SATYR (IPRO – 505) – český kabinový motorový hornoplošník z roku 1943

Každý člen našeho klubu KHMM určitě dobře zná motorový model SATYR, který máme v našem klubovém „logu“! Co víme o historii tohoto modelu?

Motorový kabinový model SATYR vzniknul ve čtyřicátých letech minulého století, ale s jeho přesným rokem vzniku je to dnes trochu „nejasné“! Podle některých archivních dokladů se sice jeho vznik dá datovat na rok 1942, potože v ceníčku modelářské prodejny firmy IPRO „pro zimní období 1942 – 1943“, vydaného 1. října 1942, se poprvé objevila nabídka na jeho výkres jako „IPRO-505 –  „SATYR“ – hornoplošník (1650) pro motor 6 – 8 cm³. 

 

Model tedy asi sice vzniknul v roce 1942, ale jeho výkres byl vydán až někdy v roce 1943, což mi písemně potvrdil i sám jeho autor, Jiří Smola (od roku 1950 známý šéfredaktor časopisu LETECKÝ MODELÁŘ a později, až do své smrti v roce 1979, i časopisu MODELÁŘ…), když jsem mu v roce 1979 psal dopis o stavbě repliky tohoto modelu (o té mé replice Satyra píši podrobněji níže…), tak rok 1943 je „autorsky doložen“ jako jeho rok vydání výkresu a SATYR tedy bude mít v příštím roce 2018 výročí 75 let a bude tedy mít významné „půlkulaté“ narozeniny…! 

 

Stejná situace asi byla tehdy i s dalším modelem konstruktéra Jiřího Smoly, se známým modelem ORION, který byl ve výše zmíněném ceníčku firmy IPRO z roku 1942 také uveden. Byl tam jako IPRO 500 ORION, což byl také kabinový hornoplošník, podobného typu jako SATYR, byl jen trochu větší (rozpětí měl 1750 mm), byl jen trochu „bednovitější“ a konstrukčně i stavebně jednodušší. U něj se dnes tedy také bere rok 1943 jako „rok vzniku“, kdy byl vydán jeho výkres…

Jen pro zajímavost : některé modely, uvedené v tom ceníčku IPRO pro „zimní období 1942 – 1943“, kupodivu asi nikdy v měřítku 1:1 ve skutečnosti nevyšly vůbec (např. IPRO 501 „Standard“ – rozpětí 1360 mm, IPRO 502 „Polar“ rozpětí 1500 mm, IPRO 503 „Bücker Jungmeister“ – rozpětí 1200 mm …)….

SATYR je „klasický“ kabinový hornoplošník až „polomaketových tvarů“, které se u nás stavěly již od konce 30. let minulého století (viz. napřílad VB-550, VB-551 „Vítěz“ a OREL z roku 1938, o kterých jsme již na našich klubových stránkách psali…), ty všechny ale byly celobalzové, protože ale balza byla později, v období II. světové války, pro „obyčejné modeláře“ všeobecně téměř nedostupná, měl velice elegantní SATYR z roku 1943 pro tehdejší modeláře „materiálovou výhodu“ v tom, že byl částečně zkonstruován z „tuzemských“ materiálů! Jeho trup byl totiž celý slepený ze smrkových nebo borovicových lišt a překližkových přepážek, z balzy byly jen celé ocasní plochy, křídlo mělo překližkový potah centroplánu, balzové byly nosníky, žebra a položebra a koncové oblouky byly z pediku.

SATYR asi v té těžké „válečné době“ sice asi moc často stavěn nebyl (nebo alespoň nebyl často fotografován…), jedinou jeho známou originální fotografii jsem našel až v poválečném časopise ROZLET č. 15 z 10. dubna 1946, kde je ale zachycen v trochu „atypickém provedení“, je zde totiž vyfotografován na vodě na plovácích! Byl to tedy asi jeden z prvních českých motorových modelů, který kromě klasického kolového podvozku létal i s plovákovým podvozkem…

 

Ten snímek musel být zhotoven už před květnem 1945, protože dle informace Jiřího Smoly napsané v tom výše uvedeném dopise z roku 1979, model i s plováky (a bohužel i s podklady na ně…) shořel v květnu roku 1945 při požáru prodejny IPRO v Pařížské ulici…!

Víc toho o historii tohoto krásného modelu bohužel už nevíme…! I za tak krátkou dobu jeho „života“ se ale SATYR svými přitažlivými tvary výrazně zapsal do české modelářské historie a láká jimi modeláře dodnes!

