ATOM POHÁNÍ MODELY – už 70. let !

Ten nadpis „ATOM POHÁNÍ MODELY“ nepochází z nějaké „sci-fi“ knížky nebo povídky, vypůjčil jsem si jej z našeho poválečného leteckého časopisu ROZLET, ročník II. č. 13 z 27. března roku 1946, ve kterém známý modelář a publicista Jaromír Schindler v článku s tímto názvem popisoval vznik a výrobu našeho nejúspěšnějšího a nejrozšířenějšího poválečného detonačního modelářského motoru ATOM, který vznikl v roce 1945, letos tedy vzpomínáme významné výročí 70 let od jeho vzniku!

Ano, koncem letošního roku je tomu již 70 let, kdy se u nás začal sériově vyrábět český detonační modelářský motor ATOM konstrukce Vladislava Hrušky, který byl od roku 1946 až do začátku 50. let naším nejpoužívanějším modelářským motorem a stal se tak bezesporu naší „modelářskou legendou“! Velice oblíben a historickými modeláři používán je dokonce i v dnešní době, díky dostupnosti jeho pěkných replik!

Ten výše uvedený článek v časopise ROZLET vypadal v originále takto :

Pro lepší čitelnost jsem jej raději bez úprav přepsal, takže se v něm tehdy psalo konkrétně toto :

ATOM POHÁNÍ MODELY

Nadpis je sice poněkud překvapující, protože o tom ještě asi málokdo uvažoval, že by bylo možno pohánět modely atomickou energií, ale možná, že i k tomu jednou dojde. Prozatím vám chci popsat motorek, který jeho konstruktér Hruška nazval Atom.

Jednu lednovou neděli jsem na modelářském letišti v Kyjích spatřil model se zamontovaným motorkem, který se vyznačoval nejen pěkným vzhledem, ale i rychlým startem a pravidelným chodem. Když jsem se od modeláře, který s tímto modelem léta, dozvěděl, že je to jeden z prvních kusů větší série motorků, rozhodl jsem se vyzvěděti o něm něco více, a to přímo u pramene – konstruktéra Hrušky.

Celá výroba motorku Atom se provádí na moderních strojích podle zásad seriové výroby za použití přípravků, zaručujících přesnou a rychlou práci a za použití co nejkvalitnějšího materiálu.

A nyní k vlastnímu motorku. Motorek Atom je detonační motorek, neboli, jak se mezi modeláři nesprávně říká, „diesel“. Jeho charakteristiky jsou: vrtání 12 mm, zdvih 16 mm, tj. obsah válce 1,8 cm³, váha cca 100 g. Je to dvoutakt, tříštěrbinové soustavy. Kompresní prostor je regulován protipístem. Odlitá kliková skříň a na ní našroubovaný, bohatě žebrovaný válec společný s hlavou, jsou z hliníkové slitiny. Vložka válce je litinová. Píst s plochým dnem, tj. bez deflektoru, je ocelový. Ojnice je lisovaná z oceli o vysoké pevnosti a má vypouzdřená oka. Uchycení ojnice v pístu je provedeno jednoduchým způsobem zvláštní vložkou. Protipíst je hliníkový a je ovládán šroubem, procházejícím hlavou. Šroub v protipístu uchycen není, což plně vyhovuje, protože vnitřní tlak ve válci udržuje protipíst v jeho stálé poloze. Klika a kliková hřídel je ze stříbřité oceli. Je uložena v pouzdře ze slitiny Si-Al-Mg (křemík-hliník-mangan). Tento materiál se vyznačuje nejen dobrými třecími vlastnostmi, ale hlavně také tím, že se „nevytlouká“, což je zvláště důležité u detonačních motorků, kde jsou vysoké tlaky a tudíž i značné rázy. Nádržka je provedena před motorkem okolo klikové hřídele a je z plexiskla. Karburace je normální jehlová. Palivo se z nádržky vyssává vrtáním klikové skříně. Pro uchycení motorku je kliková skříň opatřena třemi nalitými patkami.

