Přelet modelu přes Vltavu v roce 1924

Ve 20. létech minulého století, po skončení I. světové války, prodělávalo letectví ve světě i u nás mohutný rozmach, výkony letadel a jejich spolehlivost se neustále zvyšovaly a tak nastávala éra pozoruhodných rekordních letů a dálkových přeletů. Tento trend tehdy samozřejmě pronikl i do leteckého modelářství, dokladem toho byl i jeden zajímavý pokus, o kterém vyšel vzpomínkový článek v časopise LETECKÝ MODELÁŘ č. 6/1958 s titulkem „PŘELETĚL – SLÁVA !“.

Psalo se v něm tehdy o pozoruhodném přeletu modelu na gumu přes Vltavu v Praze, který uskutečnil model Jaroslava Vyskočila na základě sázky s jeho přítelem Jaroslavem Piskáčkem. Let přes řeku Vltavu v trvání asi 50 vteřin se odehrál poblíž tehdejšího řetězového „Štefánikova mostu“, který dříve stál na místě dnešního betonového mostu postaveného v letech 1948 – 1951, nazvaného v době svého vzniku „Švermův most“, v roce 1997 zase přejmenovaného zpět na Štefánikův…

Model po zdařilém přeletu skončil na druhé straně řeky nárazem do dveří nějakého domu. Poté byl prý ale konstruktérem zase opraven a dále létal. Nejzajímavější na této zprávě ale byl pravděpodobný rok uskutečnění přeletu – ten se měl dle autora („lk“) toho článku v Leteckém modeláři odehrát v roce 1930, možná 1931! U článku byly tehdy také dvě velmi staré dokumentární fotografie, na jedné byl model na gumu, který přelet uskutečnil, na druhé byl model letící ve výšce poblíž řetězového mostu.

Obr.1

Model na gumu Jaroslava Vyskočila, který po sázce mezi konstruktérem modelu a Jaroslavem Piskáčkem přeletěl v roce 1924 přes Vltavu v Praze. Model měl rozpětí 800 mm, vážil 120 gramů a poháněl jej svazek z 30 gumových nití o celkovém průřezu 42 mm2.

Obr.2

Model letí přes Vltavu poblíž původního řetězového Štefánikova mostu (postaven v letech 1865 -1868), na jehož místě byl v letech 1948 – 51 postaven betonový „Švermův most“, který byl v roce 1997 přejmenován zpět na „Štefánikův most“ (spojuje ústí Letenského tunelu s Revoluční třídou).       Ten článek jsem tehdy četl jako mladý kluk (bylo mi 14 let) a protože jsem v té době již několik let stavěl modely na gumu, tak mně velice zaujal i když jsem tenkrát o historických modelech neměl ještě ani potuchy – k těm jsem se dostal až o dalších 20 let později, když jsem si v roce 1978 postavil svoji první repliku českého historického motorového modelu SATYR…

Vzpomínku na tento článek a fotografie v časopise LETECKÝ MODELÁŘ č.6/1958 mi nedávno nečekaně oživila náhoda, neboť můj přítel Béba (Bedřich) Grund, náš modelářský pamětník, který se letos dožívá 87 let (nar. 13.5.1924), našel totiž doma několik vzácných originálních negativů na skleněných deskách (!!!) formátu 9×12 cm, a mezi nimi byly i negativy dvou výše zmíněných snímků, které tu zajímavou akci fotograficky dokumentují! Béba mi skleněné desky laskavě zapůjčil, já jsem je naskenoval, převedl do „pozitivů“ a dnes je spolu s dalšími uveřejňujeme jako krásnou vzpomínku na naše průkopnická modelářská léta!

Při psaní tohoto článku jsem ale narazil na jednu otázku a to ve kterém roce se přelet skutečně odehrál ??? Letopočet 1930 – 31 uvedený v článku v Leteckém modeláři z roku 1958 totiž nesouhlasí s údaji Béby Grunda, který se s oběma aktéry této akce osobně dobře znal a negativy dostal kdysi přímo od jejich autora, Jaroslava Piskáčka. A protože je Béba pečlivý „archivář“, tak má u skleněných negativů vlastnoručně napsanou poznámku „Foto Jarka Piskáček – červen 1924“ ! Dnes již těžko budeme zjišťovat skutečné datum tohoto jedinečného přeletu, možná by to mohl posoudit podle snímku modelu nějaký skutečný znalec našich historických modelů na gumu, tím já ale nejsem, neboť se specializuji jen na modely se spalovacími motory, tedy na dobu „poněkud mladší“. Věřím ale, že Bébův údaj je pravdivý, že to v roce 1924 opravdu být mohlo, neboť jsem v časopise LETEC ze září roku 1927 našel mimo jiné i stejnou fotografii toho „rekordního“ modelu…

Obr.3

Létání s modely ve 20. letech minulého století přihlíželo vždy mnoho diváků. V Praze se tehdy létalo hlavně na Letenské pláni a na Invalidovně.

Obr.4

Modelářských akcí se tehdy s oblibou zúčastňovaly i známé osobnosti pracující v oblasti „velkého letectví“ – pán v klobouku uprostřed vlevo je ing. Miroslav Hajn, známý letecký konstruktér firmy AVIA, druhý pán v klobouku (uprostřed vpravo) s knírkem je ing. Ferdinand Němec (v leteckých kruzích známý jako „Ferdyš“), později předseda sportovní komise ARČS.