PUNŤA – rekordní větroň Miloslava Navrátila z let 1946 – 1947.

Tento článek s radostí publikujeme v předvečer 92. narozenin autora modelu pana Miloslava Navrátila. Jménem vedení KHMM, autora článku, editora a jistě celé řady modelářů, přejeme hlavně zdraví, pohodu, svěžest a zájem o modelářské dění. Miloslave, děkujeme za vše, co jste udělal a stále děláte pro letecké modelářství.

Za vedení KHMM přejí: Ladislav Kulhavý a Karel Slupský a autor článku Jan Kypta ze SAMu 95.

 

Již před nějakou dobou mi Honza Kypta z Mladějova psal, že připravuje článek o jednom, skutečně slavném větroni našeho modelářství. Jedná se o model Punťa pana Miloslava Navrátila. Jak je u Honzy zvykem, jde ve svých výletech do modelářské historie s vervou jemu vlastní, snaží se zmapovat veškeré detaily konstrukce, odchylky v pozdějších publikacích. Vznikl tak článek, který obnáší úctyhodných 46 stran textu a doložených výpočtů, detailních nákresů, které jsou fotokopiemi originálu. Vše je opřeno o spolupráci s autorem větroně Miloslavem Navrátilem /nar. 1927/, který je dodnes aktivním modelářem. Historie českého a československého modelářství je bohatá, ale není příliš podrobně zaznamenána a pokud budou ještě nějaké budoucí generace modelářů, je dobré méně známé skutečnosti publikovat v jakékoliv autentické podobě, neb pamětníků, kteří jsou schopni doložit historii tak podrobně a dokonale jako pan Miloslav, již mnoho není. Bohužel. Článek Jana Kypty je natolik rozsáhlý, že jsem přikročil k jeho zestručnění. Snad můj pohled nebude nijak deformovat význam původního textu. 

Děkuji Janu Kyptovi za jeho archivářskou činnost a poskytnutí článku k volné publikaci na webu KHMM a také děkuji panu Miloslavu Navrátilovi a přeji ještě další pěkné chvíle s leteckými modely. 

                                                                                                  Dr.Karel Slupský – editor článku

Dále již volně textem Jana Kypty:   

 P U N Ť A

Výkonný  větroň  konstruovaný  Miloslavem Navrátilem v roce  1946 a 1947. V roce 1950 ustanovil s tímto modelem se šípovým křídlem československý výškový rekord, který platí dodnes.

Tento  článek  vznikl  po  řadě konzultací s konstruktérem modelu Miloslavem Navrátilem. Od něj jsem získal kopii původního stavebního výkresu  a  dále překreslená  žebra pro všechny varianty křídla a výškové ocasní plochy v měřítku 1:1 stejně jako všechny trupové přepážky  i  několik  původních fotografií.

Punťa je druhý samostatný návrh Miloslava Navrátila ( *1927) po svahovém větroni Milona 45.  Při konstrukci byl  inspirován modelem Ladislava Neuberta   Moravan (1943).  I přesto, že odebíral dostupné modelářské časopisy, nebyly v nich k dispozici odborné články, ze kterých by mohl čerpat potřebné znalosti o stavbě modelů. V roce 1945 bydlel  Miloš Navrátil v Rousínově, kde byl ze zájemců o stavbu modelů nejzkušenější.

Punťa byl větroň celý postavený z tuzemských materiálů, překližky, smrkových lišt. Potažen byl tehdy dostupným papírem.  Model byl navržen a postaven v roce 1946 a další dvě křídla s odlišnými profily v roce 1947.  Létal do roku 1952. Model odpovídal tehdy platným pravidlům FAI, které  převzal pro Československou republiku i Český národní aeroklub, který letecké modelářství v té době řídil.

V té době platilo pro větroně pravidlo : Rozpětí  5000 mm  maximální váha  5 000 gr. Minimální zatížení křídla 12 gramů/dm². Maximální zatížení 50 gramů /dm².  Minimální průřez trupu  = délka trupu na druhou : 200.

Konstrukce  Punti  byla klasická. Byl to hornoplošník se samonosným křídlem, se vzepětím do W ,které bylo postaveno vcelku. Vodorovná ocasní plocha s lomením do mírného příčného „V“ byla  uložena  na vrcholu SOP. Obojí se poutalo gumou. Trup byl mnohopodélníkový. Celý model byl potažený papírem  Kablo  vypnut nejdříve vodou a impregnován  lakem.