Obsluha motorku je jednoduchá. Nádrž se naplní palivem (běžným pro detonační motorky, tj. směsí petroleje, oleje a etheru), pootevře se tryska, pstem se ucpe otzvor pro nasávání vzduchu a jedním protočením vrtule se nassaje palivo, potřebné pro spuštění. Přívod vzduchu se otevře a nahozením vrtule se Atom uvede do chodu. Při správném seřízení karburátoru a protipístu chytne motorek již při prvním nahození.

S vrtulí o průměru 270 mm a stoupáním 140 mm má Atom asi 6000 – 6500 otáček v min. Nádržka, která má obsah asi 3 cm³, vydrží při tom asi 2 min. běhu. Výkon motorku je takový, že s vrtulí o průměru 340 mm, při stoupání 180 mm, má asi 4000 ot/min.

Konstrukce a seriová výroba Atomu byla připravována ještě za války, ovšem různé „dětské nemoci“ a hlavně nedostatek materiálu způsobily, že k vlastní výrobě se mohlo přikročit až koncem minulého roku. I dnes ještě výroba Atomu vázne nedostatkem kvalitního materiálu, ale přesto již každý týden opustí jedna serie Atomů, sice ještě ne početná, zkušebnu.

Přesvědčil jsem se, že „Atom“ je motorek, který bude moci mnohé naše modeláře uspokojit a nyní mám jménem modelářů pouze to přání, aby jich bylo brzy dost pro všechny, to znamená, nejen aby byly vyrobeny, ale aby byly vyrobeny za takovou cenu, která je modelářské veřejnosti přístupná. Abychom my modeláři-spotřebitelé dostali motorky za nejnižší ceny, bylo by potřebné, abychom je kupovali přímo u výrobce. Tak jedině, jako u každého jiného zboží, podaří se uvést cenu na výši, pokud možno přístupnou každému modeláři, a to je jistě přání nás všech.

JAROMÍR SCHINDLER

(přepsáno bez úprav z časopisu ROZLET, ročník II. č. 13 z 27. března roku 1946)

Detonační motory se pro modely letadel začaly v zahraničí používat už někdy od roku 1941, kdy se ve Švýcarsku začal u firmy Klemenz-Schenk z Alfingenu sériově vyrábět motor DYNO I. Tento motor získal brzo velkou oblibu mezi modeláři po celém světě (a samozřejmě i jiné samozápalné motory…), protože ke svému provozu nepotřeboval složité, těžké a často poruchové elektrické zapalování s indukční cívkou, kondenzátorem a baterií, které bylo naprosto nezbytné u všech benzinových motorů s jiskřivou svíčkou, do té doby výhradně používaných pro pohon modelů letadel!

U nás se detonační motory objevily v roce 1943, když v tomto roce Gustav Bušek z Prahy, náš známý motorář a modelářský průkopník, zhotovil úspěšnou napodobeninu motoru DYNO, která byla popsána v časopise Mladý konstruktér, svazek č. 27 z 18. 8. 1943 v článku „Diesel-ův miniaturní motorek pro modely letadel“. V témže roce také pan Miloslav Bedřich z Prostějova zkonstruoval a vyráběl detonační motory se značkou „BE“, které byly svou koncepcí motorům DYNO také velice podobné.

Brzo potom u nás samozřejmě vznikaly i další typy úspěšných detonačních motorů (například motory BUŠ, KUBÍČEK, LETMO a další). Největšího rozšíření ale dosáhly výše zmíněné detonační motory ATOM a hlavně jejich vylepšená verze SUPER ATOM, jejichž vývoj si dnes stručně popíšeme.

