Legendární Dick McCOY a jeho spalovací motory
Začnu trochu ze široka.
Již od svého mládí toužím po motoru McCOY. Byl pro mne vždy synonymem výkonu a spolehlivosti. Používán byl hlavně v rychlostních modelech. Já ale chci motor benzínový. Tak pátrám a sleduji net. Shodou náhod, štěstí a vyšší moci, za pomoci Jardy Pipka získávám z USA motor McCOY .19. Nádherný motor. Jarda jej podrobil náročným provozním testům. Zajímavostí je systém přerušovace zapalování, který v mnohém připomíná systém motoru OHLSSON.
Když mám doma již tento motor, tak začínám prřmýšlet a … Byla nulačtyricetdevítka, nuladevítka, devatenáctka, pětatřicítka, pětačtyřicítka …, ale také šedesátka McCOY benzínová. Tak ten chci. Nakonec by mohl pohánět model FALCON, který chystám na sezonu. Opet bloudím na americkém E-BAY a dražím motor McCOY .60 – RED HEAD. Prostě se sen stal skutečností. Motor je doručen Jardovi a ten ho po spolupráci s p. Rybákem připravuje na vyzkoušení. Následneěsi jej přebírám a čekám na počasí a odvahu … Motor je, ale opravdový skvost, jsem moc rád, že ho mám ve své sbírce.
Pomalu se sešel rok s rokem, já jsem mezitím získal detonační motor McCOY .49 a další cenné zkušenosti. Bohužel tento malý detoňáček byl k nepoužití, protože měl vadný karter. Tak jsem jej zatím uložil do svojí sbírky jako nefunkční vzorek a motor čekal na své zprovoznění. Postupem času jsem získal náhradní klikovou skřín, a tak se povedlo sestavit funkční motor. Ale ani ten se u mne dlouho neohřál a byl vyměněn za jiný do sbírky. Přesto jsem si jej časem pořídil opět a v současnosti motor McCOY.49 pohání model Skipper. Vracím se k benzínové šedesátce a začínám přemýšlet o jejím zprovoznění, jako alternativu do modelu Falcon. Je podzim a já se upírám k vyzkoušení motoru McCOY .60 RED HEAD.
Motor McCOY.60 má ocelovou vložku válce, píst je z hliníkové slitiny a je opatřen dvěma tesnícími kroužky. Kliková hřídel je uložena ve dvou valivých ložiscích, zapalování je jiskřivou svíčkou. Jedná se o dvoudobý jednoválec. Sání je řízeno kotoučovým šoupátkem a motor má příčné vyplachování. Vrtání je 23,9 mm a zdvih je 22,2 mm. Hmotnost motoru je bez indukční zapalovací cívky asi 450 gramů. Motor McCOY.60 ve verzi se zapalování žhavící svíčkou měl dle použité vrtule a paliva výkon 0,97 kW, při 17000 otáčkách za minutu. Tyto motory byly hned po motorech Dooling nejvýkonnějšími motory na trhu.
Následně zjištuji, že ten můj motor má v hlavě stržený závit pro svíčku … Pokouším se zhotovit do hlavy vložku pro větší svíčku Champion. Bohužel se tato operace moc nepovedla, hlava netěsní a je víceméně ztracená … Proto se pokouším sehnat jinou hlavu. Oslovuji pana Chvátala a pana Linku. Bohužel nikdo z nich o hlavě neví. Následně chci objednat novou hlavu (repliku) přímo v USA. Cena by se pohybovala kolem padesáti dolarů. Bohužel se mě nedaří se spojit s tímto výrobcem…
Tak se budu muset porozhlédnout po nějakém jiném řešení tohoto problému. Nyní si Vám všem dovolím napsat něco ze života výrobce motoru McCOY. Podotýkám, že tyto informace nejsou z mojí hlavy – nejsem všeuměl a všeznalec. Čerpal jsem pochopitelně ze stránek internetu…
Dick McCOY
9.6. 1907 – 30.12. 2005
Dick McCOY byl jedním z prvních průkopníků a konstruktérů modelářských spalovacích motorů. Jeho zájem se specielně ubíral k rychlostním modelům automobilů a, proto se snažil prizpůsobit tehdejší letecké motory pro toto použití. Původně používal pro tyto modely motory z tehdejší nabídky, mimo jiné i motory Ohlsson.19. Nicméně se časem rozhodl jít svoji vlastní cestou a pustil se do vlastní konstrukční práce. Časem dokázal Dick dostat ze svých motoru technické maximum a jeho motory byly používány nejen v modelech automobilů, ale i v modelech leteckých a dokázaly překonat mnohé do té doby platné rychlostní rekordy. Dick dokázal vyrobit zhruba třicetpět různých modifikací svých motorů, než se rozhodl svoji firmu v roce 1945 prodat spolčcnosti Duro-Matic Products Co v Culver City. Nadále pracoval jako konstruktér a vyvíjel svoje motory a príslušenství,
Firma se v roce 1956 přestěhovala do města Testors a Dick stále pracoval ve vývoji motorů. Jeho tlumiče byly považovány za nejtišší. Dodnes se například vyrábějí jeho patentované žhavící svíčky…
Na snímku je vlevo Dick McCOY s svým motorem a Ray Snow návrhář a výrobce motoru Hornet Motors. Fotografie je z února roku 1947.
