III. Slet v AMG Mýto

V sobotu 13. srpna 2011 jsme na našem modelářském letišti pořádali v pořadí již třetí ročník akce polétání s historickými modely, zařazené do kalendáře Svazu modelářů České republiky. Pravidla pro provedení modelů – jednoduchá na pochopení – byla jasně dána již předchozími ročníky. Tj. vznik předlohy modelu do konce roku 1950, měřítko 1:1, pohon spalovacím motorem, gumou, nebo větrem. Je velmi potěšující, že všichni startující, a nebylo jich málo, tato „omezení“ dodržela.

Letiště bylo připraveno, klobásy nakoupeny a tak již vše záleželo pouze na počasí a na startujících. Sobotní ráno nás sice probudilo šedivou oblačností s mírným větrem, ale nepršelo. V průběhu dne se obloha začala protrhávat a odpoledne již vysvitlo i slunce. Večer byl již pohodovým závěrem bez větru a s polojasnou oblohou.

Na stránkách AMG Mýto bylo na třetí slet přihlášeno 20 startujících se 47 modely. Nakonec přijelo ze všech koutů Čech, Moravy i Slovenska 25 účastníků a přivezli 52 historických modelů! Od gumáků, přes větroně až po modely poháněné spalovacím motorem. V mnoha případech i s originálními motory ze čtyřicátých nebo padesátých let minulého století. I přes toto „stáří“ fungovaly motory perfektně. Namátkou připomenu americký motor Ohlsson .60 FRV z roku 1950. Benzínový motor s brutální silou poháněl model Sailplane o rozpětí 2000 mm patřící Petru Knobovi. Krásné starty a majestátný let k tomuto modelu jaksi patří.

V jednom Filmovém týdeníku z roku 1942 (v cyklu pořadů „Hledání ztraceného času“) se na tehdejší akci s předváděnými modely objevila tato informace. „Na startujícím bylo to, aby dokázal odměřit množství paliva na minutu chodu motoru a s tímto uskutečnit co možná nejdelší let.“ V titulcích bylo také uvedeno, že vítězný model dokázal letět na minutu motorového chodu celkem 11,5 minuty (tj. 690 vteřin). Řekli jsme si, že by nebylo špatné to po téměř 70 letech znovu vyzkoušet a vyhlásili tzv. „Minutu motoru“ (viz dále).

Před desátou hodinou došlo na přivítání pilotů a začalo se hojně poletovat. V některých chvílích bylo na obloze i pět modelů současně. Bylo se na co dívat. Nemíním se rozepisovat o všech modelech, vzpomenu pouze několik. Lanzo Airborn Jirky Veinfurta z Plzně. Soutěžní model pro kategorii Texaco nenechá nikoho na pochybách, že bude v budoucnu sklízet vavříny (rozpětí 2700 mm, hmotnost 3410 g, motor MVVS 10 diesel). Dalšího Falcona pro „historické nebe“ zhotovil Jindra Dvořáček z Jaroměře. Precizně postavený a skvěle létající stroj (rozpětí 2460 mm, hmotnost 3950 g, motor MVVS 10 diesel). Motorové modely převažovaly, naštěstí se na tomto sletu slétlo i několik pěkných větroňů. Jan Lauer ze SAM 78 přivezl Káně, Radek Loukota z Plzně Luňáka a Jarda Hybben z Prahy nádherného Komára. Model, o kterém lze stoprocentně tvrdit, že je postaven tvrdě autenticky.

Neustále se pilně poletovalo a burácení motorů vždy na nějakou chvilku přerušila potřeba doplnit tekutiny, či si dát klobásu, poklábosit s kamarády, nebo si jen tak vypít kávu a chvilku se kochat tou záplavou historických modelů.

Okolo druhé hodiny poobědní došlo na „Minutu motoru „… a čekali na odezvu. Díky sponzorství Tondy Mitisky a mojí maličkosti byli pro prvé tři letce připraveny poháry a diplomy. Pro vítěze ještě jako bonus stavebnice modelu Chroust se stavebním plánem. Do boje se přihlásili tito odvážlivci: Radek Loukota – Sperhead (motor MK-17), Karel Slupský – Antares (motor K-16 z roku 1947), Honza Krejčíř – Miss America (motor ASP FS60), Miloš Petrbok – Bulldozer (motor Kubíček 1) a Jiří Weinfurt – Challenger (motor Super Atom). Problém nastal, jak zastavit po minutě motor, tak se odměřovalo palivo a zkoušelo se. Karlův Antares byl v pohodě, neboť je v modelu instalována „pípa“, tedy se minuta lehce dodržela. U Honzovy Miss America to díky použitému motoru taktéž nebyl problém. A ostatní zkoušeli, zkoušeli a zkoušeli … V rámci zjednodušení pravidla „Minuta motoru“ jsme se dohodli na desetiprocentní toleranci chodu motoru. Létat se budou dvě kola a horší čas se škrtá. Na odlétání jsme si dali pracovní čas 60 minut. Start… a klání bylo započato. A jak to nakonec vše dopadlo? Následovně: 5. místo Jiří Weinfurt, čase 161 vteřin; 4. místo Miloš Petrbok, 166 vteřin; 3. místo Radek Loukota, 172 vteřin; 2. místo Honza Krejčíř, 240 vteřin. Prvním vítězem „Minuty motoru“ se stal Karel Slupský s časem 315 vteřin. Sláva vítězům!!!

Všem zúčastněným se soutěžní vložka moc líbila a tak již nyní mohu říci, že ji napřesrok zopakujeme. Stále se pilně poletovalo a vše se náležitě dokumentovalo do stříbrných desek fotoaparátů, nebo na celuloidový pás… Po sedmnácté hodině se začalo pomalu balit a vzdálení účastníci se začali odjíždět domů. Tak jsem ještě rozdal pamětní listy a samolepky zhotovené Milošem Petrbokem. V sedm večer letiště posmutnělo a nám zůstaly vzpomínky na další vydařenou akci.

Co říci závěrem? Stavba historických modelů letadel je něčím, co nenadchne každého , ale koho to chytne tím správným směrem… tak produkuje nesmírně krásné modely a zachovává pro budoucnost něco málo z minulosti. Závěrem patří poděkování mým klubovým kolegům z AMG Mýto, protože bez týmové spolupráce to nejde zvládnout. Poděkování patří též našim manželkám či přítelkyním. V neposlední řadě také všem zúčastněným za vytvoření perfektní atmosféry a pěkného polítání!

Historikům třikrát zdar!!!

Zde je možné shlédnout i pěkné snímky z vydařené akce.