Detonační motor ATOM

První verze motoru ATOM 1,8 byla sériově vyráběna od konce roku 1945 a první oznámení o jeho existenci se objevilo v časopise ROZLET v prosinci 1945 :

Začátkem roku 1946 se potom již začaly v našem leteckém a modelářském tisku (v časopisech ROZLET a MLADÝ LETEC) objevovat inzeráty firmy M. K. MOUČKA, která tento motor nabízela ke koupi za 750 Kčs :

V těch inzerátech byly samozřejmě i fotografie tohoto motoru, ale bohužel značně retušované, takže přesně nezobrazovaly skutečné provedení té první sériově vyráběné verze motoru. První ATOMY totiž měly nádrž na palivo umístěnou vpředu „okolo“ předního ložiska klikové hřídele a ta byla vyrobená z plexiskla (jak také píše ing. Schindler ve výše uvedeném článku), na těch fotografiích v inzerátech to ale vypadá, že nádrž byla součástí duralového odlitku karteru. Stejně tak to vypadá i na výkrese motoru ATOM v řezu, který byl otištěn u jednoho článku v časopise MLADÝ LETEC, ročník XII, č. 1 z října 1946 :

Skutečné provedení první verze motoru ATOM 1,8 s nádržkou z plexiskla je ale vidět na fotografii č. 53 v knize J. Kaliny „Modelářské motory“, I. díl, strana 68 (foto Hugo Markese). Karburátor motoru byl u těchto prvních motorů umístěn na boku karteru a výfukový otvor byl jen jeden (na protilehlé straně sání) :

Tento první typ motoru ATOM 1,8 je dnes vzácností mezi sběrateli modelářských motorů.

Motor ATOM 1,8 byl v průběhu výroby ale dále vylepšován (hlavně asi nevyhovovalo to umístění „přední nádrže“, ve které bylo palivo za běhu motoru asi ohříváno a éter v palivu se rychle odpařoval…) a tak byl ještě v roce 1946 nahrazen typem SUPER ATOM 1,8, který byl poprvé nabízen v dalším inzerátu v časopise ROZLET již v čísle 23 z 5. června roku 1946 :

Nový typ motoru s názvem SUPER ATOM 1,8 měl již nádrž ve tvaru „vajíčka“, vyrobenou z duralu, umístěnou vzadu za motorem, kam bylo také přemístěno i sání vzduchu a karburátor byl součástí horního víka nádrže. Motor měl sání řízené pístem a křížové (T) vyplachování, výfukové otvory byly dva, protilehle umístěné na každé boční straně karteru. V této verzi se motor vyráběl až do ukončení jeho výroby v roce 1949.

V roce 1947 jej firma M.K.MOUČKA prodávala za 550 Kčs, tedy cenu o 200 Kčs nižší než v roce 1946 :

V roce 1948 už ale stál 650 Kčs a v roce 1949 pak dokonce 780 Kč. Jestli to bylo hodně nebo málo, posuďte sami, protože v roce 1946 činila průměrná měsíční mzda 2665 korun, v roce 1947 to bylo 3120 korun a v roce 1948 pak 3490 korun…

Jak tento motor SUPER ATOM 1,8 ccm z roku 1946 skutečně vypadal, je vidět na následující fotografii, na které je originál tohoto motoru v dodnes zachovalém perfektním stavu :

SUPER ATOM 1,8 patřil od roku 1946 k našim nejrozšířenějším modelářským motorům a jeho sériová výroba velice příznivě ovlivnila vývoj volně létajících i upoutaných modelů v tehdejším ČSR! Některé modelářské firmy (hlavně firma M.K.MOUČKA) začaly také hned nabízet celou řadu stavebních plánků modelů přímo zkonstruovaných na tento výborný motor, na kterých byl dokonce i zakreslen, nebo alespoň přímo doporučen.

Firma M.K. MOUČKA vydala například tyto plány modelů na motor SUPER ATOM :

MKM-155 KORSÁR, MKM-156 METEOR, MKM-157 KADET, MKM-158 ORAN, MKM-159 MINERVA, MKM-162 ZENIT, MKM-164 KAPITÁN, MKM-165 SUPER SPECIÁL a VAGABUND JJO-110.