Já jsem si tento model postavil už v roce 1978 a tehdy jsem s ním zahájil svou osobní „éru historické modelařiny“, kterou se zabývám dodnes! O tom mém začátku se zmíním podrobněji, protože chci popsat i „problémy“, které tehdy – před 40. lety – stavbu repliky motorového historického modelu provázely!

Historické modelaření v 70. letech minulého století nebylo u nás ještě vůbec rozšířené, tak jako je tomu dnes, historické modely jsem tehdy znal jen ze zahraničních časopisů, které se mi tehdy občas vzácně dostaly do ruky. Ty moje začátky s mým SATYREM proto nebyly vůbec jednoduché!

Měl jsem sice tehdy již určité „konkrétní představy“ o starých modelech a motorech a jedna z nich byla ta, že by historický motorový model měl být co nejvěrnější „maketou“ původního modelu z „historické doby“ a měl by mít skutečně i „historický pohon“, což platí dodnes! V případě Satyra ze 40. let ten správný „pohon“ měl být benzinový motor s jiskřivou svíčkou o obsahu 6 – 10 ccm! Tyto motory se už ale někdy od začátku 50. let v našem modelářství už vůbec nepoužívaly a já jsem ho tedy samozřejmě neměl a ani jsem s nimi tedy neměl vůbec žádné zkušenosti, ani znalosti o jejich provozu! Sehnal jsem ale náhodou od jednoho starého modeláře tenkrát již docela vzácnou starou modelářskou knížku „Jak zhotovím letadélko s benzinovým motorem“ z roku 1939, kterou napsal náš legendární modelářský průkopník Jaroslav Vyskočil z Prahy a v ní jsem veškeré potřebné informace o benzinových motorech a o zacházení s nimi nalezl! Tato knížka je dodnes ničím nepřekonaná „bible“ pro historické „motorové“ modeláře!!!

Originální stavební plánek na Satyra v měřítku 1:1 jsem po značném úsilí mezi modelářskými pamětníky také náhodou sehnal, sice již značně potrhaný, ale stále ještě „použitelný“ (ještě ho mám také schovaný…)! Dnes, v době „internetu“, to už ale není žádná „vzácnost“, protože je volně ke stažení třeba na serveru : outerzone.co.uk

Horší situace ale tehdy byla se sháněním nějakého vhodného starého benzinového motoru a nutného příslušenství k němu, což byl samozřejmě velký problém!

Znal jsem se sice již s nějakými sběrateli modelářských motorů, kterých u nás již tehdy několik existovalo, ale ti své motory ze svých sbírek neprodávali! Dostal jsem od nich ale „tip“ na Petra Chvátala z Lutína, který zrovna tehdy vyráběl nějaké repliky starých motorů a od něj jsem si koupil krásnou repliku legendárního českého benzinového motoru AL-KO Speciál 7,5 ccm, který kdysi v Satyrovi, v jeho „historických dobách“, také mohl být nainstalován a pravděpodobně s ním také i létal.

Indukční cívku a kondenzátor se mi časem po značném úsilí náhodou podařilo sehnat v původních originálech (mám je dodnes ve své sbírce…), tak už jsem měl vše potřebné k zahájení stavby!

Stavba modelu podle toho originálního plánku byla potom již poměrně snadná, protože jsem podobnou „technologii“ znal již „z mládí“ (modelařím již od poloviny 50. let…), jen jsem se snažil přesně dodržet původní konstrukci a materiály! Jediný větší „materiálový ústupek“ jsem musel tehdy ale udělat u okrajových oblouků křídla, které byly původně z pediku, ten jsem ale neměl a k sehnání nebyl, tak jsem je „lameloval“ z tenkých smrkových lišt. Potah modelu jsem tehdy provedl z bílého Modelspanu a barevné „ozdoby“ v „historickém stylu“, umístěné přesně podle toho originálního plánku, kde jsou jejich obrysy nakresleny (a i podle té jediné černobílé fotografie…), jsem nastříkal červeným nitrolakem. Nedávno jsem dokonce při rozhovoru s modelářským pamětníkem Otou Šaffkem (který konstruktéra Satyra Jiřího Smolu v mládí znal, ve 40. letech spolu modelařili a na toho jeho Satyra si vzpomíná…) zjistil, že ten původní Satyr byl prý opravdu „červeno-bílý“, takže ta moje první replika Satyra byla dokonce i správně zbarvená!

