhověla zmenšená verze té, popisované P. Knobem. U trupu jsem se od výkresu materiálově odchýlil a to u přepážek. Nedokázal jsem totiž za pomocí překližkových přepážek vyrobit trup, který by mě esteticky uspokojoval, Přepážky se mi různě kroutily, posouvaly, prohýbaly a tak jsem si po několika neúspěšných pokusech musel přiznat hořkou pravdu o vlastní nešikovnosti a přepážky udělat z balzy. Rozměry samozřejmě sedí přesně. Pak už byla stavba v přípravku rychlá a jednoduchá. K přepážkám ještě dvě poznámky – protože mně dostupný plán se za ty roky kopírování poněkud rozměrově znepřesnil, překreslil jsem proto trup v cadu a nakreslil si k němu padnoucí přepážky. Pokud má kdokoliv zájem můžu tento jednoduchý výkres trupu a přepážek v pdf-ku poslat. A druhá věc – mohu okamžitě darovat překližkové přepážky na celý trup.

6) Ovládání vodorovné ocasní plochy: Samozřejmě plovoucí, uspořádání si o to přímo říká. Od konstrukcí již zmíněných pánů jsem se odchýlil a celou výškovku zavěsil na jednu páku s bodem otáčení u předního nosníku. Páka je vyrobena z oboustranného kuprextitu, ke kterému jsou připájeny mosazné trubičky jako ložisko a držák spojovacího drátu. Nevím, jestli je to řešení lepší či horší než jiná používaná, ale jsem na to zvyklý a navíc by toto umístění osy otáčení mělo být výhodnější z hlediska možného třepetání ocasních ploch a zatížení serva, i když při našich rychlostech….

7) Ocasní plochy: hmotnost je klíčovým slovem a šetřete s ní, kde se dá. Pokud se týká náběžné hrany pak je konstrukce, jak jsem odpozoroval a u Superantaresu i intuitivně použil, mírně upravována. Místo balzy tl.4 použijte pětku a zářezy v žebrech upravíte tak že odříznete dolní „cancour“. Při stavbě pak leží náběžka na desce a kromě stavby toto řešení usnadňuje i potahování. Náběžná hrana laminovaná ze dvou pásků v šabloně, odtokovka lepená ze segmentů, tak jak popisuje plán. Pro spojovací dráty jsou přímo na nosnících balsové domečky a v nich vlepené hliníkové tenkostěnné trubičky.

8) Instalace RC vybavení: serva jsou uložena pod šroubovacími dvířky, která jsem říznul ze 4-ky překližky tak, aby imitovaly výztuhu trupu. Přijímač je uložen na přepážce č. 2 pomocí suchého zipu a k vedení antény jsem použil lehkou trubičku umotanou z hedvábí syceného lakem vedenou skrz provrtané přepážky. Majitelé jiných přijímačů samozřejmě pořeší dle svých potřeb např. dvě trubičky z lanovodů či brčka pro dvojité antény atd., nicméně doporučuji na to myslet včas. Baterku cpu u těchto strojů vždy co nejvíc dopředu a bude proto uchycená na odnímací motorové přepážce, opět přes suchý zip. Zbytek je jednoduchý – vypínač, a rovněž na bok trupu instaluji vhodný nabíjecí konektor, aby nebylo nutné při nabíjení cokoliv rozdělávat.

To je prozatím vše. V brzké době připojím podobné info týkající se křídla a motorové zástavby. Poté dojde na potah modelu, dokončení a kýžený zálet. Bude to ještě chvilku trvat …