V časopise MLADÝ KONSTRUKTÉR vyšel plánek modelu SATURN konstruktéra B. Sokolíčka z Olomouce.

U firmy HRUŠKA-CHOC, která motory ATOM vyráběla, byl v roce 1947 vydán plánek modelu JUNIOR I. LSM-101, ze kterého pak vznikla legendární MŮRA Antonína Macháčka, která v roce 1949 vyšla v edici plánků MLADÝ TECHNIK. V této edici vyšly i plánky modelů PRAGA BABY a BUKANÝR konstruktéra V. Fleissiga.

Známý konstruktér Vladimír Procházka vydal na motor SUPER ATOM plánek svého úspěšného modelu POPULÁR a v edici MLADÝ TECHNIK pak vyšel plánek jeho samokřídla DUPLEX a upoutaného „rychlostního“ modelu RODEO.

Firma IPRO vydala v roce 1949 plánek modelu PLUTO konstruktéra Jaroslava Brože a v časopise MLADÝ LETEC č.8 z roku 1948 vyšel také jeho plánek polomakety PIPER CUB a v č. 7/1948 plánek na jeho velice jednoduchý cvičný upoutaný model U-TRENÉR, kde byl SUPER ATOM také zakreslen.

V časopise JUNÁK vyšel koncem 40. Let na ATOMA nákres a popis dnes poměrně neznámého, ale hezkého kabinového hornoplošníčku PONY a dokonce i na Slovensku vyšel plánek soutěžního modelu BLESK konstrukce V. Hudce se zakresleným invertně zabudovaným motorem SUPER ATOM.

Tento rozsáhlý výčet modelů na ATOMA sice možná není úplně kompletní, ale přesto ukazuje na oblíbenost tohoto legendárního motoru!

Poslední verzí motoru SUPER ATOM 1,8 byl v roce 1949 typ s karterem děleným vodorovně kousek nad upevňovacími patkami :

Tato verze motoru měla oba díly karteru spojené duralovým „převlečným“ kroužkem s vnitřním závitem, tento typ již ale nebyl tak rozšířen, jako výše popsaný elegantní „klasický“ SUPER ATOM, který i z dnešního pohledu patří svou jednoduchostí a elegancí asi k nejkrásnějším detonačním motorům na celém světě!

Výrobní dokumentaci motoru SUPER ATOM 1,8 nakreslil pan Zdeněk Ledvina v květnu 1949 a firma M.K.MOUČKA tento plán potom prodávala pod číslem MKM-255. V 50. letech jej potom prodávalo vydavatelství Mladá fronta v edici plánů MLADÝ TECHNIK za 15 Kčs.

Firma Hruška & Choc tyto motory dodávala různým prodejcům, mezi které patřil i pan Antonín Macháček, který u této firmy nejdříve pracoval na odstraňování závad Atomů a přezkušování nových výrobků (a v roce 1946 tam dokonce dělal „prodejního úředníka“…) a po ukončení jejich výroby potom v 50. letech vyráběl svoje známé a výkonné detonační motory pod značkou AMA.

