Jak dál? Klub, anebo SAM?

Do léta 2011 se modeláři stavějící věrné repliky historických leteckých modelů seskupovali kolem SAMu 122. I já, ač jsem členem našich SAMů, jsem se stal jedním z prvních příznivců, stejně jako řada z vás. Směr, kterým se SAM 122 ubíral, byl sympatický všem, kteří mají rádi autentickou historickou modelařinu. Klub měl jednoduché zásady pro stavbu modelů, jasné a přesné požadavky na stavební dokumentaci a přehledná pravidla pro povolené úpravy pro RC modifikace. Pravidla byla navíc dostatečně tolerantní k použití neautentických motorů. Tři roky činnosti tohoto klubu prokázaly, že je dosti zájemců o stavbu a provozování náročných, autentických replik historických leteckých modelů. Není bez zajímavosti, že tito stavitelé skutečných historických modelů většinou nejsou členy žádného SAM klubu. Na sletech a společných akcích jsme společně prožili mnoho krásných chvil proložených vůní paliva a zvukem spalovacích motorů. Realizovali se i větroňáři.

Vývoj v klubu v srpnu 2011 však prokázal i jinou zkušenost: Základní ideály přitahují, ale lpění na fundamentálních detailech odradilo většinu členů a příznivců. Není bez zajímavosti, že to byli právě ti nejvíce aktivní, létající a organizačně schopní. Stalo se bohužel to, co jsem předpověděl ve svém dopise prezidentovi SAMu 122. I tak jsme všichni společně odvedli velký kus práce na poli autentické historické modelařiny.

Se SAMem 122, se kterým jsme se zpočátku ztotožnili, jsme prožili tři krásné modelářské roky plné neokoukaných historických modelů, jinde zřídka vídaných. Díky snaze prezidenta o návrat k původním hodnotám a ideálům, se kterými byly v polovině šedesátých let SAM kluby zakládány, se SAM 122 stal klubem, v dnešní době, zcela vyjímečným mezi ostatními SAMy. Všechny nás spojovala snaha o „návrat ke kořenům“.

Pro tyto své zásady a přístupy k historické modelařině jsme se občas stávali terčem ironických poznámek členů ostatních SAMů, kteří takzvaně sledují „trendy doby“a přijali za svá tzv.“Evropská pravidla pro provozování a stavbu historických leteckých modelů“. Úmyslně píši v uvozovkách, neb mám podezření, že většina dnešních členů SAMů vůbec neví, proč tyto kluby vnikly a jaké měly ideály. Obávám se, že dnes to neví ani mnozí členové vedení SAMů, u nás a jinde v Evropě a pravděpodobně ani v SAMech amerických modelářů. Zakladatelé byli zkrátka převálcováni „nositeli nových trendů“. Bohužel i já jsem, v určitém období, přispěl svými třemi elektrami.

Osobně jsem dlouholetým členem SAMu 78. Mám před sebou nulté číslo Zpravodaje tohoto klubu. S nostalgií si přečítám seznam prvních členů. Mnozí již, bohužel, nejsou mezi námi. Volně ocituji několik zásad, podle kterých se členové řídili v lednu 1991:

Ze stavebních předpisů:

• Model musí být postaven ve stejné velikosti, tvarové shodnosti jako jeho vzor včetně profilů.
• Nedosažitelné materiály lze nahradit.
• Rádiem lze ovládat výškovku a směrovku.
• RC úprava nesmí narušit obrys kormidel.Další detaily nejsou podstatné, až na jeden:
• Pro ověření identity modelu předloží soutěžící původní plánek /kopii/,nebo alespoň 3 pohledový plánek ne menší, než 200 mm rozpětí křídla s potřebnou specifikací /motor, materiál, profily/. Později byl tento bod nahrazen pravidlem o nutné publikaci modelu do konce rozhodného období a to platí dosud.

Za zcela mimořádnou pozornost však stojí následující, mnou volně citovaná poznámka:“Dnes víme mnohem více než před 40 lety a nebyl by žádný problém řadu modelů vylepšit. To bychom však narušili ten NEJZÁKLADNĚJŠÍ princip historických modelů a znevážili celé hnutí SAM!!!

Až mě z pravdivosti, této 21 let staré věty, mrazí!!! Právě, toto se totiž stalo! Stalo se tak ve většině mě známých SAMů, včetně SAMů amerických. Osobně znám pouze dva SAMy, kde ctí původní zásady dosud: SAM 1066 a SAM 122. Ostatní současnou degradaci původních ideálů buď vůbec nevnímají, nebo hovoří o „jasných trendech vývoje, kterým se nelze bránit“. Nutno podotknout, že tato degradace ideálů postihuje RC kategorie. U volných modelů zůstaly původní zásady zachovány, naštěstí, dodnes. Volňáskáři, díky!

Co je příčinou tohoto úpadku ideálů? Příčin bude mnoho, obecných i těch specificky modelářských. K těm obecným bezesporu patří úpadek morálky a konzervativních hodnot ve společnosti obecně. Z těch specifických příčin mne napadá na prvním místě: Nepochopení smyslu existence SAM klubů, neukojené soutěžní ambice „rychlokvašných takyhistoriků“ a samozřejmě přirozené lidské vlastnosti t.j.lenivost a pohodlnost, kterým lze jen velmi obtížně čelit.