První prototyp modelu měl přímé křídlo a byl zalétán v roce 1946 v Rousínově.

 

V kolika kusech byl model Punťa postaven ?

Miloslav Navrátil  postavil  model  Punťa v jednom kuse, ale vyzkoušel na něm troje křídla  a dvě výškové ocasní plochy  s různými profily. Další 2 kusy byly postaveny podle jeho vzpomínek a vzpomínek jeho kolegů – vojáků v letech 1949-51  v době  vojenské základní služby.

Před stavbou modelu si provedl Miloslav Navrátil důkladnou přípravu, včetně výpočtu, jak si model představuje, jejíž kopii přikládám. To se v současnosti už nevidí. Originální plán je skutečně velmi podrobně a precizně zpracován, má řadu příloh, vše se dochovalo do dnešní doby. Na ukázku přikládáme výkres části žeber trupu a křídla. Dnes si asi již nikdo neumí představit kreslení plánu tuhou na papír…

Základní  technická  data:

Křídlo:

Stavební rozměr křídla sklopeného do roviny:  2000 mm

Hloubka křídla                                                          180 mm

Plocha křídla                                                             34,2 dm²

Štíhlost                                                                      11

Vzdálenost žeber od sebe                                        80 mm

Položebra                                                                 40 mm

Profily:  MK 1                Gö –  567

MK 2                Gö –  227

MK 3      šíp     Gö-   801 =  MVA 301

 

VOP:

Stavební rozměr  VOP  sklopené   do roviny            600 mm

Hloubka VOP                                                             130 mm

Plocha  VOP                                                               6,84 dm²

Štíhlost l                                                                     4.6

Vzdálenost žeber od sebe                                         70 mm

Položebra                                                                   35 mm

Profily    MK 1      Gö –    567

MK 2      Gö –    693

MK 3      Gö –    693

 

SOP :       výška                                                         195 mm odměřeno z plánu

Hloubka  max.                                                            155 mm + 20 mm klapka

Profil:       NACA  0009

 

Trup:

Délka                                                                           1220 mm

Průřez   trupu   (nejmenší)                                           72 cm²

Max. šířka trupu                                                            70 mm

 

S Punťou  se šípovým křídlem  ustanovil  Miloslav Navrátil 18.6.1950 československý rekord volně létajícího větroně – v dosažené výšce  výkonem  1452 metrů. Rekord je platný dodnes.

Československý rekord větroňů v dosažené výšce.

Model odstartoval na letišti Prostějov. Model byl sledován letadlem Piper  CUB se sportovním komisařem a vybavený barografem.  Model vlétl do mraku a tím bylo ukončeno měření.  Přistál u  obce  Švábenice přibližně 4 km jižně od města Ivanovice na Hané, kdy  ulétl  vzdálenost  dlouhou  22 km.

Ve svém modelářském životopise  popisuje autor  pokus o rekord těmito slovy:

Rekord byl potvrzen tímto zápisem. Platí dodnes !!! Je to pravděpodobně jeden z nejstarších, oficiálně registrovaných modelářských rekordů na našem území. I jeho hodnota je úctyhodná….

Počátkem padesátých let minulého století však postupně končila éra větroňů konstruovaných podle výše zmíněných pravidel. Nastupovaly v soutěžní modelařině větroně konstruované dle „severských pravidel“ u nás známých jako A2. Velké větroně se postupně vytrácely z letišť. Některé však měly to štěstí, že je potkala i „druhá kariéra“ v podobě zástavby rádia a tak poslužily ještě rozvoji RC větroňů u nás. Model Punťa čekal na svoji druhou kariéru až do roku 1968. V tomto roce byl panem Navrátilem vybaven tehdy čtyřkanálovým rádiem a posloužil k získávání prvních návyků v létání s vícepovelovými větroni.

 

Za třetí kariéru modelu se dají považovat publikace modelu v časopise Modelář a modely 12/1997, kde Alois Šild publikoval zjednodušený plán rovné varianty modelu a v časopise RC Revue 3/2002 byla potom publikována varianta rekordního modelu se šípovým křídlem. Tím byla oživena vzpomínka na zcela opomenutý, významný model historie našeho modelářství. To je již však téměř současnost, kterou můžete snadno dohledat….

Celý článek o modelu Punťa je dostupný na: Rajče.net – seznam alb – okjkt, kde naleznete celou řadu výborných publikací Jana Kypty.

Autor článku:

Jan Kypta  duben 2019  Mladějov a Karel Slupský KHMM květen 2019 – editor článku