Protože jsem chtěl ten původně volně létající model mít řízený rádiem, tak jsem musel vyřešit ovládané ocasní plochy – obě jsem je tedy udělal jako „plovoucí“, protože to předpokládalo jen malé „zásahy“ do jejich původní konstrukce. Podle dnešního názoru na opravdu správné historické modely, který vyžaduje co největší shodnost konstrukce s původními podklady, ale právě tou „plovoucí výškovkou“ (rozdělenou na dvě samostatné poloviny a posunutou na trupu o kousek níže, než byla původně…) jsem tehdy udělal „chybu“, to mi ale tenkrát žádný „kritik“ vůbec „nevyčítal“ a model i s tou „špatnou“ plovoucí výškovkou velice dobře vypadal a i létal!

Ta moje RC-replika SATYRA vypadala v roce 1978 takto :

 

To všechno bylo již před před 40 lety a dnes si uvědomuji, že to tehdy vlastně byla asi naše první rádiem řízená replika historického modelu, dokonce hned také modelu českého a s českým motorem!!!

Plánek té mojí tehdejší RC-repliky SATYRA jsem později  nakreslil pro náš časopis MODELÁŘ (samozřejmě bohužel i s tou „špatnou“ výškovkou…), kde vyšel v č. 12/1993

Od té doby bylo u nás postaveno několik těch Satyrů se „špatnou“ plovoucí výškovkou a občas se tak staví bohužel dodnes a staví se tak dokonce i v zahraničí, protože ten můj plánek RC-repliky SATYRA vyšel v časopise FMT v čísle 6/1980 a vyšel také v americkém časopise Model Airplane News v č. 4/1981…! Dodatečně se všem omlouvám za tuto „mystifikaci“, v dnešní době by se Satyr měl samozřejmě správně stavět dle originálního výkresu, s originální „jednodílnou“ výškovkou, „položenou“ vzadu na trup, přivázanou k němu gumou, a měl by mít ovládané výškové kormidlo „oddělené“ v konstrukci výškovky…

Jak ten první „repro-SATYR“ tehdy létal…?

SATYR mi tenkrát létal opravdu skvěle, dokonce i přes to, že jsem jej ovládal RC-soupravou GRAUPNER 27 FM s frekvenční modulací 27 MHz, která měla být „teoreticky“ rušena jiskřením od benzinového motoru s jiskřivou svíčkou, protože motor neměl vůbec žádné „odrušení“ zapalování. Do řízení modelu sice občas tehdy něco krátkodobě opravdu „hráblo“, ale velice stabilní a pomalu létající SATYR to vždy „vyrovnal“ a létal i nadále bez problémů…

Létal jsem s ním tehdy sice hlavně pro svoje potěšení, ale i na různých předváděcích akcích, kde svou konstrukcí a historickým jiskrovým benzinovým motorem vždy všeobecně budil značnou pozornost, zvláště starších modelářů, „pamětníků“, kteří nad ním občas i „slzeli dojetím“!

Například na mezinárodní soutěži RC maket na letišti ve Strakonicích v létě roku 1979, kde jsem s ním také tehdy létal, si jej se zájmem prohlíželi a fotografovali i maketáři ze Švýcarska (na fotografii si jej fotí Švýcar Dr. Amman)…!

V září roku 1979 jsem se s ním také zúčastnil závodů historických modelů v Kladně, které tam tehdy pořádával pan Antonín Koťátko – byly to sice závody jen volně létajících historických modelů, ale jako „atrakci“ mi tam dovolili také „závodit“ a protože jsem tam byl s rádiem řízeným modelem jediný, tak hned vyhlásili kategorii C/RC (což byly motorové modely kategorie „C“, řízené rádiem, tedy C/RC) a já jsem v té své kategorii samozřejmě tedy „zvítězil“ (viz. černobílé fotografie a foto „svazarmovského“ Diplomu…).

Se Satyrem jsem v pozdějích létech létával i na sněhu s lyžovým podvozkem, podařilo se mi totiž od pana Líkaře, modelářského „pamětníka“ ze Soběslavi, získat opravdu „historické lyže“, které měl doma ze 40. let z jednoho svého modelu podobné velikosti, a i s těmi SATYR létal také naprosto perfektně…

Bohužel s lyžemi létal jen do doby, kdy asi vzhledem k nízkým zimním teplotám došlo „konečně“ k pořádnému rušení rádia, model vážněji havaroval, při čemž došlo k většímu poškození koncového oblouku jedné půlky křídla!