Praktickým výstupem výše uvedených skutečností bylo vytvoření tzv.“ RC Evropských soutěžních a stavebních pravidel“, kde jsou v řadě kategorií akumulovány výše uvedené chyby a tím jsou oficielně degradovány nejzákladnější principy fungování a smyslu existence SAMů. Kdo je pod pravidly podepsán si všichni mohou přečíst.

V mých očích se kluby SAM, stavějící a létající podle těchto pravidel, degradují na úroveň jakýchsi obyčejných „leteckomodelářských retroklubů“. Je to samozřejmě jedna z forem leteckomodelářské činnosti, ale naplňuje původní ideály SAMu??? Obávám se, že nikoliv!!!

V čem hlavní nešvary spočívají? Je to především libovolné měřítko stavby. Vznikají tak modely, které v minulosti v uvedené velikosti nikdy nelétaly!! Některé, SAMy jdou přitom ještě dál a povolují stavbu modelu v libovolném měřítku, na základě zachování pouhého obrysu modelu. Dochází tak již k úplným konstrukčním změnám v počtu žeber křídla, přepážek trupu, počtu nosníků a podobně. Mnozí nedodrží ani profil. Se scalingem nemá takový model nic společného a se svým vzorem také nic. Mnozí skrytě používají uhlík, což vyvolává smích hlavně při havárii modelu. Samozřejmě takový model hovoří především o charakteru „tvůrce“. Dalším velkým nešvarem, zejména Českých SAMů, je používání nedostatečně doložených předloh, tedy obcházení pravidla o publikaci v rozhodném období. Snaha o legalizaci nikdy nepublikovaných modelů Mirka Pospíšila je sice z nacionálně-šovinistického hlediska chvályhodná, ale jeho modely prostě nikdy v SAMu neměly co dělat, neb prostě nebyly nikde publikovány. Stejně na tom je jistě mnoho dalších modelů po celém světě. Jaká je autenticita těchto plánů, když je nelze věrohodně doložit v měřítku 1:1?? Tyto modely jsou často navíc modifikovány, změnou měřítka, uhlík se už ani neskrývá, podvozky neexistují a Rytmus se staví jako “ historický elektromotorový “ model, dokonce publikovaný ve Zpravodaji SAMu. Účast modelů Vega 7 na tzv. ME ukazuje všem, že pravidla se v Čechách a na Slovensku dodržovat nemusí. Svědčí to i o nekolegialitě jejich majitelů vůči těm, kdo pravidla dodržují a na druhé straně o neschopnosti pořadatelů.. Toto „ohybání “ historie a dobrovolně přijatých pravidel, považuji osobně za vůbec největší nešvar v SAM klubech. Díky překreslování a úpravám modelů ve změněných měřítcích se zase můžeme dočíst, že konstruktérem modelu President je Zdeněk Raška. Taky historik, který na soutěži létal, ani neví, kdo model původně konstruoval. Kladu si otázku, zda za této situace mají kluby SAM ještě nějaký smysl? Vždyť tato náplň činnosti je běžná letecká modelařina, svým charakterem typická pro činnost běžného LMK ?!

Všechny výše uvedené skutečnosti jsem si znovu uvědomil při rozesílání pozvánek na náš slet historických modelů v měřítku 1:1 v Plzni. Přišla mi přibližně následující odpověď: „Nemohu přijet, protože stavím modely podle pravidel SAMu XY. Podle Tvých pravidel žádný historický model nemám“. Při čtení této odpovědi jsem si v plné nahotě uvědomil absurditu situace a moje odpověď zněla přibližně následovně:“Já stavím historické modely podle původních a doložitelných podkladů. Pravidla v tom nehrají žádnou roli. Na počátku musí být věrohodná replika a teprve potom mě zajímají soutěžní pravidla. Rozdíl mezi modely bude způsoben tím, že většina členů našeho seskupení není členem žádného SAMu, a proto staví OBYČEJNÉ HISTORICKÉ MODELY „.

Přátelé, až dosud jsme v našem seskupení kolem SAMu 122 stavěli historické repliky podle dávných ideálů, se kterými byly zakládány v polovině šedesátých let první kluby historických modelů a motorů. Jako jedni z mála dodržujeme tyto zásady dobrovolně a vědomě dodnes a aplikujeme odkaz našich předchůdců do svých replik leteckých modelů. I bez fundamentálních detailů jsou naše modely dostatečně věrohodné, dokumentující vývoj leteckého modelářství. Naše jednoduché zásady jsou dostatečně přehledné a jasné. Našim modelům nic nebrání ani v účasti na soutěžích pořádaných kluby SAM, kde řada našich replik v měřítku 1:1 bude plnohodnotným soupeřem zvětšovaným a zmenšovaným „retromodelům“. Účast na těchto akcích je dobrou propagací našich zásad a postojů k historickým modelům. Na akcích našeho seskupení si potom můžeme zvolit program dle svých představ, neb pořadatelům se meze nekladou…

Zhruba tři roky činnosti prokázaly životaschopnost konzervativního přístupu ke stavbě a provozování našich modelů. Vzhledem k vývoji ve většině současných SAM klubů, mi připadá založení Klubu historických modelů a motorů velmi vhodnou formou existence pro pokračování naší činnosti a práce, kterou jsme dosud odvedli v SAMu 122. Měli bychom působit „nadsamově“ a nadklubově a být přístupní všem, kteří na historické modely nahlíží obdobně. Nefalšovat historii , nezabývat se nepodstatnými detaily a hlavně létat pro radost s krásnými replikami z jednotlivých období vývoje našeho koníčka…Radosti není nikdy dost !!!

Historickým modelům zdar !