Dick McCOY se narodil v Indianě 9. června roku 1907. Když mu bylo 11 let, tak se jeho rodina přestěhovala do města Walnutz v Californii do domu bez elektřiny a vnitřní toalety. Jeho otec se staral o dvacet akrů pomerančovníků a 15 akrů orešáku za 75 dolarů měsíčně, k tomu všemu se také staral o dům. Následovalo další stěhování do města Pomona, kde v roce 1925 maturoval na střední škole. Následně Dick jezdil s autobusem, pracoval u benzínové pumpy a opět jezdil s autobusem.
19. června roku 1929 se Dick oženil se svojí manželkou Fern. V roce 1932 se jim narodila dcera Doris, v roce 1935 syn Carl a v roce 1937 syn Harold. Dickova manželka zemřela v roce 1992. Byli spolu 63 let …
Dick vystřídal bezpočet zaměstnání, než začal vyrábět svoje známé motory. Mimo jiné pracoval na soustruhu a vyráběl součástky pro ropné vrty, během války se aktivně zapojil do válečného programu a dělal učitele pro muže a ženy ve strojírenství, jež vyráběli součásti válečného materiálu. Právě během této doby začal Dick projektovat a stavět motory do závodních modelů aut. V roce 1942 měl vlastní navržený motor a model jeho automobilu a dosáhl mnoha rekordů ve čtvrtmílovém, půlmílovém a mílovém národním závodě. Tento se konal v červenci roku 1942 v Detroitu. Kolem roku 1945 Dick podepisuje smlouvu s panem Fredem Schottem z firmou Duro-Matic v Hollywoodu, a prodává mu své know – how. Tak aby tato firma vyráběla Dickovy motory a závodní modely aut, včetně příslušenství i nadále.
Dick nadále pracoval pro tuto společnost, vyvíjel motory a příslušenství. Stal se držitelem šestnácti patentů.
V roce 1953 zakládají Dickovo synové malou rodinnou firmu. Prodávají pod jménem C&H Products a věnují se výrobě dílů pro letecký průmysl. Například součásti podvozku pro dopravní letadlo DC-10. Po odchodu do důchodu se Dick zapojil do práce ve firmě svých synů a v roce 1964 začali vyrábět další motory, příslušenství a žhavící svíčky…
V tuto dobu měla firma osm zaměstnanců, a začínala se rozvíjet …
V roce 1972 rozšiřují firmu. Kupují další budovy a stěhují se do jedné z nich. Produkují nadále motory a příslušenství k nim.
Roku 1983 firma prodává divizi výroby součástí pro dopravní letadla a nadále se soustředí na výrobu motorů, modelů a žhavících svíček. Stávají se jedním z největších výrobců žhavících svíček na světě …
Fotka Dicka McCOYe z 24. ledna 1993. Predstavuje puvodní model automobilu INVADER z roku 1948.
Dickovo původní závodní vozy z roku 1946 a 1947. Karoserie byly zhotoveny z hořčíku .
Dick se svojí ženou Fern a jejich Mustangem se kterým se často objevovali na srazech těchto automobilů.
Jeden z prvních motorů vyráběných firmou Duro-Matic Products Co. Motor z roku 1945, zapalování jiskřivou svíčkou.
Dieselový McCOY.49 z roku 1954, včetně palivové nádrže. Červeně eloxovaný válec. Tyto motory byly vyráběny i ve verzi zapalování se žhavící svíčkou.
McCOY.19. Žhavící motor z roku 1971. Motor byl nově navržen a byl jedním z posledních motorů Dicka McCOYe.
Motory zde uvedené jsou jedněmi z mála variant, které Dick McCOY v průběhu let vyráběl. V závislosti na použití se tyto motory lišily v mnoha specifikacích. Existuje až 100 různých variant těchto motorů …
Tak, toliko zpátky do historie…
Jak jsem již napsal, tak nemám hlavu (pro motor). Následuje čilá mailová komunikace s Jardou Pipkem. Jarda mne dává kontakt na pana Krátkého z Dolního Újezdu. Znají se spolu spoustu let a prý se jedná o vynikajícího řemeslníka, znalce a výrobce spalovacích motorů. Následně je p. Krátkému odeslán motor a já s ním telefonicky vyřizuji technické podrobnosti.
Dozvídám se, že nemá cenu stávající hlavu jakkoliv opravovat a, že je lepší hlavu vyrobit novou. Prý je to pro něho výzva a pokus o zdolání této technické záležitosti. Kdo z Vás tuto hlavu někdy v minulosti viděl na vlastní oči, tak jistě ví, o čem hovořím. Protože píst tohoto motoru má reflektor, tak je součástí hlavy jeho „protikus“. Nevím, jak to mám přesně odborne nazvat. Prostě na výrobu velice složitá a ošemetná věc. Dále je mě nabídnuto, zdali chci také hlavu červeně naeloxovat! Nevěřím vlastním uším. Samozřejmě, že chci. Vždyť je to McCOY.60 – RED HEAD.