Zajímavou skutečností také je, že obliba motorů SUPER ATOM 1,8 přesáhla i hranice naší republiky, i když se tyto motory nikdy od nás „oficiálně“ nevyvážely! SUPER ATOM byl totiž v roce 1950 zdárně okopírován v „bratrském“ Sovětském svazu A.V. Filippyčevem jako CAML-50 (1,8 ccm) – pravděpodobně bez souhlasu našeho konstruktéra a výrobce, což tehdy bylo u našeho tehdejšího „velkého bratra“ obvyklé a jaksi „naprosto samozřejmé“. „Konstruktér“ A.V. Filippyčev jej potom popsal i s detailním návodem ke stavbě a výkresovou dokumentací ve své knize „Pístové motory pro modely letadel“ z roku 1951. CAML-50 byl tomu našemu motoru SUPER ATOM opravdu až „nápadně“ podobný (včetně poměrně atypického uložení ocelového pístu našroubovaného na duralové „závitové vložce“), ale kvůli určitým úpravám karteru, zadního víka, nádrže a žebrované hlavy zdaleka nedosahoval elegance našeho motoru. Protože byl v SSSR tehdy tento motor CAML-50 také vyráběn sériově, tak i tam získal značnou popularitu, byl hodně a s úspěchem používán, tak s ním bylo také dosaženo i několik „mezinárodních“ rekordů! A protože se u nás tehdy muselo často psát o „úspěších sovětských modelářů“ (v časopise Letecký modelář tehdy byla začátkem 50. let dokonce občasná rubrika „Učíme se od sovětských modelářů“…!), tak český návod ke stavbě „Sovětského detonačního motoru CAML-50“ a jeho výrobní výkres byl vydán v časopise LETECKÝ MODELÁŘ č. 12 z roku 1952

Brožura A.V. Filippyčeva „Pístové motory pro modely letadel“ vyšla v roce 1955 dokonce i u nás v českém překladu P. Kudrického a M. Hořejšího, opět včetně kompletních podkladů na ten „sovětský“ motor CAML-50!

Málo známé také asi je, že motory SUPER ATOM 1,8 byly používány také v modelech lodí! Jedním z takových modelů byl člun B-47-S konstrukce Jaroslava Brože z roku 1949 a druhým je model hydroglizéru (kluzák poháněný motorem s vrtulí) JISKRA konstrukce Vladimíra Procházky. Jejich plánky byly v 50. letech také nabízeny v edici plánků MLADÝ TECHNIK a je na nich motor SUPER ATOM 1,8 ccm také zakreslen.

Obliba výborných motorů SUPER ATOM 1,8 ccm přetrvala u modelářů zabývajícími se historickými modely letadel až do dnešní doby, a proto někteří výrobci začali vyrábět jeho repliky. V 90. letech to byla firma JR MODEL HOBBY SHOP pana Jaroslava Rybáka ze Svitav :

a v roce 2010 zahájila výrobu jeho pěkné a opravdu věrné repliky také firma MP-JET z Ledenic u Českých Budějovic :

Tato skvělá replika byla vyrobena v „limitované“ sérii 500 kusů a je i v současné době ještě v prodeji u výrobce (http://www.mpjet.info/market/), který provádí i jejich servis, nebo u některých prodejců…

Dnešní dostupnost motorů SUPER ATOM oceňují především historičtí modeláři, kteří s nimi létají oblíbenou soutěžní kategorii CRC-ATOM, která vznikla v klubu SAM-78 již v roce 1995 a v našich klubech SAM-78 a 95 se létá dodnes!

Jen pro doplnění přehledu motorů ATOM ještě uvedu, že začátkem 50. let konstruktér V. Hruška zvětšil zdvihový objem SUPER ATOMA na 2,5 ccm a motor byl vyroben v malé sérii pod názvem ATOM 2,5.

Jeho výkresovou dokumentaci nakreslil Jaroslav Fara a společně s odlitky byla nabízena v roce 1952 pro amatérskou výrobu a tento výkres motoru ATOM 2,5 vyšel také na prostřední dvoustraně časopisu LETECKÝ MODELÁŘ č. 10 v roce 1952.

V roce 1950 Vladislav Hruška také ještě zkonstruoval detonační motor NV-21 o obsahu 2,1 ccm, který se začátkem 50. let vyráběl sériově ve velkých počtech pro kroužky Svazarmu

Ten ale zdaleka nebyl tak tvarově elegantní, ani dílensky kvalitně vyrobený, takže nikdy nedosáhl obliby motorů SUPER ATOM, ale to už je jiná historie…