Několik let mi potom ležel „odložen“ doma v dílně, když ale v roce 1990 byla u nás díky aktivitě Jaroslava Rybáka ze Svitav založena „česká pobočka“ mezinárodního hnutí historické modelařiny SAM (The Society of Antique Modelers), sdružující v „národních klubech“ zájemce o modelářskou historii po celém světě, tak mně to samozřejmě zaujalo a velice potěšilo, do toho klubu jsem hned vstoupil a začal jsem přemýšlet o „obnově“ mého starého poškozeného SATYRA!  Ten náš „národní historický klub“ tehdy dostal označení SAM-78 a existuje dodnes…

Se zakladatelem a „prezidentem“ toho klubu SAM-78 jsem se dobře znal už z těch závodů v Kladně roku 1979 a kamarádili jsme spolu, tak mně Jarda hned přesvědčil, abych toho svého poškozeného SATYRA opravil a přijel si s ním zalétat na nějakou klubovou akci. Tak jsem Satyra v roce 1991 „zgenerálkoval“ a místo té původní repliky motoru AL-KO 7,5 ccm jsem do něj zabudoval nádherný benzinový motor IPRO IKAR 6,3 ccm, který býval i v originálu SATYRA ve 40. letech (protože plánek modelu byl vydán firmou IPRO, tak i ten motor tam logicky patřil a je také zakreslen na tom originálním plánku…!).

 

Motor IPRO IKAR 6,3 ccm, který patří mezi nejkrásnější české benziňáky, jsem měl náhodou již doma ve své sbírce motorů (viz. článek https://www.khmm.cz/2017/09/04/ipro-ikar-63-ccm-cesky-benzinovy-motor-s-jiskrivou-svickou/), tak „úprava“ modelu na tento motor byla velice jednoduchá a v srpnu roku 1992 jsem si s ním jel zalétat na „2. celostátní setkání SAM-78“ na letiště Hosín u Českých Budějovic, které tam pořádal ten náš tehdy jediný klub SAM-78. A dobře jsem udělal, potože jsem tam s ním hned totiž vyhrál v tehdejší soutěžní kategorii CRC, kterou jsme tam tehdy létali čtyři – spolu s Václavem Šulcem z Prahy (s modelem ORION), Geroldem Rocklem (měl také model Satyr) a Paulem Huckem (s německým modelem Hummel), oba z Německa.

Se Satyrem jsem se zúčastnil i v roce 1993 akce „BUDWEISER OLDTIMER CUP 1993“, která se létala opět na Hosíně. Tam jsem s ním byl v té kategorii CRC sice až druhý, ale Satyr tam obržel jako zvláštní cenu krásnou vázu z modrého Železnobrodského skla, jako „Model roku 1993“, protože stále „okouzloval“ svou „historickou elegancí“ a velice realistickým letem!

Po několika dalších rocích létání s ním, kdy jsem do něj montoval ještě nějaké různé další benzinové motory (například repliku Letné 6,3 ccm od firmy JR Model Hobby Shop Jaroslava Rybáka, kterou od roku 1996 začal sériově vyrábět a prodávat…) model prostě „zestrárnul“ s potahem silně promaštěným olejem od všech těch spalovacích motorů, tak jsem ho potom už definitivně „odložil“ a již s ním dále nikdy nelétal! Později jsem jej věnoval jednomu kamarádovi, který jej chce ale časem „zrenovovat“…

Jak píši v úvodu tohoto „vzpomínání“, v příštím roce 2018 bude mít SATYR „kulaté“ 75. výročí od svého vzniku, tak si jej „z nostalgie“ chci zase znovu postavit, samozřejmě už ale s tou „správnou“ výškovkou (a možná dokonce i s těmi plováky, které se pokusíme s jedním kamarádem „zrekonstruovat“ podle té originální fotografie …)!

A měl bych si jej postavit už také i proto, že bych s ním měl i svoje „osobní“ kulaté výročí – 40. let od postavení té mé první repliky historického modelu, se kterou jsem zde u nás létal již v roce 1978 a to snad stojí za trochu „vzpomínání“, že?

P.S. V příštím roce 2018, kdy má SATYR (a samozřejmě také i ORION, další známý Smolův model…) to „kulaté výročí“ 75. let uspořádá někdy v průběhu roku náš klub nějaké „vzpomínkové létání“ s těmito legendárními  modely, což se samozřejmě včas dočtete na našich klubových stránkách, tak už nyní můžete začít chystat repliky těchto pěkných a známých českých modelů…

 

  V Milevsku 08.10.2017                                                                                                                              Jaromír PIPEK