Zhruba po jednom týdnu, mě pan Krátký telefonoval, a, že jsem pozapomněl poslat také palivovou jehlu. Hlava je před dokončením a připravuje se vyzkoušení motoru. Proto urychleně odesílám jehlu v doporučeném dopisu. Po několika dnech – je pátek večer a pan Krátký volá a říká mě, že je hotovo. Abych byl presný. Hlava je vyrobena, motor je sesazen a vyzkoušen! Probíráme podrobnosti a já se ptám na cenu opravy. Po vyslovení částky jsem nějak zkoprněl a raději jsem se zeptal ještě jednou. Pan Krátký si řekl o 700 peněz!!! Ano. Vidíte dobře. 700 peněz za premýšlení, jak hlavu vyrobit, připravit nástroje a materiál, vlastní výrobu, eloxování a vyzkoušení motoru. Stále tomu nějak nemohu uvěřit. Následně odesílám vyšší finanční obnos, než byl vysloven, protože takováto práce se musí ocenit.
V následujícím týdnu si vyzvedávám na prepážce pošty balíček s motorem. Nemohu se dočkat, až jej rozbalím. Pospíchám domů a hned jdu rozbalovat. Následuje další šok! Dokonalé, řemeslné zpracování a ten elox. No to se musí vidět, prátelé. Hluboce smekám před šikovností a fortelem pana Krátkého. Myslím si, že hlava, kterou jsem chtěl objednat v USA by nedosahovala této kvality a červeného lesku. Tak, teda ješte jednou smekám.
Telefonuji panu Krátkému a děkuji za perfektní práci. Říká, že si jenom ověřil, že i takováto věc je zvládnutelná. Dozvídám se ješte několik podrobností a kdybych, prý v budoucnu něco potřeboval, tak se mám ozvat. V balíčku je též dopis, ve kterém je doslova napsáno následující.
Cituji:
Vážený pane Kulhavý,
Srdečně Vás zdravím a posílám opravený motor. Ten jsem zkoušel a běžel na metylové palivo. Zdá se mi však, že není ještě dostatečně zaběhnutý. Dost se zahříval. Dopřejte mu více oleje. Pod hlavou jsou dvě hliníkové podložky 0,3mm. Dle potřeby si upravte kompresní poměr. Motor má nezvykle umístěnou trysku u stěny difuzoru. Kdyby bylo potřeba, dala by se udělat na střed – maličkost. Myslím si, že má motor větší předstih a menší se již nedá nastavit. Vyzkoušejte si to. Třeba to tak má být. Jaká je nejvhodnější vrtule pro tento motor, jistě zjistíte již sám. Rovněž tak palivo. Jehlu jsem musel dosti otevřít …
S pozdravem, Krátký Jan
Následně motor připravuji do motorového lože, montáž elektroinstalace a zdroje zapalování. Osazuji dřevěnou vrtuli o rozměru 12,5/6. Je to upravená pelikánka, původní rozměr byl 14/6. Tak počkám na sobotu a budeme zkoušet. Teším se.
Je sobotní dopoledne. Motor je připraven do mého zahradního zkušebního stojanu. Tankuji palivo (metyl s ricinem 75/25). Nasávám palivo do karburace a pár kapek dávám motorunad píst. Protočím a zapínám zapalování – KONTAKT! Znovu lehce protáčím a cítím to známé škubnutí při vznícení pohonné směsi. Beru si na pomoc startér (nejak nemám dost odvahy …) a roztáčím motor. McCOY okamžitě chytá a běží! Dolaďuji palivovou jehlu a předstih. Motor jede jako drak a ten zvuk. No to je prostě pohádka. Beru si otáčkoměr a jsem zvědav na výsledek – 9870 otáček. Tak to koukám, jako malej tydýt. Ten den jsem vyběhl nekolik nádrží a radoval jsem se z dalšího krásného a funkčního motoru.
Motor je tedy vyzkoušen a připraven na zástavbu do modelu. Jak jsem již řekl, tak bude alternovat s detonační desítkou od MVVS v modelu Falcon. Motor pasuje do předku modelu s minimální úpravou původního motorového lože. Vlastně se jedná o převrtání upevňovacích otvorů, montáž zapalování a zdroje a vypínače zapalování. Máme před sebou zimní období, tak mám o zábavu postaráno …
Co říci závěrem: opět jsem se přesvědčil o tom, že je mezi námi spousta šikovných a ochotných lidí, kteří dokáží udělat takřka nemožné. Ješte jednou tímto DĚKUJI panu Krátkému za opravu motoru a Jardovi Pipkovi za to, že mě dal na tohoto člověka kontakt.
Historikům třikrát zdar !!!